Slavnosti Adama Michny z Ottradovic proběhnou na konci září

Adam Václav Michna, rytíř z Ottradovic Jindřicho-Hradecký je nepochybně nejvýznamnějším jindřichohradeckým rodákem, který navíc nese ve svém jménu i přídomek svého města.

Vzhledem k tomu, že bez Adama Michny bychom asi v Čechách už dávno nemluvili česky (neboť národ tvoří ti lidé, kteří spolu zpívají ve společném jazyce, nikoliv ti, kdo spolu jím „jen“ mluví…), měli bychom o Michnovi asi všichni víc vědět. Svět nám jej obdivuje a závidí, ale my se k němu hlásíme jen chabě. Toto je „Hudba našich Kořenů“, bez tohoto universálního jazyka dokončeného základního vzdělání totiž nejsme ničím. Ani v Evropě, ani na Měsíci, ani na Marsu. Michna patří mezi naše nejvýznamnější básníky a hudební skladatele zároveň, ať chceme, nebo ne, sluší se tedy jeho úctu a odkaz samozřejmě šířit a předávat dál jako významnou komoditu.

Michnovské Slavnosti po šestadvacáté – 400 let od zlomu v české politice, od bitvy na Bílé Hoře, faktický začátek Baroka v Čechách. V roce 1620 po Adamu Michnovi mizí stopy. Dva roky předtím snad mizí v cizině na studia, pere se s palčivou otázkou, kde je to doma, kam utekla česká elita? Jeho tápání a srdečné rozhodnutí se pro katolické Čechy v Čechách najdeme v šesti Písních sbírky Česká Mariánská Muzika (1647), z nich pochopíme všechno vlastenectví: Zkrátka poctivý posun hodnot o patro výš.

Jaký byl v Muzice přelomový rok 1620 a jemu blízké v Michnově okolí, co Michnu formovalo, v co ústí renesance a kde najdeme Manýrismus, to je nádherný pestrý kolotoč zvuků, který bývá omylem ještě nazýván renesančním a který právě Jindřichovu Hradci tolik sluší! Sáhneme i k tehdy známým, hraným protestantům – luterská komunita byla v Jindřichově Hradci velmi silná, její byl kdysi i kostel Nejsvětější Trojice, kde Michna odpočívá.

Projekt byl realizován v rámci dotačního programu Jihočeského kraje.

Mediálním partnerem je Hit Rádio Faktor.

Michael Pospíšil

Foto: Josef Böhm