Aktuálně

Jsou chvíle plné lásky a štěstí….. (Otevřená OKNA)

Motto:
„Narodili jsme se s právem být šťastní. Narodili jsme se s právem na lásku, na radost a na sdílení naší lásky. Jsme živí, tak si život vezměme a těšme se z něho.“ Don Miguel Ruiz

Začíná srpen a spolu s ním přichází pro mnohé naše klienty vytoužený čas prožitkového tábora. Přípravný dobrovolnický tým dolaďuje poslední hry, kostýmy, externí programy. Těšíme se. Přijíždíme do našeho oblíbeného penzionu, který má bezbarierové koupelny a kolem terén tak mírně zvlněný, že jej bez námahy s vozíčkáři zvládáme. Trošku nás zaráží jednání nového správce, který, zdá se, má ve svém komunikačním repertoáru pouze rozkazy…. V rekreačním středisku trochu zvláštní.

  • Jsou chvíle plné lásky a štěstí…..  (Otevřená OKNA)
  • Jsou chvíle plné lásky a štěstí…..  (Otevřená OKNA)

Den první. Přijíždí lektor Honza Nový a přiváží sovy, ježky, hady ze Záchranné stanice pro zvířata. Těšíme se na program. Ouha. Z jeho auta vybíhá také pejsek. Poslušný a milý, ale bez vodítka. Prosím Honzu, ať si psa přiváže. On s plnýma rukama klecí s úsměvem odpovídá: „Jasně, jen co ta zvířata vynosím“. Vtom se před námi objeví správce a zuřivě řve na mne: „Okamžitě si toho psa dejte na vodítko, nebo odsud do rána vypadnete!!!!!!!! “ A to před „nastoupenou jednotkou“, která čítá 11 vozíčkářů, 3 nevidomé, několik lidí o berlích, řadu osob s mentálním postižením. A dvacet dobrovolníků. Šedesát párů očí nevěřícně zírá, co se to děje. Nejprve slušně se ohradím vůči tónu a stylu komunikace, poté také zvednu hlas. Polila mne vlna horka a je mi fyzicky špatně. Představuji si některé hodně unavené rodiče, kteří sotva dítě předali a těšili se na chvíli zaslouženého oddychu, otočí auto a pojedou zpět… A děcka, natěšená na prožitky, balící hned na začátku kufry…. Beru telefon a volám řediteli podniku. Úleva… Přichází, naslouchá. Svým zásahem ukončuje náš nechtěný výlet do jiného století a jiného prostředí. Má duše se vrací k rybníku a partě neskutečně ochotných a pracovitých dobrovolníků. A ke čtyřiceti klientům, pro které je tento pobyt dlouho očekávaným snem.

  • Jsou chvíle plné lásky a štěstí…..  (Otevřená OKNA)
  • Jsou chvíle plné lásky a štěstí…..  (Otevřená OKNA)

Dobrovolníci „naskočili“ výborně. Nic jim není zatěžko. Zvládají hry, výtvarničinu, pomoc při hygieně. Dopřávají klientům opravdové chvíle radosti a štěstí. Mozek, vůle i svaly pracují naplno. Přijímáme i návštěvy – lanové aktivity s manželi Kukačkovými a Vojtou Dubou, báječné lidi na silných strojích pod vedením Míly Simrové, kteří dovolili dětem vyzkoušet, jak se sedí na motorce a přivezli jim spoustu dárků. Paní Řehořovou, která nás pustila do místního kostela a povyprávěla o jeho historii a osudech rodiny de Este. Spousta nádherných chvil. Kluci s kytarami, kteří roztancovali děcka na louce. Koncert trubačů. Přišli a zahráli lovecké fanfáry jen pro nás…. Na konci týdne mne objímá skutečná vlna štěstí… Prožili jsme to bez úrazu, epi záchvatu, alergické reakce…. Klienty předáváme veselé, radostné a zdravé. Až po jejich odjezdu zjišťujeme, že jedna z dobrovolnic si při předávání ukopla nehet u palce nohy. Tak přece jen ten urgent navštívíme…. Nicméně – klienti nic nevěděli. Ona mlčela až do chvíle jejich odjezdu, aby jim nezkalila pocit štěstí. Po ošetření zranění večer zahájíme terapii písní. I ten poslední večer jen s dobrovolníky byl nádherný. Byli jsme živí, vzali jsme si svůj čas a těšili se z něho….

Drahomíra Blažková

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít