Mezi nejpočetnější sbírkové fondy Muzea Jindřichohradecka patří soubor obsahující historické i novodobé pohlednice. Pestrá kolekce českých a zahraničních pohlednic obsahuje v současné době více jak 10 300 evidenčních čísel, z nichž k nejstarším a nejvzácnějším patří litografické pohlednice z 90. let 19. století. Zajímavostí je, že Jindřichův Hradec patří k několika málo místům, která se objevila na nejstarších českých litografických pohlednicích, a to již v roce 1893. Spolu s Ještědem se dělí o třetí místo hned za první Prahou a druhým Střekovem. Před koncem 19. století zasáhl do výroby pohlednic ještě světlotisk a jednobarevný knihtisk. Na přelomu století se objevuje technika lisování mělkého reliéfu, barevný knihtisk a také ruční kolorování. Další technikou, která zasáhla do výroby pohlednic ještě před první světovou válkou, byl hlubotisk.
Amatérsky vznikají řídce již kolem roku 1900 i čistě fotografické pohlednice. Ve fondu se nachází plejáda všech typů pohlednic vydávaných od období Rakousko-uherské monarchie až do současnosti. Většina pohlednic představuje Jindřichův Hradec a města a obce našeho regionu. Především záběry na historickou podobu desítek vesnic a vesniček celého jindřichohradeckého regionu patří k nejdůležitějším zdrojům pro výzkum naší oblasti. Při vzniku těchto zajímavých dokladů naší historie hráli důležitou roli místní vydavatelé,
kteří spolupracovali s místními fotografy a malíři.
V Jindřichově Hradci patřili k významným nakladatelům například J. Hanek a J. Holče, v Nové Bystřici W. Bibus, v Chlumu u Třeboně E. Dubský, v Kardašově Řečici A. Lustig, v Lomnici nad Lužnicí F. Šimek, ve Strmilově J. Voldřich, v Třeboni J. Baar, F. Fišer a B. J. Kocipiňski a v Kunžaku K. Zámečník. Díky nim se nám dochovala podoba nejen většiny obcí našeho rozlehlého regionu, ale také těch, které již neexistují a zbyla nám po nich bílá místa na mapě, což se týká především obcí v bývalém hraničním pásmu s Rakouskem. Vzhledem k tomu, že Jindřichohradecko bylo v době monarchie oblastí, kde se potkávaly české i německé obce, jsou jednotlivé pohlednice opatřeny českým i německým názvem obce.
Alexandra Zvonařová (NOVUM 2026/07)