Aktuálně

Sochařská výzdoba měšťanských domů II. | Jindřichohradecké sochy a památníky

Další dům na hlavním jindřichohradeckém náměstí uchráněný před požárem má číslo popisné 174/I a nachází se v levém dolním rohu při směru k zámku. Jedná se o mohutnou dvoupatrovou budovu se třemi průčelími, přičemž to hlavní směrem do náměstí je ukončeno atikou s balustrádou a sochami.

Původně gotický dům s rozsáhlým mázhauzem a třemi portály zakoupil v roce 1598 rytíř Štěpán Bulvan z Bulvanu, velitel městské hotovosti (domobrany) v době před Bílou horou a hejtman na Hluboké, jehož erbem zdobený náhrobek se nachází v jindřichohradeckém kostele sv. Jana Křtitele. Dům ale získal svou dnešní podobu až barokní přestavbou v první polovině 18. století. K pozdějším stavebním zásahům lze počítat částečné úpravy po požáru v roce 1801 a v roce 1906, kdy bylo nad levým, vnitřním křídlem domu vystavěno secesní patro s terasou. Celý
objekt má z architektonického a urbanistického hlediska mimořádný význam a řadí se k předním ukázkám vrcholně barokní architektury ve městě.

Průčelí je specifické svou dispozicí o třech osách s podloubím na masivních pilířích, přičemž středový oblouk rámuje edikula vytvořená pilastry a volutovým štítem. Do něho je začleněn reliéfně modelovaný říšský rakouský orel, který upomíná na bývalou funkci domu, kde býval státem spravovaný sklad soli či prachu. Později, v roce 1885, zde vznikla první jindřichohradecká čítárna zřízená místními akademiky.

Do náměstí směřující atiku s balustrádou obohatily v době barokní tři sochy a dvě vázy zdobené maskarony. Ústřední socha zpodobňující Pannu Marii stojící na zeměkouli, kterou jinak můžeme také nazývat Pannou Marií Immaculatou, tedy Neposkvrněnou, odkazuje na několikasetletou tradici v uctívání mariánského kultu v Jindřichově Hradci. Socha se zbožným výrazem a sepjatýma rukama v téměř životní velikosti byla společně se dvěma andílky a vázami vytesána do vápence, který má podobné složení jako vápenec použitý na sochy na sloupu Nanebevzetí Panny Marie.

Kompletní rekonstrukce domu proběhla v roce 1952, když byl dům začleněn do vznikající městské památkové rezervace. Opravu soch na atice realizoval známý sochař Rudolf Kabeš. V této době byly opravovány ještě na svém původním místě. O více než třicet let později si všechny tři sochy opět vyžádaly restaurátorský zásah, během něhož byly z balustrády sneseny a společně se dvěma vázami nahrazeny přesnými kopiemi. Restaurované originály byly postupně usazeny do lapidária v atriu muzea na Balbínově náměstí, kde si je lze prohlédnout i dnes.

Jakub Valášek (NOVUM 2022/9)