Aktuálně

Ptáme se lídrů #3 – Průmyslová zóna a nezaměstnanost

Hradec náměstí sloupVážení návštěvníci,

přinášíme vám další pokračování předvolebního seriálu, ve kterém jsme se rozhodli pokládat lídrům devíti jindřichohradeckých kandidátních listin otázky, které se týkají života v Jindřichově Hradci. Lídři mají vždy několik dní na odpověď. Délka odpovědi je na každém z nich. Odpovědi zveřejňujeme v takovém pořadí a v takové podobě, v jaké k nám dorazily. Pokud máte tip na společnou otázku pro všechny, dejte nám vědět na e-mail info@hradeczije.cz nebo do komentářů tady pod článkem.

Otázka #3: Jindřichův Hradec, nezaměstnanost a průmyslová zóna. Jaký je Váš názor na tato témata?


  •  Jan Jirků – KDU-ČSL
Město by se mělo více starat o rozvoj pracovních příležitostí. Nemá sice tak silné nástroje jako stát, ale přesto může udělat hodně. Samo město může aktivním využíváním částečných úvazků nejen pomoci k růstu pracovních míst při zachování ekonomické únosnosti, ale tento způsob je zejména vhodný pro sociálně ohrožené zaměstnance, rodiče samoživitele nebo mladé lidi, kteří by takto mohli získat tak žádanou praxi a tak potřebné pracovní návyky. Toto je jeden ze stěžejních bodů programu naší strany na všech úrovních státní správy a samosprávy.
Průmyslová zóna, podnikatelské inkubátory a další nástroje, které může město využívat k podpoře růstu nových pracovních míst, by se neměly nadále zanedbávat. Jindřichův Hradec nikdy nebude moci soupeřit o investory s městy s lepší dopravní polohou a miliardovými rozpočty, avšak blízkost hranic, průmyslová historie a mladí lidé jsou jedněmi z argumentů, které bychom mohli využít k přilákání menších producentů. A právě menší podniky jsou budoucností pro občany měst jako je to naše.

  • Vladislav Burian – SNK ED

Průmyslová zóna je dlouholetým problémem našeho města, ale daleko větší problém vidím v tom, že tady skončily firmy, jako je Ladovka, Jitka a daní výborní odborníci často odešli do jiných oborů, kde po čase svoji odbornou dovednost získanou za mnoho let ztv. ztratili. Jiní lidé (netvrdím, že mnoho) se odnaučlili pracovat a stačí jim podpora a občasná příležitostná práce. Je však dobré, že řada investorů našla pro své firmy místo v J. Hradci a dali místním lidem možnost práce. Bohužel výstavba průmyslové zóny z pohledu města je problém, kde takovou zónu vybudovat, protože většina vhodných ploch v okolí města je v soukromých rukách a tím se celá věc výrazně komplikuje.


  •  Jiří Toufar – ANO

V každém případě by zřízení průmyslové zóny městu z mnoha důvodů prospělo. Podle mého názoru se stále jen a velice dlouho o této možnosti hovoří. Mezi největší klady bych považoval postupné vytvoření nových pracovních míst pro obyvatele Hradce a okolí.


  • Pavel Vejvar – Volba pro město

Nezaměstnanost a průmyslová zóna, to byla velmi aktuální otázka pro vedení města a zastupitele v letech 1995-2005. Volba pro město má ve svém programu přímou podporu vzniklých pracovních míst a dále upřednostňuje podporu revitalizace „vybydlených areálů“ /brownfield/. Teorie udržitelného rozvoje jednoznačně upřednostňuje revitalizaci brownfieldů před výstavbou na zelené louce, protože území patří mezi nejcennější nenahraditelné zdroje.


  • Stanislav Mrvka – ČSSD

Nezaměstnanost ve statistickém ukazateli pod 5 procentních bodů je v Jindřichově Hradci na solidní úrovni. Zejména v porovnání s čísly v Jihočeském kraji, nebo v celostátním průměru je dobrá. Vím, že tomu, kdo nyní nemá práci, jsou veškeré statistiky ukradené, a že ho to neuspokojí. Jindřichův Hradec má však jiný problém, a to je nízká platová úroveň. Nízké ceny potravin v zahraničních obchodních řetězcích jsou možná příjemné, ale daleko lepší by byl solidní příjem živitele rodiny ve strojírenské firmě. A to je přesně ta zátěž minulosti, se kterou dnes obyvatelé města a regionu musí prát.

S tím úzce souvisí i průmyslová zóna. V době, kdy výstavba průmyslových zón byla plně dotovaná státem, tak toho město nevyužilo. Dnes se ukazuje, že poloha města ve velké vzdálenosti od dálnice, nebo železničního koridoru, nedává šanci na vznik velké průmyslové zóny. Cestou je podpora přípravy menších území pro rozvoj podnikání a je lhostejné, zda to bude za peníze města, nebo formou podpory jiných subjektů. Tyto záměry byly zohledněny v novém územním plánu.


  • Oldřich Máca – Koalice Piráti, Zelení a Změna

Nezaměstnanost by byla normálním ekonomickým jevem, ale naším problémem je vysoká dlouhodobá nezaměstnanost. Stávající politická i odborná opatření MPSV neřeší koncepčně tvorbu pracovních míst. Státní podpory z veřejných zdrojů jsou nekoncepční a nemají déle trvající účinek, neumožňují či neřeší rozšíření kvalifikace. Např. dotacemi na zateplování se vytvoří pouze sezonní místa, nakupuje se zahraniční materiál a dělníci se naučí maximálně tak řezat polystyren. Tento stav deformuje a neumožňuje aktivity měst, obcí, středních a malých podnikatelských subjektů směřujících k tvorbě dlouhodobých pracovních míst.

Na místní úrovni je tedy nutné: 1. Získávat a transparentně podporovat jak strategické, tak i střední a malé podniky včetně těch začínajících. 2. Dbát na rovné podmínky při zadávání zakázek a spojit je s déle trvajícím efektem zaměstnanosti. 3. Podnikatelské subjekty by měly být korektním partnerem pro město a opačně.  4. Nedílnou součástí opatření je zvyšování kvalifikace a vzdělanosti, bez které budeme stále jen adepti na práci v montovnách.

Pokud chce město získat většího zaměstnavatele, musí mít samozřejmě prostory, ale nemusí to být zrovna celá průmyslová zóna, dále musí mít detailně zmapovanou charakteristiku pracovní síly, která je ve městě k dispozici. Při získávání potenciálních zaměstnavatelů je hodně důležitý osobní přístup. Většinou se jedná o bohaté, zpravidla německé rodiny, které vlastní firmy, které mají zájem o přesunutí části výroby k nám. Nikdo z takových investorů nebude jednat s nějakými zkorumpovanými a omezenými představiteli (to myslím obecně, nikoho tím nemám na mysli). Osobní charisma a spolehlivost jsou pro taková jednání zásadní. Zároveň je třeba počítat s tím, že i na straně potenciálních zaměstnavatelů jsou také různí podnikavci, kteří by rádi využili nějaké pobídky a pak sbalili krám a šli jinam. Ideální by bylo samozřejmě najít nadějné české podnikatele s kvalitním inovativním podnikatelským záměrem, ale buďme realisty. Dnes budeme rádi za nějakou další “čudlíkárnu”.


  • Tomáš Blábolil – ODS

Vznik průmyslové zóny bychom vyřešili konkrétním projektem, který představíme občanům Jindřichova Hradce nejen na našem webu Tomáš starostou, ale především během kontaktní kampaně, kde vysvětlíme i zbývající volební projekty.


  • Vojtěch Duba – TOP 09

Problém není ani tak nezaměstnanost, jako spíš malá nabídka pracovních příležitostí. Nemůžeme si stěžovat, že se v Hradci nechtějí usadit významnější zaměstnavatelé, když jim k tomu neposkytneme příhodné podmínky. Samozřejmě tu nechceme vybetonovat tisíce metrů plochy a čekat se složenýma rukama, až nějaký investor půjde náhodou kolem. Naopak, nejprve musíme hledat potenciální zájemce a pak vycházet vstříc jejich požadavkům. Třeba tím, že si budou moci postavit halu na městský pozemek.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít