9.1 C
Jindřichův Hradec
4.10. 2024
Články

Mateřství (Jindřichohradecké sochy a památníky)

Za další sochou ve veřejném prostoru se přesuneme opět na sídliště V. I. Lenina, dnešní sídliště Vajgar.

V únoru roku 1976 zde došlo na slavnostní otevření velkoprodejny Merkur. Dvojpodlažní budovu postavila jindřichohradecká správa Pozemních staveb České Budějovice, projektantem areálu byl Ing. arch. Bohuslav Štorch (*1942). Tento pracovník Stavoprojektu – pobočky v Sezimově Ústí získal navíc za stavbu zmiňované velkoprodejny III. cenu v celostátní přehlídce architektonických prací za rok 1978–1979. Při realizaci uměleckých děl v architektuře často spolupracoval s předními jihočeskými výtvarníky. Na areálu prodejny Merkur spojil své síly s akademickým sochařem Jiřím Prachařem (*1936), když se součástí areálu stala pískovcová socha nazvaná Mateřství.

Socha dodnes stojí na úrovni okolního terénu vedle širokého schodiště, které stoupá k prostranství před prodejnou Merkur. Autor pojal metr a půl vysoké sousoší jako šťastnou rodinu, když ji spodobnil v pozici, kdy sedící otec a matka drží na rukách svého potomka. Tendenční dílo s určitou mírou abstrakce pravděpodobně vzniklo na samotném konci 70. let 20. století. Sochařova tehdejší volná tvorba, převážně figurální z kamene, dřeva a kovu se silně odvolávala na tradice české skulptury. Základem Prachařovy práce bylo vždy hledání pevného, jasně daného tvaru, který byl stavěn do konfrontace se struktivně pojatým detailem. Z celku hmoty tak sochař často nechával promlouvat výrazný a propracovaný detail.

Akademický sochař Jiří Prachař se narodil v Roudnici nad Labem, v letech 1951–1953 studoval na odborném kamenosochařském učilišti v Žulové. Poté pokračoval v letech 1953–1957 na SUPŠ v Uherském Hradišti u profesora Jana Habarta. Svá studia zakončil v roce 1965 na pražské AVU v ateliéru Karla Hladíka. Ihned poté se přemístil do Písku, kde začal budovat svoji sochařskou kariéru. Již od začátku spolupracoval s architekty, kteří jeho díla pravidelně začleňovali do svých projektů. Během svého bohatého uměleckého života vystavoval doma i v zahraničí, samostatně začal již v polovině 60. let 20. století. K ranným dílům patřila např. plastika Divoké květy, exteriérová plastika Fontána či socha Pohádka pro mateřskou školu v Českých Budějovicích. Také další díla byla realizována ve spolupráci a různými architekty, ať už se jednalo o sochu Rýžování zlata na Otavě před OD Racek v Písku či zmiňované sousoší Mateřství v Jindřichově Hradci. Na konci 80. let minulého století se zapojil do „ambiciózního“ projektu přeměny bývalého zámeckého statku na Červené Lhotě v muzeum zemědělství. Stačil pro něj vytvořit památník kolektivizace. Naštěstí vlivem následných událostí z celého projektu sešlo.

Jakub Valášek (NOVUM 4/2021 – Muzeum Jindřichohradecka)