Muzeum Jindřichohradecka loni nechalo zrestaurovat předměty za téměř milion korun

Muzeum Jindřichohradecka loni nechalo zrestaurovat sbírkové předměty za 950.000 korun, což je o 200.000 více než v roce 2017. Největší částku – 224.000 korun – si vyžádala druhá fáze renovace Krýzových jesliček – největšího lidového mechanického betlému na světě, která začala v roce 2017 a potrvá několik dalších let. Rukama restaurátorů loni prošly také vzácné tisky, reliéfy, plastiky či mapy.

Muzeum Jindřichohradecka loni nechalo zrestaurovat předměty za téměř milion korunRestaurátoři loni kompletně zrenovovali zhruba dvoumetrový betlém Emanuela Steinochera, který od 60. let 20. století tvoří jeden celek s Krýzovými jesličkami. „Restaurátorka Zdena Skořepová se zaměřila na všechny betlémské figury, jimž odstranila staré nátěry a obnovila původní polychromii. Věnovala se také architektonickým prvkům, které byly též kompletně zrestaurovány. Mechanice se věnoval Luděk Fiala, Tomáš Fedra a Pavel Cichra. Ti postupně obměnili, nebo opravili nefunkční hnací mechanismy a opravili mechanické části pohyblivých figurek,“ přiblížila etnografka muzea Alexandra Zvonařová. Doplnila, že dalším velkým restaurovaným souborem byla kolekce dámských šatů a čepců z druhé poloviny 19. století a dámské secesní šaty s korálkovou výšivkou, který zrestaurovala Hana Štouračová z Brna.

V roce 2018 nechalo muzeum zrenovovat reprezentativní výběr sádrových reliéfů, bust a plastik, jejichž část představilo na výstavě Muzejní poklady v rukou restaurátorů. Jednalo se například o díla sochařů Josefa Strachovského, Vilíma Amorta a Jana Nušla či významné meziválečné sochařky Karly Vobišové Žákové. „Posledním souborem uměleckých děl, který byl zadán k restaurování, byl cyklus pěti pravděpodobně nejstarších obrazů tzv. černínské rodové galerie z 18. století zobrazující poslední členy rodu pánů z Hradce, Slavaty a jejich manželky,“ uvedl historik umění muzea Jakub Valášek. Jednalo se o obrazy Kateřiny z Montfortu, manželky Adama I. z Hradce, o obraz Jáchyma Oldřicha z Hradce a jeho manželky Marie Maxmiliány z Hohenzollern-Sigmaringen, a nakonec o obraz Viléma Slavaty z Chlumu a Košumberka a obraz Lucie Otýlie z Hradce, které restauroval akademický malíř Tomáš Lahoda.

  • Muzeum Jindřichohradecka loni nechalo zrestaurovat předměty za téměř milion korun
  • Muzeum Jindřichohradecka loni nechalo zrestaurovat předměty za téměř milion korun

Restaurátoři také loni navrátili ztracenou krásu celkem 16 knihovním jednotkám. Jednalo se o dva rukopisy, pět jindřichohradeckých tisků a devět starých tisků. „Pro restaurování jsou vybírány poškozené svazky, které jsou v rámci naší republiky jedinečné v oblasti samotných titulů nebo jejich vydání nebo jsou publikovány v celostátních soupisech. Zároveň je při výběru kladen důraz na význam daných svazků pro region,“ popsala odborná knihovnice muzea a správkyně sbírkového knižního fondu Štěpánka Běhalová. Stejná hlediska uplatňuje muzeum i při digitalizaci svazků a jejich zpřístupnění online – loni digitalizované knihy doplnilo dalších deset svazků. Celkem si mohou zájemci takto prohlédnout 68 svazků. „Projekt je přístupný na adrese http://manuscriptorium.cz a k titulům z knihovny Muzea Jindřichohradecka je přístup také z webových stránek muzea www.mjh.cz, kde je pod záložkou Knihovna přístupný odkaz na všechny dosud dostupné digitální dokumenty,“ dodala Běhalová.

Zajímavý je například nově restaurovaný v Norimberku a Frankfurtu tištěný Nový zákon z roku 1720, který je doplněn bohatou kvalitní mědirytinovou výzdobou německého umělce Christopha Weigela. Kniha pochází z knihovny jindřichohradeckého lékaře a mecenáše Františka Hrudičky (1869 – 1928). Tento oblíbený jindřichohradecký lékař, pozdější primář nemocnice, byl vedle svých lékařských povinností činný i veřejně, zároveň byl náruživý lovec, sběratel starožitností a badatel. Zemřel svobodný a svůj majetek odkázal tělocvičné jednotě Sokol, starožitnosti pak včetně zmíněného tisku muzeu.

Renovace se dočkaly také mapy a plány ze sbírky muzea. Například velký kolorovaný plán Jindřichova Hradce “ od Františka Lindnera z roku 1878, který byl znečištěn a potrhán. „Restaurátorské zásahy se týkaly vyčištění, podlepení a napnutí plánu a jeho následné nové adjustace v dřevěném rámu pod antireflexním plexisklem,“ vysvětlil historik muzea František Fürbach.

  • Muzeum Jindřichohradecka loni nechalo zrestaurovat předměty za téměř milion korun
  • Muzeum Jindřichohradecka loni nechalo zrestaurovat předměty za téměř milion korun

Restaurátoři se věnovali také obnově kreslené mapy okolí Jindřichova Hradce nazvaná „Verlonerer deutscher Volksboden im Nordsten von Neuhaus“, zobrazující „ztracené německé území“ severně od Jindřichova Hradce. „Jejím autorem je učitel německé školy v Jindřiši a od června 1940 jindřichohradecký vládní komisař Anton Böhm, jeden z nejaktivnějších místních německých nacionalistů. Mapu vytvořil zřejmě na konci 30. let 20. století na dřevitém kartonu podlepeným plátnem a opatřil ji závěsnými dřevěnými lištami. Zřejmě byla po dobu okupace a německé správy města někde vystavena, takže došlo k povrchovému znečištění a na okrajích i k poškození. Pozdější svinutí pak způsobilo další mechanické poškození papíru,“ popsal Fürbach. Právě tuto mapu si mohou návštěvníci prohlédnout v letošním roce v konferenčním sále muzea na výstavě TRAGICKÁ LÉTA 1939-1942 – Život v Jindřichově Hradci na stránkách Ohlasu od Nežárky.

Muzeum nechalo zrestaurovat i architektonický návrh na budovu Sokolovny v Jindřichově Hradci od architekta Antonína Mečíře z roku 1918. Jedná se o soubor plánů na stavbu jindřichohradecké víceúčelové budovy, jejíž postavení bylo plánováno již od 80. let 19. století, ale k jejíž realizaci ale nedošlo. Z projektu zbylo jen několik rysů uložených ve sbírce Muzea Jindřichohradecka. Mečíř je autorem i dalšího loni zrenovovaného plánu přístavby a přestavby budovy obchodní akademie v Jindřichově Hradci z roku 1937. Jedná se o devět kusů rysů tuší na pauzovacím papíře, které byly před rokem 1990 uloženy svinuté, a proto došlo k jejich mechanickému poškození na okrajích.

Marie Hazuková

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít