Aktuálně

Jak odměnit oddaného služebníka? (800 let Jindřichova Hradce #3)

OSM STOLETÍ JINDŘICHOVA HRADCE Jak odměnit oddaného služebníka?
Listinu o polepšení městského znaku uchovává od 50. let 20. stol. SOkA Jindřichův Hradec, dříve
však byla umístěna v městském archivu, který spravovalo jindřichohradecké muzeum už od roku
1883.

V roce 1483 požádal Jindřich IV. z Hradce svého panovníka, Vladislava II. Jagellonského, o polepšení znaku města Jindřichova Hradce. Král jeho žádosti vyhověl a vydal privilegium, v němž se mimo jiné píše: „My pak hledíce k věrným, pilným a ustavičným službám téhož Jindřicha, kteréž nám činil, činí a činiti nepřestává, nám věrně… k obecnému dobrému pomáhaje… protož s dobrým rozmyslem… nynějším i budúcím tuto milost činíme a dáváme tiemto listem:

Jakož mají prve na erbu a na pečeti zlatú ruoži v modrém poli, že jim k tomu přidáváme dva lvy celé zlaté barvy pod zlatými korunami, každý se dvěma ocasy, jeden s pravé a druhý s levé strany, aby v štítu modrém stojiece na zadních nohách, předními nohami oběma zlatú ruoži o pěti listech mezi sebú drželi; a k tomu nad tú ruoží aby bylo postavené zlaté W pod korunú zlatú v témž modrém štítu“. Kromě toho smělo město nyní pečetit červeným voskem a pořádat výroční trhy.

Povýšení znaku poddanského města, bylo aktem zcela jedinečným a odráželo Jindřichův vliv a postavení na královském dvoře, neboť Vladislav II. si jeho náklonosti velmi cenil. V roce 1480 proto Jindřicha potvrdil v dosavadním úřadu hejtmana Bechyňského a Vltavského kraje, posléze se stal nejvyšším královským komorníkem, předsedou zemského soudu a v roce 1503 dokonce i nejvyšším purkrabím pražským, tedy zástupcem samotného panovníka v zemi.

Během jeho správy v Hradci panoval čilý stavební ruch, dláždily se ulice, posilovaly hradby, stavěly domy a církevní stavby, byla např. dokončena přestavba minoritského kláštera a zaklenutí hlavní lodi kostela sv. Jana Křtitele. Sám Jindřich nechal svůj hrad náročně přestavět a rozšířit o tzv. Stavení zelených pokojů se sály a pokoji s nákladnou výmalbou, které se nacházelo na místě dnešního Španělského křídla, a z něhož se nám dodnes zachovala jeho soukromá kaple. Také přistavěl tzv. Královský sál a nelze zapomenout ani na pravděpodobnou Jindřichovu pracovnu nad černou kuchyní, tradičně zvanou Soudnice. Kariéra tohoto svědomitého úředníka a milovníka umění byla náhle ukončena jeho tragickou smrtí v roce 1507, přesto však nadále zůstává jednou z nejvýznamnějších osobností v dějinách Jindřichova Hradce.

Lenka Dvořáková

(zdroj: Městské informační centrum Jindřichův Hradec)