Třetího a čtvrtého ročníku Mezinárodního sochařského žulového sympozia Jindřichův Hradec, jak zněl jeho oficiální název, se zúčastnilo již jen šest umělců. Znovu pracovali s žulovými bloky a měli tu možnost vybrat si v městském parku místo, kde bude jejich objekt instalován. Každý z nich tak mohl opět uplatnit svůj originální přístup k materiálu a propojit ho s okolním prostředím.
Keiji Yamaya (1955–) v jindřichohradeckém městském parku vytvořil sousoší nazvané „Dva z jednoho“ (jiným názvem Dva stíny). Jednalo se žulový blok, jemuž rozřezáním doslova vyrval“vnitřnosti“ a sestavil z nich druhou část sousoší. Další účastník třetího ročníku, sochař Zdeněk Hůla (1948–) umístil své „Stéblo“, několikametrový kamenný obelisk, mezi trojici vzrostlých stromů. Vznikla tak jakási starodávná svatyně, propojující lidské dílo s přírodou. Podobně uvažoval i poslední účastník třetího ročníku Milan Pospíšil (1949–). Ač původním povoláním lékař, vystudoval historii u Hyemeyhstse Storma, pocházejícího z kmene Čejenů. Filosofie původních obyvatel Ameriky se odrazila i v jeho pojetí sochy pojmenované „Loved one“. Hrubě otesaný žulový blok vzdáleně připomínající postavu uložil na nízký kamenný podstavec mimo hlavní stezky protínající park.
Poslední ročník žulových sympózií se uskutečnil v „magickém“ roce 2000, prvním roce nového milénia. Vzhledem k tomuto propojení bylo téma jednotlivých děl nasnadě. Oproti minulým ročníkům však byla díla umisťována do horní části parku, na úroveň sochy Mistra Jana Husa. Jindřichohradecká rodačka Zdena Skořepová (1954–) vytesala své čínské „Zvěrokruhy“ do podoby sloupovitých razítek, otištěných na ústředním kameni celé instalace. Martin Kuchař (1969–) nazval své dílo, rozpůlený kamen-ný oblouk „Identifikace pro III. Milenium“ a usadil ho hned u vstupu do městského parku. Výčet všech umělců uzavřel japonský sochař Shinji Sakai (1945–) se svou instalací nazvanou „Čtyři roční období“. Do travnatého prostoru rozložil čtyři kameny sochařsky zvrásněné pravidelnou strukturou pásů, které v celku připomínají zoraná pole, a nainstaloval je tak, aby se horizontálně a vertikálně prostřídaly.
I přes to, že se v Jindřichově Hradci v současné době již podobné akce nepořádají, se umělecká díla ze všech čtyř ročníků žulových sympózií nenásilně začlenila do dnešní podoby městského parku. A společně tak s barokní křížovou cestou, Duškovou sochou Jana Husa a pietními místy spoluvytváří a obohacují jeho atmosféru.
Jakub Valášek