Monika Dvořáková, průvodkyně zámeckého areálu Žirovnice, představuje JEDENÁCT ZAJÍMAVOSTÍ, KTERÉ OBDIVUJÍ TURISTÉ NA ZÁMKU V ŽIROVNICI ANEB CO JSTE MOŽNÁ O ZÁMKU NEVĚDĚLI.
Část zámeckého areálu je volně přístupná. Co zde návštěvníci mohou vidět?
Začínáme na I. nádvoří, kde se nachází půlkulatá bašta, kam můžeme po schodech sestoupit a podívat se z úzkých otvorů na okolí pod zámkem. Bašta přispívala k aktivní obraně hradebních zdí. Bývaly v ní umístěny střílny. Ke konci 19. století sloužila jako přístřešek a sklad na dřevo a uhlí. V těsném spojení jsou schody, které nás zavedou do sklepních prostor. Každý správný hrad nebo zámek má své strašidlo. Ve sklepě je strašidelná atmosféra a také různá zákoutí, ale kdo se nebojí, může tam spatřit nebo nespatřit postavu, jež nám připomíná dávný tragický příběh, který se odehrál v 16. století. „Řezník Brikci měl krásnou ženu Dinu. Jednou se nečekaně vrátil domů dřív a našel svou ženu, jak se upravuje pro svého milence Kryštofa, syna tehdejšího pána zámku Albrechta z Gutštejna. Do dveří právě vstoupil Kryštof a řezníkovi se vysmíval. Řezník dostal vztek, popadl nůž a Kryštofa zabodnul. Skončilo to tak, jak muselo, na příkaz Albrechta z Gutštejna ženu Dinu vyhnali z města a Brikci byl popraven.“ Na I. nádvoří ještě projdeme přes zelenou loučku a u zábradlí se naskytne zajímavý pohled na bývalý hradní příkop, v němž je vybudováno přírodní divadlo pro 300 lidí, které aktivně využívá Divadelní spolek Žirovnice. Dále pokračujeme na II. nádvoří a ocitáme se v uzavřeném prostoru tří jednopatrových zámeckých křídel, která vytvořila prostranství ve tvaru rovnostranného trojúhelníku. V našem případě se jedná o raritu a ojedinělou zvláštnost žirovnického zámku. V levé části je vstup do prostorného sklepení, kde v samotném konci spatříme části skalnatého podloží, na němž je hrad postaven.
Kde začíná prohlídka s průvodcem a co se návštěvníci na úvod dozví?
Pokračujeme do vstupní haly zámku. Zde zaujme pozornost studna hluboká dvacet osm metrů. Voda ve studni dosahuje do výšky deseti metrů. Po schodišti dojdeme na pavlačový ochoz, který nás nasměruje k nejvyššímu bodu na zámku, totiž na zámeckou věž. Výška věže dosahuje třiceti metrů. Věž má tři patra, altánek a sklepení, ale pro veřejnost jsou zpřístupněny jen dvě patra. Abychom viděli krásný výhled z věže, vyšlapeme padesát dva schodů a odměnou nám bude výhled na tři světové strany. Z oken pozorujeme město a okolí, dále Hutní rybník a vysoký komín místní továrny HTP a za ním žirovnický hřbitov a hřbitovní kapli svatého Jiljí.
Nyní návštěvníky čeká hradní část prohlídky.
Po schodišti z věže vstoupíme do hradní části, kde se nachází unikátní gotické fresky z 15. století. Pak vstoupíme do hradní kaple. Zde je umístěna kamenná soška Madony s Ježíškem. Soška byla původně umístěna v parku u zámeckého špýcharu na kamenném soklu se sloupem od roku 1777. Tento mariánský sloup nechala postavit Anna Marie Wilczek, třetí manželka Adama Františka z rodu Šternberků, kteří vlastnili zámek od r. 1693 až do roku 1910. Soška Madony byla zrestaurována roku 2019 a od roku 2023 je přemístěna do hradní kaple. Na její místo v parku u zámeckého špýcharu byla vytvořena přesná kopie z restaurátorské dílny manželů Jana a Jany Prokýškových z Popelína. Pojďme dále do místnosti Soudnice. Další muzejní exponát, který budeme obdivovat je dřevěná polychromovaná oltářní archa z 18. století. Jedná
se o uzavřený oltář. Má půdorys nepravidelného osmiúhelníku a je zdoben profilovanými lištami. Je rozdělen na dva úložné prostory. V horní části oltáře je umístěn bohatě vyřezaný oltář s figurálními christologickými pašijovými výjevy. Ve spodní menší části je úložný prostor s dvířky opatřenými tvarovaným okénkem, původně zaskleným. Oltářní archa byla nalezena nedávno v roce 1996 na žirovnické faře na půdě při rekonstrukci budovy farního úřadu. V roce 2003 byla prohlášena Ministerstvem kultury České republiky za movitou kulturní památku. Jejím vlastníkem je římskokatolická církev.
Při prohlídce návštěvník zažije putování časem. Z patnáctého století se z hradní části přesuneme do století devatenáctého, do zámecké části.
Vstupujeme do expozice s názvem Květiny na šlechtickém sídle v 19. století. Tato část byla instalována v roce 2011 pod odborným vedením Lucie Bláhové z Národního památkového ústavu v Telči. Návštěvníci spatří nábytkové interiéry. Představí se květinové motivy v jednotlivých typech místností na potahových látkách, na obrazech, na nádobí i jako zátiší v podobě mnoha živých zelených květin. Posledním zajímavým místem bude bývalá Černá kuchyně, která je umístěna vedle vstupní haly zámku. Od roku 2022 se do tohoto prostoru podařilo umístit unikátní otáčivý model žirovnického zámku s osvětlením. Jeho autorem je Jaroslav Pánek ze Žirovnice. Model je vyroben v měřítku 1:50 a bylo potřeba pět let trpělivé práce s jednotlivými detaily zámeckých prostor. Jste srdečně zváni na pestrou paletu poznávání a informací. Přijďte nás určitě navštívit a užít si pěkný den, dovědět se zajímavé informace o historických stavbách, které nám tu naši předkové zanechali. Příště se vydáme za poznáváním dalších zajímavostí a sice o zámeckém pivovaru.
Marie Fronková (Žirovničan 05/2024)