Lidé ve Studené se živili především zemědělstvím, později živnostmi. Od druhé poloviny 15. století a výrazněji v 16. století dochází v souvislosti se změnami v hospodaření k rozvoji sítí místních trhů a řemesel v poddanských městech a městečkách. Až v roce 1614 udělil král Matyáš dva jarmarky Studené, a to na středu po sv. Filipu a Jakubu (1.5.) a na středu po sv. Michalu (29.9.). Trvaly po 8 dnů. Úpravou z roku 1783 bylo stanoveno císařem Josefem II. pevné datum a to 16. května a 21. září. Dnes se koná jen jeden výroční trh a to vždy v neděli po 21. září. Společně se vznikem trhů začaly vznikat i řemeslné cechy. V roce 1651 byl pro městečko Studená a pro všechny obce spadající pod zdejší rychtu založen společný cech pro zámečníky, kováře, krejčí, tkalce, ševce, mlynáře, bednáře, kováře a řezníky.
V obci byla i vrchnostenská palírna, v níž jeden palírník vyrobil ročně 50 až 60 věder (1 vědro=56,589 litrů) pálenky ze 700 měř. brambor a 40 měř. obilí. Máz (1 máz=1,415 litrů) této pálenky se prodával za 24 až 30 krejcarů.
Od roku 1875 zde působí řeznictví Františka Satrapy. V roce 1900 zde byla továrna na uzeniny a konzervy firmy František Satrapa, parní pivovar velkostatku Podstatských-Lichtenštejnů, lihovar velkostatku, výroba cementového zboží J. Bartuška, výroba perleťových knoflíků Tomáše Bučka, Rolnické mlékařské družstvo pro Studenou a okolí s mlékárnou. V obci byl c.k. poštovní úřad, oddělení finanční stráže, četnická stanice a drobné živnosti.
Ze záznamů z roku 1924 zde byla i Občanská záložna ve Studené spol. s r.o., Spořitelní a záloženský spolek pro farnost Studenou, s.r.o., Dělnické konzumní družstvo Svornost pro Studenou a okolí, s.r.o., Elektrárna Studená, s.r.o., důchodkový kontrolní úřad, poštovní a telegrafní úřad. Na Studenském potoce stál Horní a Dolní mlýn.
Obec byla elektrifikována r. 1934 připojením na síť ZME Brno.
Předchozí díly “Historie obce Studená”:
V meziválečném období přivedl Jan Satrapa, syn Františka Satrapy, výrobu masných a uzenářských výrobků k rozkvětu a podílel se na založení stejných závodů v Kostelci, Hodicích a Krahulčí. V roce 1948 byla Satrapova firma znárodněna a v 70. letech 20. stol. byl vybudován na okraji Studené nový masokombinát, který v omezené míře funguje dodnes.
Pivovar byl založen snad již roku 1557 a v písemnostech obce je zmiňován od roku 1668. V roce 1758 se stala majitelkou kněžna Marie z Lichtenštejna-Kastelkovna. Od ní zakoupil pivovar hrabě Podstatský z Lichtenštejna a v držení rodu byl pivovar až do roku 1945. Ve vrchnostenském pivovaru se v jednom kotli uvařilo 20 sudů piva (1 sud=244,5 litrů), přičemž se ročně provedlo 50 až 60 várek piva z ječmene, který se kupoval v okolí, a z chmele dováženého z Čech. V té době zde byli zaměstnáni jeden sládek, dva mládci a jeden bednář. Roku 1896 byl Podstatskými-Lichtenštejny přebudován na parní provoz. Po r. 1945 byl znárodněn a začleněn naposledy do n.p. Jihočeské pivovary, po privatizaci v roce 1992, kdy se pivovar osamostatnil, se vyrábělo pivo Horák, nějaký čas se tady stáčelo i třeboňské pivo a objekt mimo jiné sloužil i jako sklad Regentu. V roce 1995 byla výroba z ekonomických důvodů ukončena a tak skončila tradice, která sahala až do 16. století. Dnes je zde umístěna specializovaná prodejna piva a restaurace U Šebestů. Historický areál je známý z filmu Postřižiny.
Součástí areálu pivovaru je malý renesanční patrový zámek, přestavěný z původní tvrze koncem 16. století Zachariášem z Hradce. Od 19. stol. sloužil jako kanceláře ke správě velkostatku. Dnes jsou ze zámečku udělané byty.
V roce 1901 bylo Tomášem Bučkem ze Žirovnice z bývalého Novákova mlýna založeno knoflíkářské družstvo. Původně se knoflíky vyráběly z perleti, později též z jiných materiálů. V době první světové války byla výroba zastavena, roku 1919 obnovena. Roku 1926 zanikla a roku 1947 opět obnovena. Družstvo Styl založeno roku 1950. V roce 1992 se transformovalo výrobní družstvo na družstvo vlastníků. Výroba knoflíků pokračuje ve Studené dodnes.
Zdroj: Obec Studená