Při oslavách 28. října byl odhalen v parku pod zámeckým špýcharem restaurovaný Mariánský sloup. V literatuře týkající se žirovnického zámku se uvádí, že byl postaven l. p. 1777. V té době držel žirovnické panství Adam František ze Šternberka, vnuk Adolfa Vratislava ze Šternberka, který sňatkem s Annou Lucií Slavatovou získal l. p. 1694 Žirovnici a Stráž. Otec Adama Františka František Leopold žirovnický zámek přebudoval na důstojné šlechtické sídlo, dal vystavět špýchar a vysázet lípy na prostranství před ním.
V době vlády Adama Františka (*20. 7. 1711 Vídeň †19. 9. 1789 Žirovnice) na žirovnickém panství v letech 1745-89 se i tady projevily následky dlouholetých bojů o dědictví rakouské, které musela svádět Marie Terezie od roku 1740, kdy nastoupila na rakouský trůn po svém otci Karlu VI. na základě pragmatické sankce. Habsburskou říši poznamenaly také následky sedmileté války s Pruskem (1756-63). I země Koruny české byly po těchto válkách vydrancované, roboty a dávky pro poddané vzrostly nad míru, v mnoha krajích zuřil mor, poddaní se bouřili. Jejich vzpouru zažilo i žirovnické panství. Nadto ani rodinný život tohoto Šternberka nebyl nijak klidný. Jeho první manželka Maria Theresia von Waldburg – Zeil zemřela v roce 1749 ve 37 letech, Adam František s ní měl dvě dcery a syna Václava, který se dožil pouze dvou let. S druhou manželkou Marií Christinou von Dietrichstein měl čtyři syny, Adama (1751- 1811), Jáchyma, který zemřel tříletý, Františka Serafinského (zemřel jedenáctiletý) a syna Kašpara (1761-1838), dcery Valpurgu, Aloisii (zemřela roční), a Aloisii. Marie Christina zemřela čtyřicetiletá v roce 1766. Se třetí manželkou Marií Annou Wilczek měl dcery Annu Johanu, Marii Leopoldinu, syny Jana Adama a Josefa Leopolda (1770-1858), který zdědil žirovnické panství.
V době, kdy byl Adam František potřetí ženat s Marií Annou Wilczek, byl postaven Mariánský sloup. Bylo to dva roky po vzpouře žirovnických poddaných, kteří se na pokyn krajského hejtmana sešli l. p. 1775 přímo na žirovnickém zámku a doufali, že uslyší od hejtmana i od vrchnosti zprávu o snížení robotních povinností. Když se tak nestalo a hejtman naopak vyhrožoval tvrdými postihy za neplnění těchto povinností, vyhnali poddaní ze zámku zbrojné pacholky a na chvíli se zde stali pány. Hejtman a správce zámku se je snažili uklidnit sliby, že jejich požadavky na zkrácení roboty budou vyslyšeny, a tak se dali přesvědčit a zámek opustili. Z Vídně pak došlo nařízení o dočasné úlevě v robotách. Adam František, který prý byl nemilosrdný nejen k poddaným, ale tvrdě vyžadoval poslušnost i ve vlastní rodině, byl touto vzpourou zneklidněn a pociťoval zřejmě i vinu za situaci, která mohla skončit katastrofou v podobě smrtelných zranění nebo požáru na zámku. Dal proto na prosby své mladé ženy Marie Anny a zadal postavení votivního Mariánského sloupu s postavou Madony s Ježíškem, který měl být poděkováním za urovnání konfliktu a zároveň i prosbou světici o ochranu do budoucna. Autora sloupu neznáme. Mohl to být dačický sochař Matouš Strahovský, který vytvořil v letech 1764-66 sousoší Nejsvětější trojice v Jindřichově Hradci.
MgA. Jana Prokýšková a MgA. Jan Prokýšek restaurovali žirovnický Mariánský sloup v původním pozdně barokním stylu, a oživili tak mimo jiné i barvy na sošce Panny Marie s Ježíškem, tedy tzv. polychromii. Citlivě odstranili nánosy času, a oblíbená světice tak opět může připomínat dění v dobách dávno minulých a být pro nás také symbolem smíření a harmonie v dnešním rozbouřeném světě.
Marie Fronková – Žirovničan 2019 – 01