Otevřená OKNA: Nežijeme jenom pro sebe

Otevřená OKNA

Motto: „Láska začíná ochotou naslouchat“ Dietrich Bonhoefer

Jednoho krásného dne jsme přijeli na benefiční akci do nejmenovaného města a rozložili zde svůj stánek. Přišel urostlý mladý muž, podíval se na šitého medvídka a pravil: „To je hezký. Dáte mi to zadarmo? Já jsem totiž postiženej a mám PRÁVO….“ Ptala jsem se ho: Milý pane, berete invalidní důchod? Pravil, že ano. A pracujete? Pravil, že ne. Povídám mu: Ta paní, která medvídka ušila, je také postižená. Hodně ji zlobí záda, ale chce pracovat a chce dělat lidem radost. Mladík pravil: A proč pracuje, když je postižená? To přece nemusí!!! Já nemusím!“ Říkám: „Pracuje, protože ji to těší a také chce být užitečná. A chce někomu prospívat, nechce jenom brát…… Jednostranný výklad práv je někdy vlastně pro řadu lidí omezující. Naplnění každého „práva“ někoho něco stojí. A také na druhém konci pomyslné laťky s názvem „PRÁVO“ je název „POVINNOST“. A ještě vyšším stupněm je tvořivá láska, která rozumí potřebám lidí kolem sebe. Tomuto porozumění je třeba se učit, jinak se naše společnost promění v izolované ostrůvky sobců, kteří prosazují svá práva a vše ostatní je jim fuk. Propojení mezi skupinami však je možné. Mostem je vnímání a naslouchání.

Už v roce 2017 jsme se pustili v Chráněném bydlení Okénko do projektu s názvem „Nežijeme jenom pro sebe“. Začali jsme se s uživateli bavit o potřebách různých znevýhodněných skupin ve společnosti. A kladli jsme si otázku, jak můžeme pomoci – a zda vůbec chceme pomoci. A komu. V adventu roku 2017 si klienti vybrali pomoc opuštěným zvířátkům v útulku Cibela. A dokázali ušetřit 900 korun, které předali. V letošním roce jsme pozvali na besedu do Chráněného bydlení Okénko paní Blanku Novou, sociální pracovnici hospicové péče Kleofáš. Uvedla naše nic netušící klienty do světa lidí, kteří se blíží k závěru života…Krásné bylo, že klienti v dané chvíli projevili pochopení pro situaci rodin, kterým někdo milovaný odchází. A rozhodli se, že letošní adventní sbírku, kterou mezi sebou uspořádali, věnují právě tomuto zařízení. Sbírali pilně. A dali dohromady 1 200,- Kč, což je na 12 klientů sociální služby úctyhodný výkon. Se zaměstnanci se bavili o tématech loučení, odcházení… Jsou to témata těžká, ale k životu patří. V nejbližších dnech se chystáme částku předat. A všichni společně jsme rádi, že dokážeme vnímat také dění kolem sebe a nechceme jenom brát….. Protože k plnému lidství patří jak naplňování vlastních práv, tak respekt k právům druhých a také spoluúčast na zmírnění bolestných situací bytostí kolem nás.

Drahomíra Blažková

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít