1.6 C
Jindřichův Hradec
3.12. 2024
Volby 2018

Ptáme se lídrů #07 – Kudy vede cesta k prosperitě?

Vážení návštěvníci,

vítáme vás u dalšího dílu našeho předvolebního seriálu, ve kterém jsme se rozhodli položit desítce lídrů jindřichohradeckých kandidátek dotazy týkající se života ve městě. Lídři na tuto odpověď měli celých čtrnáct dní. Délka odpovědí záležela pouze na nich, všechny reakce jsou zveřejňované přesně v takové podobě a v takovém pořadí, v jaké k nám dorazily. Podmínky byly stejné pro všechny – v rámci férové hry musí odpovídat pouze sám lídr, odpověď musí být čistě textová a pokud nedorazí do termínu, nebude zveřejněna.

Otázka #7: Jakým směrem by se město mělo vydat, aby prosperovalo?


Mgr. Jan Jirků, MBA (KDU-ČSL a Zelení): 

Naše město by mělo vystoupit z 19. století a vejít do století 21. Mělo by se zaměřit na přeshraniční spolupráci, kterou považuji za nevyužitou, a na kombinaci zeleného města a smart city. Město je obcí nás všech Jindřichohradečáků, a tak bychom měli řešit problémy jako sousedé a ne jako zástupci politických stran. Aby město splnilo výše uvedené, musí podporovat Prostředí, Rodinu a Obec.


JUDr. Tomeš Vytiska (KSČM): 

Město bude prosperovat, pokud budou prosperovat firmy a občané. Vznik podnikatelské zóny jako startovací pro začínající podnikatele jsme navrhovali v minulosti opakovaně, bohužel neúspěšně.  Pokud se  nepodaří zastavit odliv mladých lidí, je budoucí prosperita ohrožena. Jednoduchý recept na ní však nevidíme.


Ing. Stanislav Mrvka (ČSSD):

Musím se přiznat, že ne úplně této otázce rozumím. Co je prosperita města? Vyrovnané hospodaření, nízké ceny služeb a komodit, bezdlužnost? To jsou oblasti, které jsme už splnili. Já osobně chápu tuto kategorii jako další rozvoj v rozšiřování pracovní nabídky, zlepšování dopravní infrastruktury, dobrého životního prostředí, nabídky obyvatelům i návštěvníkům k využití volného času, bezpečnost, bydlení, dobré platy. Ke splnění tohoto cíle je potřeba spolupráce všech. Město musí hledat nejlepší cesty spolupráce se státem, krajem, institucemi, ale i firmami a podnikateli. Dát na názor většiny obyvatel a vytvářet pohodové klima, aby se zde cítili lidé dobře. Vždy se najde několik nespokojenců. Důsledně razíme zásadu, že musí být chráněný zájem většiny. Řídit radnici profesionálně, bez ohledu na osobní prospěch a volný čas. Chápat skutečně výkon funkce ve veřejné správě jako službu. Masarykovské: “Nebát se a nekrást“ je jedna z forem úspěšného řízení města.


Ing. Magda Blížilová (ANO):

Neřekla bych, že město neprosperuje. Spíš máme problém s odlivem mladých lidí a lidí v produktivním věku. Tím se zpomaluje další rozvoj města. Zaspali jsme dobu, kdy byl zájem ze strany různých podnikatelských subjektů u nás začít podnikat a vytvářet pracovní místa. Naše město je historický klenot. Poslední roky se cílilo na cestovní ruch, ale popravdě řečeno, cestovní ruch nás neuživí. Myslím si, že nám zde chybí průmyslová zóna s nabídkou dobře placených pracovních míst. Aby město prosperovalo, je nutné najít a současně vytvořit podmínky pro investory, kteří by přišli s nabídkami pracovních míst.


Pavel Baránek (SPD):

Naše město je krásné s historickým jádrem. Měli bychom tedy zapracovat na zvýšení turistického ruchu. Vytvořit rybník Vajgar pro lidi více zajímavým, opravit místní pivovar, obnovit některé podzemní chodby pro turistické prohlídky, vytvořit oddechový  a sportovní park. Měly by se zde vybudovat byty a zároveň s nimi i nová pracovní místa. Směřovat politiku města tak, aby bylo pro místního občana ctí bydlet v Jindřichově Hradci.


Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem a Svobodní):

Toto je opravdu velmi ekonomicky-podnikatelské téma. Podnikatelé jsou totiž ti, kteří musí věci dělat správně, protože nemají žádný záchranný polštář. Co neudělají pro zákazníka správně, za to nedostanou peníze na své živobytí, stejně jako dobře hospodařící rodina, která se netopí v dluzích a nespoléhá na dávky. Umí dobře zhodnotit situaci, dívat se do budoucnosti a jít správnou cestou. Nemohou se řídit pravidlem „z cizího krev neteče“ a snažit se zalíbit voličům rozmařilostmi.

Měli bychom se trochu vrátit ke starým dobrým kořenům. Více se inspirovat v Hradci mezi lety 1990-2000. To převládaly vize a myšlenky, ne osobní či skupinový prospěch. V této době zde bylo pár osobností, které měly nejen vizi, ale uměly ji společně sdílet a také naplnit. Společnými silami napříč politickým spektrem se udělalo pár dobrých strategických kroků, ze kterých město žije dodnes. Bez tehdejší odvahy, pramenící ze škol a akademické sféry, by například Jindřichův Hradec nebyl univerzitním městem. Dnes se spíš vychází ze sociální oblasti, honíme se za dotacemi, což v podstatě znamená, že „zobeme z ruky“ nějaké jednotlivé, malé skupině lidí a děláme, co tito jednotlivci chtějí, ne co skutečně město potřebuje. Zabýváme se jednotlivostmi, prostě pro stromy nevidíme les. Chybí nám sjednocující vize rozvoje města napříč celým zastupitelstvem, strategie rozvoje. Ale ne ta, co má město nyní, tedy seznam investičních zakázek, komu kam poskytne jaké prostředky, což je asi stobodový nesourodý soupis, co, kdo by ve městě chtěl uskutečnit. Od chodníku po obchvat města.

Město potřebuje skutečnou strategii, postavenou na svých hlavních devizách, přednostech, konkurenčních výhodách. Ty potřebuje dobrousit k dokonalosti a pak některé nevýhody ve výhody obrátit. Celé to musí spojovat společná vize, kterou by měl znát nejlépe každý Hradečák, aby mohl sledovat, zda se neodchylujeme od stanoveného směru, netočíme se v kruhu, nebo se nezmítáme od zdi ke zdi.

Za hlavní konkurenční výhody našeho města, na kterých by se měla stavět dlouhodobá prosperita, považuji vzdělávání, sport a volnočasové aktivity (na kterých se dá postavit destinační management), příroda a čistota prostředí, předpoklady pro péči o zdraví a zdravý životní styl, dobrá struktura komerčních služeb a šikovní podnikatelé a v neposlední řadě pár vstřícných a erudovaných pracovníků úřadu, kteří chtějí a umí posouvat věci vpřed.

Zapomeňme na montovny. Nechceme do Hradce navážet Rumuny a Moldavce, jako třeba v Pelhřimově. Nechtějme pracovat u pásu na tři směny, raději chtějme v Jindřichově Hradci firmy, které zaměstnávají roboty, kteří pracují za nás a vytváří velkou přidanou hodnotu, prodávají drahé komponenty, protože z toho co vydělají, se nám zajímavá část vrátí zpět do rozpočtu města v podobě daně. A když budeme dobře hospodařit, bude se městu dařit a prostředky lze vrátit lidem třeba v podobě poukázek. Pak bude město a firmy pracovat pro občany. Je lepší když budou mladí využívat své jazykové schopnosti, svou kreativitu např. jako manažeři volného času pro skupinky turistů, než stát u výrobní linky, kde z nich vyprchá veškerá kreativita, a odvyknou si používat mozek. Chtějme, aby se mladí naučili o sebe postarat.

Můžeme být školícím centrem Evropy, jak to už někteří zdárně ukázali, máme na to předpoklady a na to můžeme nabalovat další obslužné činnosti a zaměstnanost, teambuilding, timemanagement, lektorské kurzy, řemeslnické kurzy, semináře, jak co udělat atd. Prodávejme více hlavu než ruce. Každý z nás něco umí, nebo může pomoci tomu, kdo něco umí, aby to společně prodali. Pro mladou produktivní generaci se díky svému zázemí může Hradec stát malým Silicon Valley. Vždyť máme ve městě i miliardáře, který potvrzuje reálnost této myšlenky. Jen bohužel nedaní u nás. 🙂

Seniorů bude přibývat, mějme nejlepší všestrannou péči o tyto spoluobčany. Zdravotní péčí počínaje, přes ubytovací služby, po volnočasový management. Můžeme být takovou českou Floridou, kam se senioři stěhují s naspořenými prostředky užít si podzim svého života. Máme výhodu, že je zde spousta chat a chalup, kam lidé z Prahy jezdí relaxovat od práce. Mohou se zde pohodlně obsloužit. To je jen krůček, aby zde měli první domov. To pomůže malým obcím, ale i spádovému J. Hradci.

K tomu je ale potřeba, aby v zastupitelstvu zasedli lidé, kteří o těchto věcech chtějí diskutovat, kteří chtějí myslet v širších souvislostech, nebrání se novátorství, nechají si poradit od odborníků, ale hlavně nebudou upřednostňovat svůj stranický dres a budou schopni opravdu naplňovat svůj zastupitelský slib a domlouvat se na rozumných věcech, byť je navrhne někdo jiný. Pokud se u toho budoucího zastupitelského stolu bude zase politikařit a hrát na skupinové zájmy, nikam se neposuneme. Místo stavění dobré budoucnosti budeme jen těžit z toho, co ještě zbylo v přítomnosti.

Hodně si slibuji od nových tváří, které se objevily na všech kandidátkách. V kombinaci s některými rozumnými a zkušenými zastupiteli by se mohlo povést vytvořit nové svěží zastupitelstvo, které městu zase dá impuls setrvačnosti na delší dobu, jako se to dobře povedlo právě po revoluci, v době budovatelského nadšení a euforie ze změny. Buďme rádi, že i dnes do toho někdo má chuť. Obzvláště pak mladí lidé, kterým to není lhostejné. Využijme toho.

Nehrajme šachy a nechtějme druhého vyšachovat, zahrajme si chvíli volejbal a snažme se společně udržet míč zvaný „spokojený život ve městě“ co nejdéle ve hře.


Bc. Radim Staněk (ODS):

Vytvořením městské průmyslové zóny a zajištění bytové výstavby hlavně pro mladší generaci. Dále ve větší míře podpořit cestovní ruch v našem městě.


Ing. Miroslava Mácová (Piráti):

Budoucnost města nejsou jen ekonomické ukazatele.

Prosperita tedy znamená žádoucí stav, kdy se věci daří a rozvíjejí a dávají dobré naděje do budoucnosti.

První podmínkou je opustit maloměšťáctví.


Ing. Jan Mlčák, MBA (PATRIOTI):

Správným směrem k prosperitě města je strategie a vize, vycházející z problémů, které je potřeba řešit. Předpokladem jsou dobré vztahy s občany města, jejich zapojení do řešení témat a schopnost změnit zažitá schémata. Využitím dostupných dat je možné dosáhnout žádoucí změny a stanovit jasné cíle.


Mgr. Vladislav Burian (SNK-ED a STAN):

Myslím si, že město je dlouhodobě dobrým hospodářem. Trvalým zdrojem příjmů jsou pronájmy rybníků, záležitost lesního hospodářství, bytová politika,  výběr daní, poplatků, ale i dobré hospodářství např. při nákupu energií apod. Těch možností dobrého prosperování města je logicky mnohem více. Pokud bude město dobrým a rozumným hospodářem, pak bude prosperovat! Ale aby prosperovalo město, je zapotřebí, aby prosperovali i jeho občané, aby městská správa pomáhala vytvořit  svým občanům, podnikatelům a místním firmám takové prostředí, ve kterém se jim bude dobře dařit, budou-li odvádět dobrou a poctivou práci. To by měl být jeden z hlavních cílů jakéhokoliv vedení města.