Ptáme se lídrů #02 – Co s Vajgarem?

Vážení návštěvníci,

vítáme vás u dalšího dílu našeho předvolebního seriálu, ve kterém jsme se rozhodli položit desítce lídrů jindřichohradeckých kandidátek dotazy týkající se života ve městě. Lídři na prvních pět odpovědí měli sedm dní. Délka odpovědí záležela pouze na nich, všechny reakce jsou zveřejňované přesně v takové podobě a v takovém pořadí, v jaké k nám dorazily (lídři byli upozorněni, že odpovědi nesmí obsahovat obrázky ani odkazy – pokud se tyto věci v některé z odpovědí nacházely, byly v rámci rovné hry vymazány).

Otázka #2: Je podle vás potřeba lépe využít rybník Vajgar? Jak? 


JUDr. Tomeš Vytiska (KSČM): 

V každém případě. Dokonce pokládám příští volební období za dobu, kdy by město mělo významně tímto směrem  investovat ať již do lávky nebo  mostu či jiné stavební aktivitě, na které se zastupitelstvo nejlépe   po  vyjádření občanů v referendu dohodne.


Ing. Stanislav Mrvka (ČSSD): 

Nápadů jsme už slyšeli mnoho, ale je potřeba postupovat per partes. V prvé řadě je nezbytné Vajgar vyčistit. Byly provedeny rozbory kalů a čeká se na vyhlášení grantového programu, který by snížily náklady alespoň na polovinu. Po zkušenostech z Tábora by byly náklady na vyčistění tak kolem 300 milionů a to je částka pro rozpočet města zatím nepřijatelná. Po vyčistění, nebo ještě před ním, je možno provést úpravu nábřeží spolu s rekonstrukcí ulice. Je samozřejmě nezbytné jednat o zamezení dalšího znečisťování, ale protože proti proudu jsou rybníky s hospodářskou činností, tak to vůbec není snadné. V současné době se projekt připravuje a nábřeží by se mělo stát součástí oddychové zóny. Na druhé straně Vajgaru je nezbytné upravit Jindrovu stezku a kolem celého rybníka vytvořit rekreační stezku. Také se připravuje rekonstrukce prostoru v Denisově ulici, kde bude parkoviště a zázemí pro obytné vozy. Tato aktivita turistiky je velmi rozšířená a v Jindřichově Hradci chybí.   Veřejnost by měla také jasně říci, zda Vajgar nadále využívat jako rybářský ráj, spolu s využitím pro vodní sporty. Já osobně bych byl pro současný druh provozu, ale nebránil bych v žádném případě dalším aktivitám, jak už ukázal provozovatel městské plovárny. To by však měla být záležitost podnikatelských aktivit.


Mgr. Vladislav Burian (SNK-ED):

Ano. Když si najdete v archivu fotografie například z roku 1912, je využití Vajgaru naprosto zřejmé. Rybník byl místem společenských setkání, nejen místních, ale i návštěvníků našeho města.


Mgr. Jan Jirků, MBA (KDU-ČSL + Zelení): 

Rybník Vajgar a vlastně celá soustava od Hamerského potoka v části pod obchvatem až po Nežárku a celou její část na území města si žádá kompletní rekonstrukci vodního díla. Není třeba realizovat ji hned, ani v jednom kuse. Avšak měl by se vypracovat plán úpravy, vyčištění a povodňových opatření včetně, řekněme, 10letého harmonogramu realizace. A v rámci tohoto plánu a dlouhodobé strategie by se mělo definovat i budoucí využití, včetně celospolečenské diskuse. Osobně jsem spíše konzervativní a využití vodních prvků bych nad současný rámec nerozšiřoval.


Pavel Baránek (SPD):

Rybník Vajgar by bylo vhodné lépe využít právě pro turistický ruch. Mohlo by se například postavit molo k romantickým procházkám a odpočinku. Na ostrůvku by se vyjímala třeba restaurace s tanečním parketem a hudbou. Nabízejí se i možnosti upravit břehy pro veřejné koupání, ale přitom  by se nemělo nezapomínat na potřeby rybářů.


Ing. Magda Blížilová (ANO):

Vodní plocha, která je dominantou našeho města má velký potenciál, který není zcela využit. Rybaření, závody na lodích, bruslení, běžkování a hlavně koupání. Má představa by byla rybník vyčistit, ale ne tak, jak tomu bylo při minulém odbahňování. Příklad si můžeme vzít např. z táborského Jordánu. Vytvoření čisté průzračné hladiny by s využitím dotací nestálo zas až tak mnoho financí, na které by město nedosáhlo. Jindřichův Hradec by si to určitě zasloužil.


Bc. Radim Staněk (ODS):

Ano. Je třeba myslet jak na obyvatele našeho města, tak samozřejmě i na návštěvníky.  Nabízí se např. zřízení půjčovny lodiček přímo na nábřeží včetně mola. Důležitým tématem je odbahnění velkého Vajgaru a s tím spojené zlepšení kvality vody.


Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem + Svobodní):

Vajgar je ústřední a nezaměnitelná dominanta našeho města. Díky svým 200 km2 povodí nás dost bezpečně chrání před nakumulováním povodňové vody. Rybník je v majetku města a je pronajat rybářům. To je správný přístup k hospodaření s majetkem.

Abych odlehčila odpověď, pobavila mě recese na Facebooku, kde byla úvaha jakéhosi zárodku nové strany přátel Mekongu udělat z Vajgaru rýžoviště. Občas také někdo sarkasticky glosuje, vypusťme Vajgar a udělejme tam parcely, když už není kde stavět. Tak to vážně ne! Jakékoli snahy měnit rybník nebo ostrov vidím jako nesmysl. Rýžovišť už máme ve městě dost v podobě placeného parkování na kdejakém plácku, který se hned osadí parkovacím automatem.

Vajgaru by měla být dopřána péče, kultivace břehů, zlepšení kvality vody a možná někde modernější zpevnění břehů třeba pomocí gabionů, které by daly větší prostor chodcům, cyklistům a kočárkům, ale určitě tuto dominantu nepřetvářet.

V tomto bychom měli být spíše konzervativní a držet ráz a tradici. Navazovat na zkušené předky rybníkáře. Možná nějaká ta loďka navíc, rybolov, možná více veslování a s ním spojené soutěže. Šetřila bych přílišnou komercí. Stejně tak bych doporučovala plácnout přes ruce všechny samozvané budovatele, kteří by chtěli tento ráz města přetvářet. Od věci by možná nebyla diskuse s rybáři, zda by nestálo za zvážení občasné vypuštění a vylovení rybníka, což by byla zajímavá atrakce pro občany a také by to pomohlo pročištění vody. Ale to si musí rozhodnout oni.

Na závěr snad ještě jeden technický bod, který mi utkvěl v hlavě z přednášky Dr. Pokorného, že by bylo dobré v období sucha průběžně proplachovat kanalizaci, aby pak přívalové deště naráz celý obsah kanalizace nenahnal do rybníka, což podstatně zhoršuje život veslařům a rybářům.


Ing. Jan Mlčák, MBA (PATRIOTI):

Vajgar, to je několik prvků. Předně jsme již před 4 lety navrhovali pojmenování ostrůvku na Karoliny Černínové. Poté jsme navrhovali zřízení podél břehu promenády s moly ke zvýšení atraktivity vodní plochy, zakomponování veslařského klubu, Plovárny v první etapě.

Je však otázkou, zda nás nečeká důsledné odbahnění, podobně jako v Táboře u Jordánu, vždyť odbahnění sacími bagry zde bylo v letech 1992-3 a Vajgar se přece zanáší.


Ing. Miroslava Mácová (Piráti):

Zda lépe, to nevím. Snad by stála za zvážení veřejná diskuse s obyvateli města o jejich představách.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít