Aktuálně

Jak odměnit oddaného služebníka? (800 let Jindřichova Hradce #3)

OSM STOLETÍ JINDŘICHOVA HRADCE Jak odměnit oddaného služebníka?
Listinu o polepšení městského znaku uchovává od 50. let 20. stol. SOkA Jindřichův Hradec, dříve
však byla umístěna v městském archivu, který spravovalo jindřichohradecké muzeum už od roku
1883.

V roce 1483 požádal Jindřich IV. z Hradce svého panovníka, Vladislava II. Jagellonského, o polepšení znaku města Jindřichova Hradce. Král jeho žádosti vyhověl a vydal privilegium, v němž se mimo jiné píše: „My pak hledíce k věrným, pilným a ustavičným službám téhož Jindřicha, kteréž nám činil, činí a činiti nepřestává, nám věrně… k obecnému dobrému pomáhaje… protož s dobrým rozmyslem… nynějším i budúcím tuto milost činíme a dáváme tiemto listem:

Jakož mají prve na erbu a na pečeti zlatú ruoži v modrém poli, že jim k tomu přidáváme dva lvy celé zlaté barvy pod zlatými korunami, každý se dvěma ocasy, jeden s pravé a druhý s levé strany, aby v štítu modrém stojiece na zadních nohách, předními nohami oběma zlatú ruoži o pěti listech mezi sebú drželi; a k tomu nad tú ruoží aby bylo postavené zlaté W pod korunú zlatú v témž modrém štítu“. Kromě toho smělo město nyní pečetit červeným voskem a pořádat výroční trhy.

Povýšení znaku poddanského města, bylo aktem zcela jedinečným a odráželo Jindřichův vliv a postavení na královském dvoře, neboť Vladislav II. si jeho náklonosti velmi cenil. V roce 1480 proto Jindřicha potvrdil v dosavadním úřadu hejtmana Bechyňského a Vltavského kraje, posléze se stal nejvyšším královským komorníkem, předsedou zemského soudu a v roce 1503 dokonce i nejvyšším purkrabím pražským, tedy zástupcem samotného panovníka v zemi.

Během jeho správy v Hradci panoval čilý stavební ruch, dláždily se ulice, posilovaly hradby, stavěly domy a církevní stavby, byla např. dokončena přestavba minoritského kláštera a zaklenutí hlavní lodi kostela sv. Jana Křtitele. Sám Jindřich nechal svůj hrad náročně přestavět a rozšířit o tzv. Stavení zelených pokojů se sály a pokoji s nákladnou výmalbou, které se nacházelo na místě dnešního Španělského křídla, a z něhož se nám dodnes zachovala jeho soukromá kaple. Také přistavěl tzv. Královský sál a nelze zapomenout ani na pravděpodobnou Jindřichovu pracovnu nad černou kuchyní, tradičně zvanou Soudnice. Kariéra tohoto svědomitého úředníka a milovníka umění byla náhle ukončena jeho tragickou smrtí v roce 1507, přesto však nadále zůstává jednou z nejvýznamnějších osobností v dějinách Jindřichova Hradce.

Lenka Dvořáková

(zdroj: Městské informační centrum Jindřichův Hradec)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít