Aktuálně

Kaple a kostely ve Slavonicích

Kaple Božího Těla (sv. Ducha)

Kaple a kostely ve Slavonicích
Kaple Božího Těla (sv. Ducha)

Byla údajně založena už roku 1280, jak dokládá zpráva inzerovaná v listině ze 1473. A dokládají to rovněž biskupské odpustky pro kapli „Corporis Christi“ ve Slavonicích z roku 1292 a jejich potvrzení roku 1296 olomouckým biskupem. Zasvěcení kaple Božímu Tělu bylo tehdy ojedinělým činem v Čechách.

Původně založená kaple z konce 13. století byla zřejmě ve stávajícím rozsahu, ale s nižší výškou klenby presbytáře a asi o obdélné, původně plochostropé lodi. Původní klenbu nesly oblé přípory s dolní částí ve tvaru na špičku postaveného kužele a stěny členily zalamované římsy. Při obléhání města husitský hejtman Jan z Vícemilic vypálil kostel, který byl na náklady města obnoven a nově vysvěcen už roku 1437 – presbytář byl zvýšen a nově zaklenut síťovou klenbou parléřovského typu (vzorem vysoký chór chrámu sv. Víta v Praze) a opraveny vnější zdi.

Kaple a kostely ve Slavonicích
Kaple Božího Těla (sv. Ducha)

Už roku 1475 se připravuje dostavba kostela – byly slíbeny odpustky všem, kteří přispějí nebo se budou podílet na další stavbě kostela, který byl nově vysvěcen roku 1491. V této době za vlády uměnímilovného Jindřicha IV. z Hradce docházelo na jeho državách k přestavbám jednolodních kostelů ve dvoulodní dle rožmberského vzoru. Stavební huť, která patrně nejprve působila na stavbě kostela sv. Jakuba v Telči, pracovala poté v oblasti Slavonic: v kostele Božího Těla byla loď nadstavěna a rozdělena osmibokými pilíři na dvoulodní prostor sklenutý pozdě gotickou hvězdovou klenbou (ve dvou středových polích) a křížovou obkročnou klenbou (ve čtyřech krajních polích), s novými vstupními portály. Klenební žebra se zasekávají přímo do pilířů a zdí, jsou tenká a sražená. Kromě vstupních portálů se zachovaly i kamenné menzy oltářů. V souvislosti se zaklenutím kostela byly k lodi přistavěny pultovou stříškou zakončené opěrné pilíře. Tehdy bylo upravováno také západní průčelí, do něhož byl zasazen pravoúhlý portál s přesekávanými pruty.

Kaple a kostely ve Slavonicích
Kaple Božího Těla (sv. Ducha)

Ve druhé polovině 16. století se kostel stal protestantským pod názvem kostel svatého Ducha a zřejmě byla zřízena kruchta. Ve třetí čtvrtině 17. století byla přistavěna severní boční loď, dokončená roku 1677, a roku 1820 vznikla jižní Loretánská kaple.

Z interiérové výbavy je pozoruhodný rokokový poutní oltář Božího Těla slavonického sochaře a řezbáře Jana Schauera z roku 1780, původně byl umístěn ve středu lodi před triumfálním obloukem, hlavní oltář je patrně raně barokní, s mladším hlavním obrazem Korunování Panny Marie z roku 1771 od F. L. Deisseingera. Na středu boční lodi je oltář sv. Floriána a sv. Rozálie s malovaným iluzivním pozadím. Pouze z historických zpráv víme o malbách na vnějších zdech kostela s náměty sv. Veroniky a sv. Kryštofa (1933 nahrazena mozaikou).  Na vnější straně čelní zdi presbytáře jsou dosud patrné zbytky malby Panny Marie.

Už koncem 15. století se u kostela uvádí poustevna situovaná proti hlavnímu vchodu, kde dodnes stojí obytný dům. Byla zrušena až v roce 1786.

Zachovalo se:

  • obvodové zdivo i presbytář, původně s nižším zaklenutím s pětibokým závěrem a dvěma poli křížové klenby, které odděloval triumfální oblouk od původně asi plochostropé lodi
  • v presbytáři jsou částečně zachovány oblé přípory s dolní částí ve tvaru na špičku postaveného kužele nízko nad podlahou

Špitální kostelík sv. Jana Křtitele

Kaple a kostely ve Slavonicích
Špitální kostelík sv. Jana Křtitele

Tento kostelík byl v minulosti mylně považován za nejstarší stavbu ve Slavonicích – slohově se jedná nejspíše o kostelík asi z první poloviny 14. nebo max. z konce 13. století. Moravský historik Reuter vyslovil hypotézu, že nejstarší osídlení Slavonic se nacházelo právě zde a kostelík sv. Jana Křtitele považoval za románský.

Kostel tvoří druhotně zaklenuté jednolodí, za triumfálním obloukem s užším presbytářem o jednom poli křížové žebrové klenby se svorníkem a závěrovém poli o pěti stranách osmiúhelníku s paprsčitou klenbou se svorníkem a s jedinou dochovanou okenní kružbou v závěru. Zevně jsou opěráky a pouze v závěrovém okně jsou zachovány kružby. V jižní stěně presbytáře při sakristii je mělké sedile. V lodi byla původně dřevěná kruchta, okna byla vícekráte měněna – kostel několikrát vyhořel, naposled roku 1845. Oltáře jsou nepříliš pozoruhodné klasicizující. Při západní stěně jsou na konzolách barokní řezbované polychromované figury sv. Rocha a sv. Šebestiána, pořízené roku 1718 pro farní kostel a roku 1891 přenesené. V interiéru presbytáře byla nalezena původní malířská výzdoba gotických kostelů – fragmenty (malovaná dekorace) polychromie kamenných článků a snad renesanční malba Posledního soudu, která je provedena na starší malované vrstvě.

Zevně je fasáda kostelíka částečně pojednána renesanční dekorací, která tvoří rámující prvky oken a hran, a dále sgrafitovanými poli, původně epitafy, z roku 1582, s náměty Ukřižování, Kladení do hrobu, setkání Ježíše s Veronikou, Návrat Tobiáš, Evangelista Matouš a Evangelista Lukáš, s fragmenty donátorských textů (vysvětlujících).

Roku 1414 zde byl založen špitál po vzoru Jindřichova Hradce.

Hřbitovní kaple Svatého Kříže

Kaple a kostely ve Slavonicích
Hřbitovní kaple Svatého Kříže

Byla založena roku 1702 Eliášem Natzerem, přičemž do jejího průčelí byl zabudován původní portál hřbitovní brány z roku 1586. Původně asi protestantský hřbitov z druhé poloviny 16. století byl založen za městem a na ose přístupu z města vznikl monumentální renesanční portál z pískovce s reliéfní sochařskou výzdobou. Oba boční sloupky mají mělká pole s figurami vlevo Panny Marie a vpravo sv. Jana. Nad římsovitými hlavicemi je polokruhová archivolta lemována rollwerkovým ornamentem s mohutným středním volutovitým klenákem se štítkem s mistrovskou značkou a iniciálami LO (Leopold Oesterreicher, tj. Esterreicher). Oba cvikly lemují polosloupky s kandelábrovými dříky, vlastní pole vyplňují reliéfy troubících andělů s nápisovými páskami. Portál završuje vlys, zalamovaný nad dříky i klenákem, na obou krajích lemovaný profilovanými ornamentálními římsami. Nad dříky jsou stylizované lví hlavy, vlysem probíhá stužka s rozvalinami, rollwerky a štítky, s iniciálami SFVR (Stephan Famans von Retz?) a datací 1586. Na středu je nad římsou zasazen obdélný nástavec s reliéfem Krista – soudce na nebeské duze, nahoře s nápisem, po stranách zapřený volutovými nástavci s rollwerkovými kartušemi s oválnými štíty Zachariáše z Hradce a Anny ze Šlejnic, jeho druhé manželky. Na okrajích jsou štíty s pětilistou růží. Celá kompozice je vlastně Posledním soudem. Vlastní kaple je jednoduchá architektura jednolodí s polygonálním presbytářem, zevně i uvnitř členěná pilastry. Pozoruhodný je především plastický řezbovaný akantový oltář Ukřižování s Pannou Marií a Janem, který snad vznikl již počátkem 18. století, a interiérové iluzivní nástěnné malby v závěru kaple, které zřetelně čerpají z díla Maulbertschova.

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Farní kostel musel existovat již na konci 13. století, kdy byla středověká opevněná kruhovitá osada (do této doby kolem farního kostela) rozšířena o prostorné tržiště na půdoryse protáhlého trojúhelníka směrem k západu a o menší tržiště na východě. Je tedy pravděpodobné, že kostel stál uprostřed původní osady na místě dnešního kostela, jehož základy můžeme klást zhruba do poloviny 14. století (v listině z roku 1359 je uváděn kostel Panny Marie ve Slavonicích). Při severní stěně presbytáře tehdy stála sakristie a před západním průčelím byla kaplanka a věž s průchodem na hřbitov – dnešní průchod Panským domem. Hřbitov se rozkládal kolem kostela a při něm byl zřízen i karner, později zaniklý a věž sloužila zároveň i jako zvonice a snad i jako hláska.

Kaple a kostely ve Slavonicích
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie

Samotný kostel tvoří trojlodní bazilika s presbytářem o dvou polích křížové klenby a pětibokém závěru. Původní zaklenutí presbytáře z doby založení, asi koncem 1. pol. 14. st., má žebra hruškovitého profilu se svorníky s krčkem přecházející v oblé přípory, které původně sahaly až k zemi, na konci 15. nebo začátku 16. století byly osekány po úroveň podokenní římsy. V jižní stěně presbytáře trojdílné mělké sedile, presbytář oddělen od lodi mohutným triumfálním obloukem. Asi krátce po polovině 14. století byly vystavěny i boční lodi, včetně východní kaple Panny Marie s pětibokým závěrem, v jejímž klenutí nacházíme opět štítové oblouky (na svorníku erb Bílkovských z Bílkova), kde se zachovaly nástěnné malby z této etapy s obrazy nástrojů Kristova umučení a čtyři postavy světců v arkádách. Hlavní loď kostela zůstala zřejmě jen zakrytá plochým trámovým stropem, ale západní průčelí kostela ještě před koncem 14. století získalo velký štít, členěný panelováním, jehož předlohou byly obdobné štíty jindřichohradeckých kostelů.

Někdy po polovině 15. století vznikla druhá vrstva nástěnných maleb v jižní kapli, s novozákonními scénami (fragmenty Zvěstování, Nesení kříže, Zmrtvýchvstání) a rozvilinová dekorace klenby. Původní vchod byl prolomen do střední lodi a kamenný portál později přenesen k severní boční lodi – portál nese znaky pozdního slohu (oblé hruškovité pruty vybíhají plynule z podnože a vytvářejí vysoký lomený oblouk široce rozevřený a dosti plošný, tympanon portálu byl vyměněn při jeho novém osazení na začátku 16. století). Koncem 15. století byla zaklenuta i střední loď kostela čtyřmi poli křížové žebrové klenby a osazení jižního portálu 1521 znamená definitivní dokončení gotické stavby kostela. Roku 1503 byla založena při kostele na místě původní sakristie městská věž.

Nástěnná malba při triumfálním oblouku „Caritas“ asi ze druhé poloviny 16. století. Ve druhé polovině 17. století byla vložena kruchta. Počátkem 18. století přistavěny barokní kaple sv. Antonína a Panny Marie Bolestné po stranách trojlodí. Původní okna presbytáře (roku 1500 provedl mistr Štěpán) zbavena kružeb počátkem 19. století, úpravy z počátku 20. století a novodobé úpravy.

Na hlavním oltáři je socha Ukřižovaného Krista z roku 1512 – realisticky pojatá expresivní řezba těla je doplněna dynamicky vzdutou drapérií. Na konzolách v presbytáři a hlavní lodi je čtrnáct barokních plastik apoštolů a evangelistů (nejstarší plastika sv. Jana, Ježíše Krista a Panny Marie z poloviny 15. století), při triumfálním oblouku socha Madony s děckem (původně ze zámecké kaple v Maříži) z 15. století. Na přelomu 15. a 16. století vznikla plastika Piety, reprezentující tzv. horizontální typ, kdy Panna Marie drží na klíně tělo ukřižovaného Krista. Zevně při vstupu do kostela zasazen při zdi náhrobník pastora Jakuba Peregrina z roku 1578.

Kaplička sv. Jana Nepomuckého

Je to barokní stavba asi z konce 1. poloviny 18. století s polokruhovým závěrem, průčelí má otevřenou polokruhovou arkádu a volutový štít, završený barokní postavou Panny Marie Immaculaty v mandorle ze železa. Uvnitř kaple je umístěna dobová plastika sv. Jana Nepomuckého s andílky.

Sochy sv. Petra a sv. Jana Evangelisty

Jsou to protějškové barokní sochy, zasazené do mělké rámované niky kapličky a obdobně řešeného výklenku v protilehlém domě. Jedná se o barokní plastiky asi z poloviny 18. století, které sem byly přeneseny z bývalého poutního kostela Montserratu u Cizkrajova.

Zdroj: Město Slavonice

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít