4.8 C
Jindřichův Hradec
28.03. 2024
Články

Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím (Významné exponáty jindřichohradeckého zámku)

Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím (Významné exponáty jindřichohradeckého zámku)

Sbírky jindřichohradeckého zámku se mohou pyšnit mnoha zajímavými a cennými exponáty. K takovým patří i obrazy proslulého českého malíře vrcholného baroka Petra Brandla. Petr Brandl byl známý svými působivými portréty a stejnou působivost mají i ztvárnění náboženských motivů. Vytvořil ale také menší množství velkých či monumentálních obrazů a právě jeden takový se nachází v Jindřichově Hradci. Nese delší název „Josef Egyptský se dává poznat svým bratřím“, ale je znám a uváděn i pod kratšími názvy „Život Josefa Egyptského“ nebo „Historie Josefa Egyptského. Kratší názvy jsou patrně trefnější, neboť obraz je pojednán barokní troj-kompozicí a okamžik, kdy se nechává Josef svým bratřím poznat, zaujímá pouze část díla. V části popředí i v pozadí jsou pak zobrazeny další důležité momenty – prodání Josefa do otroctví izmaelským obchodníkům a skrytí či nalezení jeho stříbrného koflíku ve vaku s obilím nemladšího z bratrů Benjamina.

Příběh Josefa Egyptského, jak jej popisuje první kniha starého zákona Genesis, je velmi dobrodružný a značně zábavný. Jistě by bylo zajímavé prohlédnout si, jak by v Brandlově podání vypadaly jiné dramatické události Josefova života, jako například služba v domě Potifarově, pobyt ve vězení nebo když jej faraon ustanovil nejvyšším správcem Egypta a dal mu jméno Cafenat Pa’neach, doslova „Odhalující skryté“. Krom vážnějších filmových zpracování inspiroval půvab Josefova příběhu také Andrew Lloyd Webbera, který vytvořil veleúspěšný muzikál Josef a jeho skvostný plášť.

Petr Brandl namaloval obraz v roce 1721 pro Františka Josefa Černína, držitele jindřichohradeckého panství. Zprvu však obraz zdobil prostory Černínského paláce v Praze na Loretánském náměstí. Později byl Františkovým vnukem Janem Rudolfem Černínem zapůjčen Vlastenecké společnosti přátel umění a do jindřichohradeckého zámku byl převezen v roce 1860. Jak už bylo řečeno, jedná se o dílo monumentální, které vyžaduje dostatečnou plochu. Rozměry obrazu jsou 290 x 509 cm. Obraz je vystaven v prostorném Salonu I. prohlídkové trasy. Neboť máme příležitost prohlížet si jej často, víme, že nejvíce z umění Petra Brandla je možné spatřit při jasném počasí na přelomu září a října zhruba ve dvě hodiny odpoledne. Může to znít jako žert. Ale jde o to, že Petr Brandl svým umem dokázal vtělit do svých obrazů hloubku, a to ne pomyslnou, ale skutečnou. Hrou stínu a světla, správnou volbou barevných odstínů a jejich využití vytvářel působivý dojem třetího rozměru. Přihlížejícím se však prostorovost obrazu a jeho celá krása vyjeví pouze při správném, a to nejlépe přirozeném osvětlení denním světlem.

Zdroj: Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec