Ve dnech 13. až 28. října Muzeum Jindřichohradecka ve spolupráci s Filatelistickým klubem Jindřichův Hradec pořádá výstavu „100 let republiky ve známkové tvorbě“. Výstava je inspirována několika kulatými výročími významných událostí v životě českého národa ve 20. století.
V letošním roce si tak připomínáme 100. výročí vzniku samostatného státu v roce 1918, 80. výročí hanebné zrady Francie a Velké Británie v Mnichově v roce 1938, 70. výročí komunistického převratu v roce 1948, 50. výročí okupace armádami Varšavské smlouvy v roce 1968 a 25. výročí vzniku České republiky v roce 1993.
Zánik Království českého, existujícího v rámci rakouského soustátí, a vznik Československé republiky znamenal dovršující krok v emancipačním úsilí českého národa. Český národ byl ve smyslu myšlenek Františka Palackého a Karla Havlíčka Borovského dlouho loajálním a ekonomicky významným prvkem rakouského státu. Od reality odtržené velkoněmecké blouznění s velmi krvavými následky však vedlo k jednoznačnému rozchodu českého národa s Rakouskem. Přičemž ty nejkrvavější plody pangermanismu Evropu teprve čekaly. Přijetím parlamentní demokracie jako formy státního zřízení se český národ přihlásil k principům moderní státnosti.
Mnichovská zrada neznamenala jenom zánik Československé republiky, nýbrž předznamenala i příchod osudové válečné katastrofy. Prezident republiky dr. Edvard Beneš byl spolu se svým státem postaven do situace, kterou nemohl reálně nijak zásadně ovlivnit a která neměla žádné dobré řešení.
„Vítězný únor“ jako nastolení komunistické diktatury znamenal přímý útok na hodnoty, na nichž byla Československá republika 30 let před ním založena. Komunisté mistrně využili prestiže Sovětského svazu jako vítěze nad německým nacismem a jeho politické a vojenské síly. I zde se dá uvažovat o důsledku velkoněmecké ideologie – kdyby nestál Wehrmacht před Moskvou, nikdy by nebyl ustaven komunistický režim ve Varšavě, Berlíně, Praze a Budapešti.
„Internacionální pomoc“ zničila pokus o částečné obnovení demokracie a uvrhla stát do 20 let zahnívání. Přestože se pokoušeli socialismus reformovat lidé, z nichž mnoho mělo podíl na největších excesech počátku 50. let a o jejichž komunistickém přesvědčení nemůže být pochyb, tanky převálcovaly naději na svobodnější poměry.
Na jedno výročí pozitivní události tři výročí událostí negativních. Přes na první pohled fatální bilanci český národ nikdy úplně nerezignoval. Rok 1989 znamenal návrat k principům, na nichž bylo zahájeno budování novodobého českého státu. Rok 1993 byl pak návratem k čisté české státnosti bez jakýchkoliv tragických následků často doprovázejících rozpad státu. Demontáž tzv. reálného socialismu a rozchod se Slováky lze považovat za důkazy civilizovanosti českého národa. Krev při rozpadu států bývá prolévána pravidelně. Někde byl i rozchod s komunismem krvavý, ale nedá se přitom dnes říci, že státy, které to tak provedly, se v následné transformaci společnosti dopustily méně chyb a škod než Češi. Každý dějinný zvrat, a to i veskrze pozitivní, je vždy doprovázen výronem špíny, který je nutno v dalším vývoji překonat.
Uvedené události se promítly do všech aspektů života jedince i společnosti. Promítly se i do filatelistické tvorby. Známka je malé umělecké dílo, které v sobě zahrnuje množství aspektů a souvislostí. Od uměleckých, přes technické až po politické. Výstava známek nám proto rovněž umožňuje důstojné připomenutí významných dějinných událostí.
Výstava proběhne ve výstavní síni „V jezuitském semináři“ na Balbínově náměstí. Členové filatelistického klubu veřejnosti představí výsledky své dlouholeté práce. Vystavené exponáty si jistě získají uznání odborníků a obdiv všech návštěvníků.
Muzeum děkuje všem sponzorům výstavy.
Jaroslav Pikal