Monika Dvořáková, průvodkyně zámeckého areálu Žirovnice, představuje DEVĚT ZAJÍMAVOSTÍ, KTERÉ OBDIVUJÍ TURISTÉ V ZÁMECKÉM ŠPÝCHARU ANEB, CO JSTE MOŽNÁ O ŠPÝCHARU NEVĚDĚLI.
Nacházíme se společně před špýcharem. Nad jeho vchodem vidíme kamenný portál s osmicípou hvězdou. Co bys nám k němu, Moniko, řekla?
Jedná se o výraznou supraportu (architektonický prvek, který je v klasické řádové architektuře umístěn nad dveřmi, bránou). Na tomto kamenném portálu nás zaujme vytesaný znak rodu Šternberků, právě ona osmicípá hvězda. Na horní části kamenného portálu je vyznačen letopočet vzniku stavby, a to rok 1707 s iniciálami jména zakladatele Františka Leopolda z rodu Šternberků. Šternberkové vlastnili zámek v Žirovnici přes dvě století, a to od roku 1693 až do roku 1910, kdy město Žirovnice odkoupilo zámek i s velkostatkem. V letech 2005–2007 proběhla v zámeckém špýcharu rozsáhlá rekonstrukce a za podpory fondů Evropské Unie, kraje Vysočina a Města Žirovnice zde vznikla poutavá expozice venkovských tradic a řemesel. Při vytváření a budování sbírkového fondu bylo zapotřebí oslovit spoluobčany v Žirovnici a okolí a díky velkému zájmu a ohlasu se podařilo získat rozsáhlou muzejní sbírku různých předmětů, strojů a nářadí, které se používaly v zemědělství a v domácnosti do roku 1945.
Nyní vstupujeme do přízemí. Co zde návštěvníci uvidí?
Hned na začátku v prostorném přízemí uvidíme unikátní původní dřevěné barokní sloupy rozmístěné ve třech podlažích. Celkově je ve špýcharu 1200 m2 výstavní plochy. Jsou zde umístěné koněspřežné bryčky, sáně, kočáry, svážečky dřeva. Podařilo se zapůjčit celodřevěnou hasičskou stříkačku z roku 1822 z obce Častrov, dále historickou stříkačku z roku 1894 zapůjčenou od SDH Žirovnice. Velmi pozoruhodný exponát pochází ze strmilovského farního úřadu. Jde o pohřební kočár za koně. Mezi velmi oblíbené předměty patří dřevěné žebřiňáky různých velikostí, vyorávač brambor zvaný „čert“, různé druhy pluhů za koně i za hospodářská zvířata, mlátičky na obilí, stroj na výrobu povřísel, „mlýnky“ na obilí, stroje na mletí obilí tzv. šrotovníky. V tomto podlaží je také umístěn velmi zajímavý lopatkový dopravník na obilí, který dopravil obiloviny do horních pater. Tento přepravní úzký výtah je zčásti odkrytý, takže můžeme pozorovat malé lopatky na obilí. Jak jistě víme, špýchar sloužil jako sýpka na obilí, a tudíž ve všech patrech jsou zachována různá zařízení na přepravu obilí, různé zásobníky a dřevěná potrubí.
Stoupáme po schodech do prvního patra. Co je zde pro návštěvníky připraveno?
Na celé polovině plochy tohoto patra je umístěn rozměrný dětský keramický Betlém, který je rozdělen na čtyři roční období – jaro, léto podzim a zima. Tento exponát vyráběly děti ze ZUŠ z Humpolce z výtvarného oboru pod vedením paní učitelky Moravcové. Dětem trvalo tři roky vyrobit toto dílo a zároveň se jim podařilo sestavit prostorovou učebnici vlastivědy, kde je vyobrazen život na vesnici od narození až po prožívání všedních pracovních dnů, svátků, zvyků, tradic a obyčejů. Jsou zde zaznamenány pranostiky jednotlivých měsíců v roce.
Je tu opravdu velké množství keramických postav. Zkoušel je někdo spočítat?
Keramický betlém čítá přes 700 různých postaviček z šamotové hlíny. Všechny jsou vymodelovány a vypáleny v peci. Pracovalo na nich 175 výtvarníků ve věku od šesti do devatenácti let. Jedná se především o postavy vesničanů, domácích zvířat (drůbež, koně, ovce, prasata) a stromů. Největšími postavami jsou půlmetrové figury čerta, Mikuláše a pekaře. Ve druhé polovině patra se nacházejí různá nářadí a nástroje drobnějšího charakteru, tematicky rozdělené do skupin podle daného řemesla. Například nářadí pro řezníky, koláře, truhláře, lesníky, pradleny, potřebné nástroje pro sklizeň obilí, sena a lnu. K vidění je zde také velmi zajímavý předmět, velký ruční vrták na výrobu dřevěného pumpařského potrubí. Na ukázku zde máme i samotné vodovodní potrubí.
V druhém podlaží vidím dobře zachovaný tkalcovský stav. Jaké o něm máme informace?
Jedná se o žakárový tkalcovský stav z 19. století, který uměl automaticky tkát látky se vzorem podle „programu“ uloženého na sérii na sebe napojených děrných štítků. U tohoto stroje je k vidění látka se vzorem zarámovaná pod sklem jako vzor na ukázku pro návštěvníky. Vedle žakárového stroje je umístěn další klasický tkalcovský stav s dřevěnou konstrukcí. Dále zde můžeme obdivovat nářadí a pomůcky pro včelaře a různé druhy kočárků. K vidění jsou zimní sportovní náčiní, např. sáňky, lyže s hůlkami, brusle, šlajfky (ocelová část upevněná přítlačnými čelistmi na celokožené boty). Za povšimnutí stojí i několik nástrojů, které se používaly při zpracování kravského mléka – odstředivky, máselnice, formy na máslo, konve na mléko. Návštěvníci špýcharu uvidí v tomto podlaží velké množství papírových modelů hradů a zámků z různých koutů České republiky. Tyto modely vytvářel pan Zadražil z Pelhřimova.
Vešli jsme do další části druhého patra a ocitli jsme se ve venkovské světničce.
Vstoupili jsme do nainstalované venkovské světničky, kde se seznámíme s životem vesničanů a vybavením jejich domovů. Návštěvníkům představuji tyto zajímavé předměty – pražičku kávy, formičky na výrobu bonbonů z ovocné šťávy, žehličky, kleště na úpravu vlnitých vlasů, nádobí všeho druhu, hrnky, talíře, mísy, formy na pečení.
Čeká nás k nahlédnutí poslední podlaží. Co zde můžeme obdivovat?
V tomto prostoru se nachází jedinečný pohled na vazbu původního krovu z 18. století. Jedná se o zajímavou ukázku řemeslné zručnosti tehdejších tesařů a která si zaslouží péči a ochranu. Z jednotlivých částí krovu je možné vyčíst řadu zajímavých informací. Třeba o spojování trámů pomocí dřevěných kolíků, kdy nejsou použity hřebíky. Na trámech jsou vyryté římské číslice, aby byly podle nich správně poskládány jednotlivé díly k sobě. V štítových průčelích jsou dvě okenní osy vystupující až nad úroveň vazných trámů, kde bylo původně čtvrté nejvyšší skladovací podlaží. Ve vrcholech obou štítů jsou další, elipsovité okenní otvory.
Děkuji za prohlídku špýcharu. Společně jsme navštívili všechny tři prohlídkové trasy zámeckého areálu Žirovnice (zámek, pivovar, špýchar) a náš seriál se blíží ke konci. Ještě mi řekni, jak to vypadá s návštěvností prohlídkových tras v posledních letech. Zamávala s čísly například opatření proti covidu?
Pandemie návštěvnost celkem razantně ovlivnila. V roce 2020, právě v době covidových opatření byla návštěvnost nejnižší za posledních dvacet let. Před rokem 2020 byl zájem o prohlídky velmi slušný. Průměrně zámecký areál navštívilo 11 177 osob za rok (v letech 2006–2018). Od covidu se zájem turistů každý rok zvyšuje – od roku 2020 začíná meziroční nárůst návštěvnosti o bezmála 16 %. Nejvyšší návštěvnost je v hlavní turistické sezóně, tedy v červenci a srpnu a také o víkendech od dubna do konce října. Nárůst návštěvnosti je viditelný také v době konání kulturních akcí. Za letošní měsíc červenec navštívilo zámecký areál v Žirovnici 3 411 návštěvníků. Žirovnice je město s bohatou historií a jedinečným kulturním dědictvím. Přijměte pozvánku do špýcharu a ostatních prostor zámeckého areálu, nechte na sebe dýchnout historii našeho krásného města a přijďte si prohlédnout vše na vlastní oči.
Marie Fronková (Žirovničan 2024/09)