V předchozím díle zmiňovaný Václav Neubauer (1871–1945), neprávem pozapomenutý sochař, stihl mezi světovými válkami v rodném městě vytvořit několik zásadních uměleckých děl. Brzy po svém návratu z ciziny se uvedl ve velkém stylu, když v první polovině 20. let 20. století realizoval náročnou zakázku. Spočívala ve vytvoření monumentálního reliéfu pro štítový tympanon nově přestavěné budovy Střelnice.
Do vzniklého trojúhelníkovitém štítu umístil Neubauer velkolepě pojatou alegorii nazvanou Vítězství myšlenky sokolské. Jednalo se o volnou adaptaci obrazu malíře Jana Preislera, kdy alegorie v podobě ženy pravou rukou vítězně mává praporem nad stojící mužskou postavou a levou rukou pozvedá věnec obletovaný sokoly. Samotná realizace se nedochovala, byla zničena za německé okupace. Neubauerův impozantní reliéf se tak zařadil ke třem meziválečným pomníkům, které též doplatily na ideové běsnění nacistů.
V roce 1928 získali zásluhou města jindřichohradečtí hasiči novou stanici v Růžové ulici, pro kterou sochař Neubauer vytesal dva vysoké reliéfy v podobě městského a hasičského znaku, na němž je zároveň umístěna i výrazná sochařova signatura.
Během třicátých let vytvořil tři pamětní desky. První, věnovaná památce návštěvy zakladatele českého divadelnictví Josefa Kajetána Tyla, vznikla nákladem Divadelní ochotnické jednoty Jablonský a byla slavnostně odhalena 21. srpna 1932 na průčelí tehdejšího hotelu Kasper. Renesančně pojatou desku s buditelovým medailonem a textovým rámem se stylizovanými ratolestmi vytesal Neubauer do mrákotínské žuly a ozdobil pětilistými růžemi pánů z Hradce.
O dva roky později došlo na slavnostní odhalení pamětní desky místního rodáka a poručíka ruských legií Jiřího Procházky, který padl v bitvě u Zborova. Pískovcová deska, vsazená do průčelí rodného domu na náměstí, byla pojata zcela v jiném duchu. Sochař do obdélníkovém rámu zakomponoval národní strom – lípu tak, že jeho svěšené větve obepínají malou bronzovou, průmyslově vyráběnou destičku s portrétem československého legionáře. Celá slavnost odhalení proběhla dne 10. června 1934 za účasti příbuzných, jindřichohradeckých spolků, organizací a široké veřejnosti.
Poslední z pamětních desek vznikla u příležitosti 90. výročí narození dalšího ze zdejších rodáků, básníka Emanuela Miřiovského. Slavnost spojená s jejím odhalením se uskutečnila ve dnech 5. až 6. září 1936. Obdélníková deska z černé žuly, umístěná v patře rodného domu v Panské ulici, již nese typické znaky Neubauerovy tvorby – jedná se o vysoký reliéf usazený do konkávně pojatého medailonu, pod nímž na ploše vzniká prostor pro dedikační text.
Jakub Valášek (NOVUM 2022/12)