Aktuálně

Mateřství (Jindřichohradecké sochy a památníky)

Za další sochou ve veřejném prostoru se přesuneme opět na sídliště V. I. Lenina, dnešní sídliště Vajgar.

V únoru roku 1976 zde došlo na slavnostní otevření velkoprodejny Merkur. Dvojpodlažní budovu postavila jindřichohradecká správa Pozemních staveb České Budějovice, projektantem areálu byl Ing. arch. Bohuslav Štorch (*1942). Tento pracovník Stavoprojektu – pobočky v Sezimově Ústí získal navíc za stavbu zmiňované velkoprodejny III. cenu v celostátní přehlídce architektonických prací za rok 1978–1979. Při realizaci uměleckých děl v architektuře často spolupracoval s předními jihočeskými výtvarníky. Na areálu prodejny Merkur spojil své síly s akademickým sochařem Jiřím Prachařem (*1936), když se součástí areálu stala pískovcová socha nazvaná Mateřství.

Socha dodnes stojí na úrovni okolního terénu vedle širokého schodiště, které stoupá k prostranství před prodejnou Merkur. Autor pojal metr a půl vysoké sousoší jako šťastnou rodinu, když ji spodobnil v pozici, kdy sedící otec a matka drží na rukách svého potomka. Tendenční dílo s určitou mírou abstrakce pravděpodobně vzniklo na samotném konci 70. let 20. století. Sochařova tehdejší volná tvorba, převážně figurální z kamene, dřeva a kovu se silně odvolávala na tradice české skulptury. Základem Prachařovy práce bylo vždy hledání pevného, jasně daného tvaru, který byl stavěn do konfrontace se struktivně pojatým detailem. Z celku hmoty tak sochař často nechával promlouvat výrazný a propracovaný detail.

Akademický sochař Jiří Prachař se narodil v Roudnici nad Labem, v letech 1951–1953 studoval na odborném kamenosochařském učilišti v Žulové. Poté pokračoval v letech 1953–1957 na SUPŠ v Uherském Hradišti u profesora Jana Habarta. Svá studia zakončil v roce 1965 na pražské AVU v ateliéru Karla Hladíka. Ihned poté se přemístil do Písku, kde začal budovat svoji sochařskou kariéru. Již od začátku spolupracoval s architekty, kteří jeho díla pravidelně začleňovali do svých projektů. Během svého bohatého uměleckého života vystavoval doma i v zahraničí, samostatně začal již v polovině 60. let 20. století. K ranným dílům patřila např. plastika Divoké květy, exteriérová plastika Fontána či socha Pohádka pro mateřskou školu v Českých Budějovicích. Také další díla byla realizována ve spolupráci a různými architekty, ať už se jednalo o sochu Rýžování zlata na Otavě před OD Racek v Písku či zmiňované sousoší Mateřství v Jindřichově Hradci. Na konci 80. let minulého století se zapojil do „ambiciózního“ projektu přeměny bývalého zámeckého statku na Červené Lhotě v muzeum zemědělství. Stačil pro něj vytvořit památník kolektivizace. Naštěstí vlivem následných událostí z celého projektu sešlo.

Jakub Valášek (NOVUM 4/2021 – Muzeum Jindřichohradecka)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít