6.9 C
Jindřichův Hradec
25.04. 2024
Články

Meziváleční sochaři – Jan Vítězslav Dušek (část 1) | Jindřichohradecké sochy a památníky

Ve výčtu významných meziválečných sochařů nelze nepřipomenout Jana Vítězslava Duška (1891–1966), táborského sochaře a autora jediné dnes stojící prvorepublikové sochy v našem městě – pomníku mistra Jana Husa slavnostně odhaleného v červenci roku 1923.

Sochař Dušek získal v Jindřichově Hradci další prestižní veřejnou zakázku na počátku 30. let 20. století. Jednalo se o vytvoření sousoší umístěného ve štítu na nově vznikající centrální budově úřadů v horní části Nádražní ulice. Vítězný projekt vzešel z ruky jindřichohradeckého meziválečného architekta Antonína Mečíře.

Zakázku Dušek realizoval v pískovci, jeho oblíbeným materiálem byl speciální, tzv. bohánecký pískovec, jenž použil již na pomník Jana Husa. Sousoší, za jehož vytesání si účtoval 34 tisíc tehdejších korun, se skládá z rozměrného reliéfu s malým československým státním znakem obklopeným alegorickými sochami Vděčnosti a Oddanosti Republice. Sochy v nadživotní velikosti autor umístil po stranách znaku tak, aby na něj společně shlížely. Muž svírá levou rukou na hrudi svitek, žena má naopak na hrudi položenou ruku pravou. Celá kompozice je vystavěná zrcadlově, osa budovy prochází středem reliéfu se státním znakem. Ten byl pravděpodobně za druhé světové války na dlouhá léta zazděn. Znovuobjeven a obnoven byl až v 80. letech 20. století. Samotné sochy zůstaly na svých původních místech. Další zajímavostí vážící se k sousoší je, že totožnou postavu polonahé ženy užil Dušek ještě jednou, když odlil její sedmdesát sedm centimetrů vysokou zmenšeninu do bronzu. Ta se dnes nachází v soukromém majetku.

Navíc lze na jindřichohradecké zakázce vysledovat podobnost s monumentálním sousoším na táborské Národní bance z roku 1930, kde se taktéž nad hlavním vchodem tyčí Duškovy postavy muže a ženy, zde zobrazující národní pospolitost a hospodárnost. Žena se opírá levou rukou o úl, muž o okřídlenou hůl obtočenou dvěma hady a jsou taktéž přikloněny jedna k druhé.

O pracovní vytíženosti sochaře Duška na počátku 30. let 20. století svědčí i to, že v červnu roku 1932, v době kdy dokončoval jindřichohradeckou zakázku, se mu dostalo významného ocenění v cizině. O jeho zahraničním úspěchu informoval Ohlas od Nežárky: „…Sochař J. Dušek z Tábora, žák Bourdellův a člen výboru Sdružení jihočeských výtvarníků, který nyní mešká v Londýně, vystavuje dvě bronzová díla v „Royal Academy of Arts“. Jest to busta presidenta T. G. Masaryka a symbolická skulptura „Klid“. Vedle toho vystavuje v Paříži v salonu Nationale des Beaux-Arts jedno dílo mramorové. Uvážíme-li jak jest obtížno umělcům tuzemcům i cizincům dostati se do výstavy „Royal Academy of Arts“ (letos bylo jich 13.000 odmítnuto), musíme považovati Duškův úspěch za vynikající.“

Jakub Valášek (NOVUM 2023/02)