Vážení návštěvníci,
přinášíme vám další pokračování předvolebního seriálu, ve kterém jsme se rozhodli pokládat lídrům devíti jindřichohradeckých kandidátních listin otázky, které se týkají života v Jindřichově Hradci. Lídři mají vždy několik dní na odpověď. Délka odpovědi je na každém z nich. Odpovědi zveřejňujeme v takovém pořadí a v takové podobě, v jaké k nám dorazily. Pokud máte tip na společnou otázku pro všechny, dejte nám vědět na e-mail [email protected] nebo do komentářů tady pod článkem.
Otázka #7: Jaké je Vaše ideální řešení sociálně vyloučené lokality Šindelna? (otázka od čtenáře)
- Vladislav Burian – SNK ED
Víte, nikdo v současné době nemůže vědět, kdy skončí bez střechy nad hlavou. I proto jsem zastánce Šindelny a jsem rád, že ji město nechalo opravit a celkově zmodernizovat. Vždyť takovéto objekty existovaly už odedávna, včetně špitálu pro chudé při kostele sv. Jana Křtitele v J. Hradci. Jedná se o historický objekt, který nyní slouží k ubytování tuším 8 rodin, je tam zázemí pro 8 lidí bez domova, kteří se tam mohou schovat v případně velkých mrazů, je tam i odborná poradna. Pokud budou v objektu bydlet či přebývat nepřizpůsobiví lidé, je jistě způsob, jak jim příště tuto možnost znemožnit. Ale vím jistě, že si všichni zaslouží šanci na střechu nad hlavou.
- Vladimír Prokýšek – KSČM
Ideální řešení zřejmě neexistuje. Kapitalistická společnost, kterou v současné době budujeme, nebude zřejmě brát velké ohledy na občany sociálně slabé.
- Jan Jirků – KDU-ČSL
- Tomáš Blábolil – ODS
- Stanislav Mrvka – ČSSD
- Pavel Vejvar – Volba pro město
Nejprve upřesnění – Šindelna nemá charakter sociálně vyloučené lokality a s tím i souvisí odpověď na tuto otázku. Pokud se u nás vyplácí nepracovat a přitom pobírat dávky, tak je každá snaha o řešení marná.
- Jiří Toufar – ANO
Ideálním řešením tohoto problému by bylo, aby žádné takové vyloučené lokality v našich městech nebyly. Bohužel skutečnost je taková, že tyto lokality ve většině měst existují – v našem městě snad jediná a to problémová ŠINDELNA, která byla zrekonstruována a připravena pro obyvatele z objektu u JITŘENKY, který byl zrekonstruován na dům s pečovatelskou službou. Bohužel tito tzv. nepřizpůsobiví občané tento objekt záhy zcela zdevastovali a je skutečnou ostudou města. V J. Hradci je soužití Romů a Gádžú celkem bez větších problémů. Řešení tohoto problému by snad mohla vyřešit daleko těsnější spolupráce města s Agenturou pro sociální začleňování tak, jak to realizují i v jiných městech, což přináší sice pomalé a postupné řešení tohoto problému, ale hlavně alespoň nějaké. Ve spolupráci s touto Agenturou lze např. zajistit pro děti předškolní vzdělávání, doučování školních dětí, nedobrý zdravotní stav obyvatel těchto lokalit pomáhají řešit zdravotně-sociální pracovnice, realizuje pro tyto občany informace o finančních prostředcích (finanční gramotnost) zajišťuje práci preventisty kriminality atd.
- Oldřich Máca – Koalice Piráti, Zelení a Změna
Minulé vedení radnice vytvořilo tuto vyloučenou lokalitu – tuto zátěž nedokáže vyřešit ani současné vedení radnice. Další chybou byla veřejná nerozumná soutěž na pronájem městských bytů se základním kritériem výše nájmů – kdo dá více. Výši vysoutěžených nájmů si nemohou dovolit normálně pracující rodiny. Tímto nesystémovým opatřením byla poškozena komunita sociálně slabých, kteří nemohli za přijatelnou cenu získat bydlení a tím vybřednout částečně ze svých problémů. Jako řešení navrhujeme dlouhodobě pracovat s těmito lidmi a podporovat jejich pracovní dovednosti s tím, že budou využiti v systému města – např. údržba (ne jen prosté zametání a hrabání listí). Zapomínáme na to, že tyto rodiny mají malé děti a jejich přáním určitě není, aby jejich děti skončily ve 20 letech na Šindelně. Podmínky je nutno nastavit tak, aby si tito lidé uvědomili, že nemají jen svá práva, ale i povinnosti.
Jaké je ideální řešení sociálně vyloučené lokality Šindelna? Školsky řečeno: Ideálním řešením je integrace obyvatel vyloučené lokality do společnosti a následný zánik takové lokality. To by měl být cíl, který bude výsledkem dlouhodobé, aktivní a plánované práce. Pokud se bavíme o „Šindelně“, musíme rozlišovat starou a novou, protože od roku 2012 je zde nově opravený areál, kde kromě sociálních bytů je i noclehárna pro lidi bez přístřeší. Budeme tu hovořit především o staré budově, která byla zřízena v roce 2002. Největším problémem lidí žijících v sociálně vyloučené lokalitě je ztráta motivace. Čím déle tento stav trvá, tím menší je motivace lidí řešit svoji životní situaci. Ztráta motivace plyne z překážek, které mají v cestě za integrací, jsou pro ně obtížně řešitelné či bez pomoci neřešitelné.
Na řešení musí spolupracovat město se státními institucemi i neziskovým sektorem. Bude třeba stanovit dílčí cíle:
VZDĚLÁNÍ
Mnoho dětí ze sociálně slabých či vyloučených rodin navštěvuje speciální školy nebo se na normálních školách potýkají s prospěchovými neúspěchy, což nemusí být způsobeno intelektovým deficitem. Jak to můžeme změnit? Naše legislativa přišla s několika možnostmi, které jsou stále málo využívané. Jedná se o přípravné třídy neboli nulté ročníky základních škol, kam mohou být zařazeni žáci, kteří již dosáhli věku začátku povinné školní docházky, ale z nejrůznějších důvodů ještě nejsou pro nástup do první třídy způsobilí a byl by jim navržen odklad. Další možností jsou asistenti pedagoga, kteří se podílejí na vzdělávání a výchově žáků, kteří potřebují specifičtější přístup. Pomáhají žákům lépe zvládat probrané učivo. Proč méně žáků ze sociálně slabých rodin do speciálních škol? Speciální škola je dalším činitelem segregace, jste v ní izolováni od většinové společnosti a vaše možnosti na kvalifikaci jsou omezeny či sníženy. Co pro to může udělat město? Město je zřizovatelem základních škol, má tedy možnost spolu se školou zřídit přípravné třídy či pozice asistenta pedagoga.
VOLNÝ ČAS
Děti ze sociálně vyloučených rodin většinou nemají možnost trávit svůj volný čas po škole na zájmových kroužcích. Také ne vždy mají doma podmínky a možnosti pro adekvátní přípravu do školy. Co s tím? Existuje několik možností, které bývají většinou zprostředkovávány neziskovými organizacemi. Jednou z možností jsou nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, kde kromě možnosti trávení času je i nabídka sociálního poradenství či doučování. Další možností jsou mentoringové programy, které jsou postaveny na individuálním vztahu, pravidelném trávení volného času a dobrovolnosti. Co pro to může udělat město? Podpořit neziskové organizace finančními či materiálními prostředky. Proč? Programy, které zde byly uvedeny, jsou označovány jako preventivní a prevence je důležitá.
SPOLUÚČAST NA ZLEPŠENÍ KVALITY BYDLENÍ
Jak to vypadá na Šindelně? K objektu vede prašná cesta i okolí domu tvoří prašný povrch. Dům je rozdělen do dvou částí. V každé části jsou tři podlaží, na každém podlaží jsou čtyři bytové jednotky. Pro každé podlaží je společné sociální zařízení, přesněji jeden záchod a jedno umyvadlo pouze se studenou vodou. Je zde místnost i pro sprchový kout/vanu a pračku. Tato zařízení běžná pro domácnost zde však chybí. Místnost slouží jako skladiště pro méně užívané věci. Co proto můžeme udělat a jak? Pomoci lidem zřídit si již dnes standardní vybavení domácnosti. Jelikož sociální zařízení jsou společné pro celé podlaží, je potřeba mezi obyvateli vytvořit dohodu o spolupořízení a z toho vyplývající finanční spoluúčast. S tím mohou pomoci sociální pracovníci státního i neziskového sektoru. Bylo by třeba pomoci s úpravou okolí objektu za aktivní účasti obyvatel, jako například zpevnění příjezdové cesty nebo vytvoření prostoru, kde si mohou místní děti hrát atd.
ŘEŠENÍ NEZAMĚSTNANOSTI
Viz úvodní odstavec.
- Vojtěch Duba – TOP 09
Nemůžeme čekat, že bychom našli nějaké jednoduché a efektivní řešení, jak si se situací na Šindelně poradit. Skupina sociálně vyloučených obyvatel je již poměrně velká, aby se s ní dalo hnout jako s celkem. Jedinou možností, jak ji postupně rozmělňovat, je podle mě soustavná a namáhavá práce s jednotlivci, kterým budeme pomáhat zařadit se zpět do společnosti.