Vážení návštěvníci,
vítáme vás u prvního dílu našeho předvolebního seriálu, ve kterém jsme se rozhodli položit desítce lídrů jindřichohradeckých kandidátek dotazy týkající se života ve městě. Lídři na prvních pět odpovědí měli sedm dní. Délka odpovědí záležela pouze na nich, všechny reakce jsou zveřejňované přesně v takové podobě a v takovém pořadí, v jaké k nám dorazily (lídři byli upozorněni, že odpovědi nesmí obsahovat obrázky ani odkazy – pokud se tyto věci v některé z odpovědí nacházely, byly v rámci rovné hry vymazány).
Otázka #1: Potřebuje podle vás Hradec zahradníka, urbanistu a architekta?
JUDr. Tomeš Vytiska (KSČM): Městský architekt, který by tuto činnost skutečně vykonával, chybí. Pokud by svoji činnost vykonával dobře , je urbanista z mého pohledu nadbytečný. Zahradníky předpokládám, Služby města zaměstnávají, či si je najímají.
Ing. Stanislav Mrvka (ČSSD): Podle mého názoru je vhodné, aby město mělo svého architekta, urbanistu i zahradníka. Jaké je ale současná situace? Architekta město samozřejmě má a vykonává činnosti dle potřeb rozvojových plánů např. studie zastavitelnosti, připravuje podklady pro územní plán, zpracovává dokumentaci k opravě památek atd. Zrovna tak město zaměstnává šikovné a pracovité zahradníky. Otázka ale zřejmě nebyla myšlena ve všech případech na zaměstnance, ale zda by město mělo mít vizionáře. Ano mělo, ale musí na to mít peníze. Zaměstnat uvedené odborníky není při současném trhu práce za tabulkové platy reálné. Za tabulkové platy to prostě nikdo dělat nebude. Takže zbývá vyčlenit finanční prostředky na úkor něčeho jiného a při schvalování rozpočtu s tím musí zastupitelstvo počítat.
Mgr. Vladislav Burian (SNK-ED): Jednoznačně ano! Kdyby tyto funkce byly ve městě profesionálně obsazeny již od 90. let minulého století, mohla řada věcí ve městě vypadat jinak. Konkrétním příkladem je chybějící dlouhodobá péče o stromy v parku pod kaštany či profesionální řešení vzhledu historického jádra našeho města.
Mgr. Jan Jirků, MBA (KDU-ČSL + Zelení): Jindřichův Hradec nade vší pochybnosti potřebuje zahradníka na plný úvazek. Co se týká architekta a urbanisty, nemyslím, že by bezpodmínečně město naší velikosti muselo mít tyto dvě profese jako zaměstnance na plný úvazek, avšak nějaký typ průběžné spolupráce v oboru městské architektury a v oboru urbanismu by byl velmi vhodný. Ne že bych považoval zeleň za důležitější než budovy a prostor, avšak v otázce městské zeleně bude potřeba usilovné každodenní práce, abychom ji připravili na to, co nás čeká. V otázce architekta a urbanisty bych zvolil spíše cestu zpracování dlouhodobé koncepce externím profesionálem a následných konzultací v jednotlivých krocích. Nevylučuji však, že se například ukáže nezbytné mít po nějakou omezenou dobu interního urbanistu nebo architekta.
Pavel Baránek (SPD): Podle mého názoru by se určitě v našem městě uplatnil každý z těchto odborníků. Hlavně by však měli spolupracovat a vytvořit vizi krásného města, která se pak uskuteční za pomocí nás všech. Přineslo by to mimo jiné i zvýšení zájmu turistů o naše město.
Ing. Magda Blížilová (ANO): Architekt a urbanista je pro každé větší město velmi důležitým odborníkem. V současné době je na Městském úřadě v Jindřichově Hradci zaměstnán jeden architekt a urbanista v jedné osobě. O veškerou zeleň ve městě se stará společnost zřízená Městem Jindřichův Hradec – Služby města, s.r.o. Otázkou je, zda by nebyla tato profese vhodná právě pro tuto společnost, anebo využít služeb již etablovaných subjektů na trhu, tak jak to udělala již jiná města.
Bc. Radim Staněk (ODS): Architekta ne, urbanistu ne, zahradníka ano (myslím si, že v rámci Služeb města je tato pozice zajištěna). Potřebujeme slušné, vzdělané a moudré zástupce na místech, kde se rozhoduje o rozvoji města a o tom co se kde bude stavět.
Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem + Svobodní): Odpovím přímo a pak to trochu rozvedu. Ve Vaší otázce je klíčovým slovem „potřebuje“. Podle mého názoru s výhledem do pěti, deseti let, nepotřebuje. Dosud tyto pozice nemáme a nežije se nám špatně. Hradec je od našich předků dobře urbanisticky řešený, a pokud ho nebudeme chtít za každou cenu neodborně přetvářet, bude stále patřit k těm hezčím městům. Máme štěstí na architekty Hradečáky, kteří mají cit jak pro architekturu, tak pro Hradec, a proto u nás vzniklo pár hodnotných staveb, které získávají nejrůznější architektonická ocenění. Stačí se držet víceméně osvědčeného. Stejně bych případně hledala řešení, kdyby bylo opravdu potřeba začít usměrňovat architektonický ráz města. V dělání věcí manažersky projektově správně a v konzultacích a vytvoření odborného konzilia architektů, kteří by poradili se základními prvky, či nasměrovali investory, jakou cestou při navrhování staveb jít. Možná by stačil i apel na to, aby výraznější stavby v rámci města navrhoval někdo ze zkušených architektů. V případě obecních zakázek by neměla být obava oslovit architektonickou soutěží i renomovanější a zvučnější jména. Zde by mohlo existovat stálejší konzilium architektů, které by zabránilo, aby si politik usurpil roli architekta a urbanisty pro sebe. V dávné minulosti měl Hradec štěstí, že majetní občané svěřovali důležité zakázky předním architektům.
Na věc je zároveň potřeba podívat se také z druhé strany. Zřízení jakékoli takové funkce znamená, že v rámci města vytvoříme další mocnou pozici. Dalšího úředníka, který bude rozhodovat o tom, co se mu líbí a co ne. A to na bázi subjektivního dojmu. To je obrovský prostor pro korupční svádění obou stran. Principiálně to není pro většinu z nás dobré.
Proto alfou a omegou rozhodování, zda svěřit, byť jen na čas, někomu takovou moc usměrňovat a tvořit město za cizí peníze, je kvalita té dané osoby. Pokud se nám podaří najít skutečně OSVÍCENÉHO člověka s citem pro urbanismus, architekturu a potřeby lidí ve městě, pak tento člověk může být výrazným posunem vpřed a na dlouhá léta zvýší kvalitu života ve městě. To se třeba daří v Litomyšli, kde byl tak trochu „osvícený“ starosta, který si v této oblasti vybral dobré poradce, a proto se městu daří a vzkvétá. Bylo by krásné mít takového svého zvučného městského architekta, jako měl třeba Masaryk svého Plečnika, který navíc většinu honorářů ani nepřijal.
Cesta k tomu by mohla vést skrze vstřícnost k návštěvníkům, kteří by si mohli Hradec oblíbit natolik, že by se stal jejich prvním či druhým domovem. Vytvořit podmínky, aby město přitahovalo lidi, kteří něco umí tak jako v minulosti, kdy u nás tvořili lidé typu Čapek atp. Pokud Hradec ukáže svou přívětivou tvář, může pak očekávat, že mu bude oplaceno stejnou mincí a významní lidé budou otevřeni jakékoli pomoci městu. Ať už se jedná o účast v architektonické soutěži nebo o poskytnutí odborné rady.
Nyní otázka městského zahradníka.
Ano, potřebujeme městského zahradníka. Tedy osobu, která bude v první fázi alespoň dohlížet a řídit údržbu městské vegetace, aby se jí dařilo. Osobu, která bude součástí všech připravovaných změn, aby už v průběhu realizace projektu zajistila, že po přestřižení slavnostní pásky do měsíce vše neumře nebo nezaroste bodláčím. Aby s vybudováním čehokoli nového šla ruku v ruce také následná péče o stromy, zeleň a vegetaci. Ta má pro nás občany obrovský význam, jak již několikrát vysvětloval Dr. Jan Pokorný, protože zejména v horkých dnech 100 x 100 m vzrostlých stromů v parku chladí výkonem 700 klimatizačních jednotek. A to téměř zdarma, bez účtů za elektřinu. Navíc stromy přitahují déšť, produkují kyslík, snižují hluk, snižují hladinu CO2 a působí protistresově. Parky, stromy, vegetace a zeleň prostě do města patří a měly by být integrální součástí života ve městě. Proto si zaslouží náležitou odbornou péči.
Pro začátek by stačilo, kdyby se v dešti nezalévalo a v horkých dnech neplnil plán sečení, kdy se vyschlý porost zplanýruje až na drn. Městský zahradník by měl odborně koordinovat činnost Služeb města J. Hradec. A pokud bychom měli štěstí i zde na erudovaného člověka, který by navíc vzděláním a zkušenostmi dokázal rozvíjet zeleň ve městě, pak by takový člověk byl ideálním partnerem do týmu Urbanista, Architekt, Zahradní architekt/Zahradník.
Ono většinou není potřeba vymýšlet vymyšlené. Stačí si zajet pro návod „Jak na to“ do lázeňských měst, kde je vegetace zcela na jiné úrovni a kde jsou již podstatně dál a mají věci vyzkoušené. Rovněž je důležité využívat co nejvíce rad odborníků pro danou oblast a nenechat politiky převzít roli architektů. Výsledkem jsou pak třeba nefunkční náměstí a zmrzačené parky.
Ing. Jan Mlčák, MBA (PATRIOTI): Máme výhrady k žívání názvu Hradec pro město Jindřichův Hradec. Považujeme to za znevažování významu města. A pokud se jedná o architekta/urbanistu, nemůžeme odpovědět jinak – ANO,dlouhodobě prosazujeme výběrové řízení k přijetí architekta do úseku samosprávy a na odbor rozvoje města. Je nejvyšší čas. A zahradníka, ano, také jeho existence je součástí našeho programu. Přesná citace z našeho programu zní.“ vytvoření funkce Městského architekta pro samosprávu a Městského zahradníka ke koncepčnímu směrování péče o zeleň.“
Ing. Miroslava Mácová (Piráti): Ano, potřebuje. Bohužel škody zbůsobené mynulostí ať už socialistickou či demokratickou jen stěží dnes někdo napraví.