Ve středu 16. listopadu proběhla vernisáž výstavy Stopy pravěku Jindřichohradecka, na které jsou prezentovány téměř všechny pravěké artefakty pocházející z regionu Jindřichohradecka. Některé byly nalezeny již v 19. století, ale většina z nich přibyla do sbírek Muzea Jindřichohradecka teprve nedávno. Ačkoliv se výstava svým rozsahem řadí spíše k těm menším, tak svým chronologickým záběrem pokrývá přibližně 10 000 let lidské historie.
Mezi nejstarší prezentované nálezy náleží několik souborů štípané kamenné industrie z období střední doby kamenné, známé také jako mezolit. Nalezeny byly na několika lokalitách v celém regionu a dokládají nám tak četné lidské aktivity. Jelikož v období mezolitu nebylo ještě známo zemědělství, tak hlavním zdrojem potravy pro tehdejší lidi byl lov divoké zvěře, rybolov a sběr volně rostoucí plodů. S tím je spojená také vysoká mobilita lidí, kteří často zamířili také do námi obývaného regionu.
S příchodem zemědělství v období mladší doby kamenné (neolitu) však dochází ke změně ve způsobu života lidí. Začali vyhledávat kvalitní úrodné půdy s příhodnými klimatickými podmínkami. Jindřichohradecko tak přestalo být trvale osídleno (resp. trvalé osídlení nebylo prozatím bezpečně doloženo), ale lidské aktivity v regionu úplně nevymizely, ačkoliv již nebyly tak četné. Vystavené artefakty z období zemědělského pravěku jsou tak výhradně reprezentovány jednotlivými a náhodnými nálezy, které spíše ukazují na využívání regionu Jindřichohradecka jako komunikační spojnice mezi hustěji osídlenými oblastmi. I přes absenci trvalého osídlení se některé z prezentovaných nálezů řadí mezi unikátní, a to v rámci celého Jihočeského kraje. Jde především o dvě měděné sekery (obr. 1) nalezené panem Luďkem Pánou mezi Matnou a Děbolínem, které pocházejí z pozdní doby kamenné. Jak název epochy vypovídá, tak i v době před více jak 5000 lety byla měděná industrie vzácností a hlavní roli hrály kamenné nástroje. Za jakých okolností se sekery dostaly na místo svého uložení, zůstane asi navždy skryto v mlze historie, ale i tak je můžeme považovat za doklady jedněch z prvních kovových nástrojů využívaných lidmi na našem území.
Větší množství prezentovaných artefaktů pochází prozatím především z doby bronzové. Stále se jedná výhradně o nálezy kovových předmětů bez bližšího nálezového kontextu, které nemusejí nutně souviset s trvalým osídlením. Jejich četnost spíše odráží výraznější osídlení okolních regionů. Za vidění jistě stojí depot dvanácti bronzových předmětů (obr. 2), objevený nedávno panem Markem Jedličkou v katastru Najdku. Zajímavé jsou i srp a zlomek dýky z Jemčinské obory nebo letos v září objevená hlavička z bronzové jehlice.
Většina prezentovaných předmětů byla do muzea věnována poctivými nálezci, kteří se o své objevy rozhodli podělit se širokou veřejností, a za jejich poctivý přístup k naší společné historii jim patří velké poděkování. Výstava Stopy pravěku Jindřichohradecka bude otevřena do 6. ledna a pak znovu od 1. dubna do 31. července.
Jan Kocina (NOVUM 2022/12)