15.3 C
Jindřichův Hradec
29.03. 2024
Články

Meziváleční sochaři – Václav Neubauer (část 2) | Jindřichohradecké sochy a památníky

Nejprestižnější a zároveň nejhodnotnější realizací Václava Neubauera se v druhé polovině 30. let stala honosně pojatá hrobka velkého mecenáše umění, předsedy několika spolků, vrchního právního rady, zemského poslance a hlavně bývalého jindřichohradeckého starosty Karla Merta (1859–1936).

Oslovený sochař Neubauer zhmotnil myšlenku manželky Karla Merta Matyldy do hliněného modelu hrobky, dle kterého vypracoval architekturu významný pražský architekt Antonín Pfeiffer (1879–1938). Stavebními pracemi při realizaci návrhu byla pověřena firma jindřichohradeckého stavitele Josefa Filsaka a kamenické práce provedla pražská firma Jan Rada a syn.

Hrobka z černé žuly – syenitu získala podobu jednoduchého antického chrámku, před nímž se nachází vlastní hrobové místo kryté leštěnými žulovými deskami. Zadní stěna stavby je vsazena do linie ohradní zdi hřbitova. Nosnou architekturu chrámku či kaple tvoří šest hladkých sloupů toskánského typu osazených ve dvou řadách. Sloupy podpírají výrazné kladí s architrávem, vlysem a římsou. Stavbu zakončuje trojúhelný tympanon bez sochařské výzdoby a jednoduchá sedlová střecha s křížem na vrcholu.

Středovou osu hrobky tvoří dvě výrazná umělecká díla. Výše při zadní stěně je osazena socha anděla z bílého mramoru stojícího na jednoduchém hranolovém podstavci s kruhovitě vpadlým polem, které zároveň tvoří pozadí níže položené busty zemřelého. Socha anděla sklánějícího hlavu směrem k rukám sepjatým na hrudi je v dobovém tisku přisuzovaná Josefu Strachovskému a údajně měla být druhotně přenesena od kostela Nejsvětější Trojice.

Pod andělem se na podstavci s dedikačním nápisem nachází mramorová busta Karla Merta, jenž je dílem autora návrhu hrobky, tedy dílem Václava Neubauera. Autorství potvrzuje i to, že sádrový model je pod sochařovým jménem uchován ve sbírce muzea, kam se dostal brzy po svém vzniku. K slavnostnímu odhalení hrobky na hřbitově u kostela sv. Václava došlo dne 30. října 1937 u příležitosti prvního výročí Mertova úmrtí. Již tehdy se stala hrobka nejvýraznějším a nejdominantnějším prvkem celého hřbitova.

S dílem výše zmíněného sochaře Josefa Strachovského se Neubauer osobně setkal už v roce 1933, když v nedaleké Kardašově Řečici restauroval jím vytvořený monumentální pomník Boleslava Jablonského. Rok poté spolupracoval s Karlem Mertem na obnově jindřichohradeckého pomníku téhož básníka a právě pro něj vytvořil věrnou kopii podle původně osazeného modelu od stejného sochaře. Originál modelu následně získal okrašlovací spolek Vesna a Neubauerova kopie skončila v druhé polovině 20. století v muzeu. Sochař Neubauer zemřel na sklonku II. světové války dne 29. dubna 1945, přičemž ve svém rodném městě po sobě zanechal vskutku rozsáhlé umělecké dílo.

Jakub Valášek (NOVUM 2023/01)