V měsíci březnu již pravidelně jako v měsíci čtenářů přináší Muzeum Jindřichohradecka informace o dění v muzejní knihovně v uplynulém roce. V roce 2018 navštívilo knihovnu 114 registrovaných uživatelů. V průběhu 325 návštěv studovali celkem 1 088 dokumentů.
Naši badatelé hojně používali on-line katalog knihovny na internetu a také jeho intranetovou verzi, která obsahuje i sbírkový fond knihovny a je přístupná veřejnosti v badatelně muzea. Počet vstupů do katalogu každým rokem roste, stejně jako zájem o digitální knihovnu Muzea Jindřichohradecka Kramerius. Ta je v současné době instalována na nový server, který umožní hladký provoz knihovny i její obohacení o nové přírůstky, k nimž patří týdeník Štít (1973-1992) a nově též Listy Jindřichohradecka z let 1993-1997. Do digitální knihovny MANUSCRIP-TORIUM přibylo v loňském roce deset titulů z našich sbírek, jedná se o šest rukopisů modlitebních knih a čtyři staré tisky. Celkem je již z našich fondů takto zpřístupněno 68 svazků starých tisků a rukopisů. Projekt je dostupný na adrese http://manuscriptorium.cz a soubor knih z Muzea Jindřichohradecka lze prohlížet také z webových stránek muzea www.mjh.cz prostřednictvím odkazu pod záložkou Knihovna.
Řada knih byla v loňském roce prezentována na výstavách. V hlavní letní sezóně byla v Blatském muzeu v Soběslavi reprízována výstava Nebeklíče od Landfrasů – knižní bestsellery 19. století, která v roce 2017 připomněla 220. výročí založení Landfrasovy tiskárny. Desítky modlitebních knih určených pro nejširší lidové vrstvy, které byly základem produkce Landfrasovy tiskárny i jádrem jejího obchodního úspěchu, včetně unikátního souboru nově restaurovaných nebeklíčů v mosazných vazbách, byly instalovány ve Smrčkově domě v Soběslavi. Návštěvníci je tak mohli shlédnout v souvislosti v kontextu nové expozice Život na Blatech a Kozácku, oceněné v prestižní Národní soutěži muzeí Gloria musaealis v kategorii Muzejní výstava roku 2017. Na vernisáži v Soběslavi vystoupili také členové Jarošovské krojové družiny. Na hlavní výstavě sezony Muzejní poklady v rukách restaurátorů byly mezi muzejními sbírkami restaurovanými v průběhu posledního desetiletí představeny i nejvýznamnější restaurované svazky, mezi nimiž vynikl zejména monumentální atlas světa z roku 1714.
Jindřichohradecký týdeník Ohlas od Nežárky (1871-1942) byl hlavním exponátem i inspiračním zdrojem výstavy První republika – život v Jindřichově Hradci na stránkách Ohlasu od Nežárky. Výstava, která zachytila období od konce roku 1918 do podzimu 1938, byla již třetím dílem z cyklu Život v Jindřichově Hradci na stránkách Ohlasu od Nežárky a navazuje na výstavy Na sklonku monarchie a První světová válka.
V rámci celostátní akce Týden knihoven 2018 připravila knihovna Muzea Jindřichohradecka pro žáky druhých stupňů základních škol a pro středoškoláky pásmo věnované sté-mu výročí vzniku samostatné republiky pod názvem První republika v Jindřichově Hradci. Úspěšný hodinový program s komentovanou prohlídkou výše zmíněné výstavy, ukázkou digitální knihovny Muzea Jindřichohradecka a ověřením nabytých informací navštívilo během 15 lekcí 320 účastníků.
Odborníci i další zájemci o knižní kulturu 19. století se koncem roku dočkali sborníku Národního muzea Acta Musei Nationalis Pragae – Historia litterarum č. 3-4, v němž byly otištěny příspěvky z konference Knižní kultura 19. století, uspořádané v Muzeu Jindřichohradecka v roce 2017 při příležitosti 220. výročí založení Landfrasovy tiskárny.
Do sbírkové knihovny Muzea Jindřichohradecka přibylo celkem 29 knihovních jednotek (osm jindřichohradeckých tisků, sedm titulů regionální literatury a 14 titulů z jindřichohradeckých nakladatelství). V roce 2018 Muzeum Jindřichohradecka dodavatelsky restaurovalo celkem 16 knihovních jednotek. Jednalo se o dva rukopisy, pět jindřichohradeckých tisků a devět starých tisků. Pro restaurování jsou vybírány poškozené svazky, které jsou v rámci naší republiky jedinečné a zároveň jsou významné pro náš region. Zajímavý je třeba restaurovaný v Norimberku a Frankfurtu tištěný Nový zákon z roku 1720, který je doplněn bohatou mědirytinovou výzdobou německého umělce Christopha Weigela. Kniha pochází z knihovny jindřichohradeckého lékaře a mecenáše Františka Hrudičky.
V letošním roce se příznivci knihovny setkají s knižními exponáty především na závěrečné výstavě cyklu Život v Jindřichově Hradci na stránkách Ohlasu od Nežárky, která bude instalována pod názvem Tragická léta 1939-1942 v konferenčním sále muzea. Na výstavě ZÁBAVA, VÁŠEŇ, HAZARD aneb z historie karetní hry budou kromě exponátů ze soukromé sbírky sběratele Pavla Langera představeny také karetní a další společenské hry ze sbírkového fondu Knižní kultura, a to včetně tisků ze zdejší Landfrasovy tiskárny a karetní hry z pozůstalosti Emy Destinnové.
Štěpánka Běhalová