Aktuálně

Expozice Květiny na šlechtickém sídle zámku Žirovnice

Expozice s názvem Květiny na šlechtickém sídle je uvedena v několika místnostech zámku a zabývá se expozicí nábytkových interiérů s důrazem na květinovou výzdobu. Byla připravena v roce 2011. Součástí expozic jsou místnosti: ložnice, hudební salonek, pokojík komorné, jídelna, dámský salon, pánský salon a badatelna.

Ložnice

Expozice Květiny na šlechtickém sídle zámku ŽirovniceMotivem květiny byly zdobeny textilie ať už potahové látky či závěsy, ale objevoval se i na plédech a oděvech. Květinový a rostlinný motiv zde můžeme hledat např. v bohatých barokních řezbách na posteli a skříni, které mimochodem věnovali Sternbergové jako výsluhu svému zaměstnanci. Rovněž hygienické soupravy a ložní prádlo bývaly velmi často zdobeny motivem květiny. Od období biedermeieru se rozšiřuje obliba pěstování hrnkových květin. Mimo jiné se rozestavovaly i na okenní parapety.

Hudební salónek

K životu aristokracie patřilo neodmyslitelně i pěstování hudební kultury. Hudba a tanec vytvářely vhodný rámec k formální komunikaci, ale i k důvěrnějším rozhovorům. V textech písní byly ženy odedávna přirovnávané ke květinám a květiny jsou spolu s potleskem a vivacemi také nejčastějším projevem uznání pro úspěšného hudebního interpreta či autora. Porcelán a sklo ve vitríně nás upozorňují na to, v kolika různých podobách bývaly na tomto materiálu květiny zachyceny.

Pokojík komorné

I zde byla květina obvyklou součástí. Alespoň v sušené podobě ve formě květinových věnečků, či snítek levandule a rozmarýny.

Expozice Květiny na šlechtickém sídle zámku ŽirovniceJídelna

V hlavních společenských salónech se členové rodiny, přátelé a hosté pravidelně scházeli k debatám i společenským hrám. Výsadní postavení mezi těmito prostorami bezpochyby zaujímala jídelna.. Ornamentika vycházející z květinových a rostlinných tvarů je hojně zastoupena právě i u předmětů souvisejících se stolováním. Z druhové skladby hrnkových květin používaných v 19. století můžeme jmenovat zejména: aspidistry – domácí štěstí, myrty, ibišky, kamélie, zelence, vánoční kaktusy, voskovky, pelargonie (listové a voňavé), klívie, břečťany, kapradiny, saintpaulie – africké fialky, palmy, primulky.

Dámský salón

Mužský a ženský svět byly na šlechtických sídlech zpravidla výrazně odděleny, a to nejen v duchovní rovině, ale i formálně, vymezením zvláštních prostor. Obytné prostory byly rozděleny na dámské apartmá. V zařízení interiérů této doby jsou typické obytné ostrůvky. Obyvatelé se v nich věnovali svým zálibám – hře na klavír, zpěvu, malování, ručním pracím, četbě či posezení s návštěvou. Podobizny členů rodiny a přátel tvořily samozřejmou část výzdoby. Před polovinou 19. století, tedy v období biedermeieru, byly kytice doplňovány japonskými vějíři, pštrosími a pavími péry, atlasovými a brokátovými motýly, stuhami a vycpanými ptáčky. V této době se také objevují aranžmá ze sušených květin. Mezi řezanými květinami ve vázách se nově uplatňují řeřichy, astry, jiřiny. Z období biedermeieru pochází i tzv. květomluva, o níž pojednává několik literárních děl zabývajících se symbolickým významem květin.

Badatelna

Expozice Květiny na šlechtickém sídle zámku ŽirovniceTouha po poznání zákonitostí přírody a světa doprovází lidstvo od počátků. Na šlechtických sídlech o tom svědčí kromě bohaté literatury i speciální přístroje a exponáty dochované v kabinetech kuriozit. V rudolfínské době se rozšířil zájem o alchymii ale například i o mineralogii. V období baroka a osvícenství se mnozí příslušníci šlechty (Josef Kinský, Kašpar Šternberk, František Kolovrat Libštejnský) intenzivně zaobírali geologií, mineralogií, zoologií i botanikou. Devatenácté století bylo dobou velkých přírodovědeckých objevů vycházejících z dlouhodobých pozorování, či mikroskopických a chemických analýz. Naše badatelna proto upomíná na přírodovědné záliby nejednoho muže předminulého století, což dokládají grafická vyobrazení rostlin, brouků a motýlů, mineralogické sbírkové krabičky a také část zoologického kabinetu. Herbáře jako sbírky sušených rostlin: Za vynálezce herbarizace rostlin je považován Luca Ghini, prefekt botanické zahrady v Pise. Nejstarší herbářovou sbírkou pocházející z území Čech je herbář Jana Františka Beczskovského, křížovníka řádu s červenou hvězdou, pocházející z přelomu 17. a 18. století.ČR je z hlediska počtu herbářových položek na hlavu na 5. místě na světě. Před námi je jen Švýcarsko, Švédsko, Finsko a Rakousko.

nský salón

Pánské místnosti věnované odpočinku zdobívala často výtvarná díla s loveckými nebo vojenskými výjevy. Doplňovaly je sbírky chladných i palných zbraní a hlavně lovecké trofeje. Lovy a hony bývaly zaměřeny především na dravou zvěř, medvědy, divočáky a později i na vysokou. K lovu ptáků pomáhali vycvičení dravci (jestřábi, krahujci, orli a sokoli) Je zajímavé, že sokolnictví, rozšířenému k nám již na počátku středověku z Francie a Itálie, se věnovaly i ženy a také duchovní. Svět mužů byl v historii spojen zejména se dvěma rostlinami. První z nich byla vinná réva. Víno bývalo na šlechtickém stole samozřejmostí. Druhou rostlinou, kterou až do první světové války konzumovali téměř výhradně muži, byl tabák. Do Evropy přivezli tabákové listy Kolumbovi námořníci.

Věra Daňhelová – Zámecký areál Žirovnice

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít