Na rozdíl od předchozího století, které začalo zničujícím požárem města, se na počátku dvacátého století Jindřichův Hradec rozvíjel poklidně jako další města rakousko-uherské monarchie. Fungující městská samospráva, prosperující firmy i živnostníci, rozvinutý spolkový život, volnočasové aktivity obyvatel od kultury až ke sportu i počínající turistický ruch byly pro toto období charakteristické.
Město vzkvétalo pod vedením Václava Naxery, který byl starostou již od roku 1882 i za vedení jeho nástupce Karla Merta, který jej nahradil v roce 1909. Výsledkem stavebního rozvoje města, přerušeného první světovou válkou, bylo rozšíření Klášterské ulice s honosnými novostavbami a zahájení výstavby v okolí Nádražní ulice a na Pražském předměstí.
V roce 1905 začalo zastupitelstvo zasedat v nové síni radnice navržené architektem Kotěrou, o rok později byla otevřena evangelická modlitebna vystavěná na pravém břehu Nežárky, v roce 1910 byla dostavěna nová budova hospodářské školy ve Vídeňské ulici. Příznivější podmínky dvacátých let 20. století znamenaly pak rychlejší stavební vývoj města ve zmíněných lokalitách, ale také na Rybnickém předměstí a u nemocnice, kde vyrostla nová čtvrť zvaná Zborov. V tomto období byly také postaveny budovy středních škol – gymnázia, obchodní školy a živnostenských škol a nový chirurgický pavilon nemocnice, dokončený v předvečer druhé světové války.
Velký boom ve stavebním rozvoji města přinesla druhá polovina 20. století. Souvisel především se změnou sociální struktury obyvatel a s nárůstem pracujících v průmyslovém sektoru, pro něž byla vystavěna nová sídliště s odpovídající infrastrukturou a občanským vybavením, poliklinika a sportovní zařízení, vybudovaly se též nové komunikace.
Po listopadu 1989 se stal Jindřichův Hradec cílem mnoha turistů ze zahraničí. Město opět získalo svůj historický majetek a započalo s opravami a renovací unikátních historických budov, které náleží do městské památkové rezervace, vyhlášené již na počátku padesátých let. Také dominanta města, areál jindřichohradeckého hradu a zámku, procházel v průběhu století rekonstrukcí. Revitalizované historické jádro města s pěší zónou doplnily upravené plochy zeleně. Podobu města ovlivnila nejen nově vybudovaná sídliště z panelových domů a obytné čtvrti, ale též nové veřejné budovy. Patří k nim například sportovní hala, plavecký bazén, a především revitalizace a dostavba budovy Fakulty managementu VŠE Praha, která je považována za jeden z nejzdařilejších počinů soudobé architektury ve městě.
Štěpánka Běhalová a Lenka Dvořáková (zdroj – Informační centrum Jindřichův Hradec)