Aktuálně

Pověsti o Bílé paní

Ve stěnách zámku v Jindřichově Hradci žije již několik staletí dobrý duch Bílé paní. Zjevuje se však také v Třeboni, v Českém Krumlově a v Telči. Podobné legendy jsou ale rozšířeny také po celé Evropě.

Hradecké pověsti #6: Pověsti o Bílé paníBílá paní je obvykle zobrazována jako tajuplná dáma v bílých šatech a s vysokým bílým kloboukem kuželovitého tvaru zvaného hennin a s hustým závojem. Za pasem nosila velký svazek klíčů, kterými chřestila, když se jí něco nelíbilo. Ve všech příbězích je však líčena jako dobrý duch, který barvou svých rukaviček věští budoucnost. Černé rukavičky na jejích rukou znamenaly smrt či onemocnění, červené požár a bílé dobrou zprávu, narození dítěte, křtiny nebo svatbu.

Známý je příběh, kdy se objevila 4. ledna 1604. Krátce po půlnoci se zjevila páteru Mikuláši Pistoriovi, zámeckému zpovědníkovi. Bílá paní ho vedla k Jáchymovi z Hradce, který právě umíral, a kněz mu právě včas mohl poskytnout poslední pomazání.

Pověst o Bílé paní se k nám dostala pravděpodobně přes Německo. Ovdovělá hraběnka z Orlamünde, která se domnívala, že si ji její milý nechce vzít kvůli jejím dvěma synům z prvního manželství, své dva syny zabila. Byla za to popravena, po smrti nenalezla klid a bloudí po všech zámcích rodu Hohenzollern, se kterým byl rod Rožmberků spřízněn. V českých zemích byla pověst poprvé zaznamenána v roce 1577.

Hradecké pověsti #6: Pověsti o Bílé paníPodle první verze by mohla být Bílá paní původně Markétou z Lichtenberku. Roku 1349 se provdala za Jindřicha II. z Hradce, kterému přezdívali Divoký. V manželství s ním si dost vytrpěla a po manželově smrti v roce 1364 se uchýlila do právě tehdy založeného kláštera klarisek v Českém Krumlově. Do Jindřichova Hradce pak zajížděla na návštěvy svých dětí. Chodívala celá v bílém, což byla v té době barva vdovských nebo řeholních šatů.

Druhá verze, v poslední době více uznávaná, označuje za Bílou paní Perchtu z Rožmberka, kterou proti její vůli provdali za vdovce, neurvalého alkoholika Jana z Lichtenštejnu. Perchta už necelé tři měsíce po svatbě v roce 1450 znovu a znovu prosila otce, aby mohla alespoň na čas zajet domů do Krumlova. Až po sedmi letech Perchta zásluhou svého bratra Jana spolu s dcerou Eliškou opustila svého muže a odjela na Krumlov. Syn však zůstal u otce. Na Krumlově žila v klidu, nosila bílé šaty a pomáhala chudým. Zemřela v roce 1476 a přežila manžela i obě své děti.

Na počátku pověsti byla nejspíš Markéta z Hradce. V době jejího života se hodně stavělo a to je pravděpodobně i počátek rozdávání medové kaše chudým. Protože chtěla, aby si řemeslníci se stavbou pospíšili, slíbila jim za odměnu sladkou kaši. Perchta žila o sto let později, měla však stejné povahové rysy i nešťastný osud. A tak je víc než pravděpodobné, že oba příběhy splynuly a tím vznikla postava Bílé paní.

Hradecké pověsti #6: Pověsti o Bílé paní
podpis Perchty z Rožmberka

Rozdávání kaše chudým na Zelený čtvrtek na jindřichohradeckém zámku je zajímavý a ojedinělý způsob charity. Podle pověsti vařila sladkou kaši Bílá paní v zámecké černé kuchyni. Tuto pověst máme spojenou s Bohuslavem Balbínem. Obdarovávání jídlem bylo náročné organizačně i finančně. Např. r. 1566 na Zelený čtvrtek bylo chudých 4476 osob, každý dostal denár, což činilo 5 kop grošů a 5 kop denárů. Počet potřebných se každý rok lišil, ale vždy to bylo několik tisíc lidí. Např. v roce 1694 bylo na hostině 9 204 lidí, mnozí si ani jídlo nebrali, takový byl nával, přestože bylo přijato opatření, aby bylo vpuštěno jen tolik lidí, kolik se jich najednou mohlo najíst, a pak byli vypuštěni postranní brankou k Vajgaru. Je např. známo, že Zuzana Siminová, matka hradeckého mýtného, musela být ve špitále, protože byla při rozdávání sladké kaše pochroumána, tedy přiražena davem lidí na zeď v zámecké bráně.

Dále je známo, že se na Zelený čtvrtek nerozdělovala jen sladká kaše, ale i hustá polévka z piva, dva druhy ryb a chléb. Sladká kaše se rozdávala až do roku 1783, kdy to bylo zrušeno císařem Josefem II. Pak se místo kaše dávalo ročně 570 zlatých špitálu u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci.

Zdroj: 1. ZŠ Jindřichův Hradec

Seriál pověstí a legend Jindřichohradecka je publikován ve spolupráci s vedením 1. základní školy v Jindřichově Hradci.  Ponořte se s námi do tajuplné historie.