Sbírku Muzea Jindřichohradecka loni obohatilo na 2300 nových sbírkových předmětů, což je o 800 více než v roce 2016. Mezi nejzajímavější nové předměty patřil dosud neznámý betlém Tomáše Krýzy, který je současně autorem největšího lidového mechanického betlému na světě a další zajímavostí je také psací stůl Emy Destinnové.
Dosud neznámý Krýzův skříňkový mechanický betlém pochází z druhé poloviny 19. století. Ten byl do loňského roku utajen v majetku potomků Tomáše Krýzy. „Součástí betléma je vedle Svaté Rodiny, Tří králů, pastýřů a darovníků také biblická scéna Útěk Svaté Rodiny do Egypta. Většina figurek je kašírovaná a polychromovaná, ale nacházejí se zde i figurky papírové. Vše je nainstalováno do prosklené skříňky. Pohyb je veden pomocí nekonečných pásů. Vzhledem k nefunkčnosti mechanismu a poškození figurek je nutno provést celkovou rekonstrukci tohoto unikátního díla,“ vysvětlila etnografka muzea a správkyně sbírkového fondu betlémů Alexandra Zvonařová.
Muzeum také získalo do sbírek psací stůl se zajímavou historií. Dárce ho dostal od Marie Bicanové, švadleny, která v době, kdy Ema Destinnová pobývala ve Stráži, nejprve pro zámeckou paní jen šila, ale postupem času se i spřátelily. Paní Bicanová odešla ze Stráže až po smrti Emy Destinnové a žila potom v Praze, kde měla malý salon. Po válce pak rodina dárce u Marie Bicanové pracovala a v roce 1978 od ní dostala psací stůl, který byl původně součástí vybavení interiéru strážského zámku Emy Destinnové. Muzeum stůl zrestauruje a letos ho představí na výstavě ZACÍLENO NA BOŽSKOU EMU.