Václav Rodomil Kramerius (1792–1861), syn zakladatele České expedice, působil jako faktor jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny od 30. září 1826. Stal se též kmenovým autorem tiskárny, která jeho díla vydávala od roku 1830 až do konce šedesátých let.
Kramerius přenesl do tiskárny vydávání nejoblíbenějších knížek lidové četby známých z nakladatelství Česká expedice, přepracoval nebo opravil oblíbené tituly z Hilgartnerovy tiskárny a ediční program tiskárny obohatil vlastními novými dobrodružnými, historickými a mravoučnými tituly. Nově vytvořené čtenářské obci 19. století zprostředkoval postavy Robinsona, Popelky, Rýbrcoula, Prášílka nebo doktora Fausta. Kromě toho byl také redaktorem humoristicko-satirického časopisu Hacafírek v kacabajce, jehož jedenáct sešitů vytiskl Alois Landfras v roce 1848. V jindřichohradeckém muzeu jsou jeho díla uchována ve fondu Rukopisy a Jindřichohradecké tisky, v nichž se nacházejí oblíbené opakovaně vydávané tituly z jeho pera, jako například Košutova nevěsta nebo Znamenité a podivné příhody pana Prášílka, ale i nikdy nevydané rukopisy, například některé povídky připravené v ediční řadě Romantická bibliotéka nebo čtyřdílný titul Zlatovarci aneb zrušení mučírny.
Fond Rukopisy Muzea Jindřichohradecka obsahuje více než 600 svazků od 15. do 20. století. Převažuje náboženská, zábavná a populárně naučná literatura. Nejstarším rukopisem sbírky je latinský graduál datovaný do počátku 16. století, zajímavý je i latinský misál z 1. poloviny 16. století nebo Kniha hodinek z roku 1541. Mezi více než šedesáti rukopisy z období 17. a 18. století převažují modlitební knihy s úzkým vztahem k jižním Čechám nebo přímo k Jindřichohradecku. Téměř polovinu souboru tvoří rukopisy z pozůstalosti bývalé jindřichohradecké Landfrasovy tiskárny včetně rukopisů Václava Rodomila Krameria nebo Magdaleny Dobromily Rettigové.
Řadu zmíněných titulů z knihovny Muzea Jindřichohradecka lze prohlížet on-line v evropské digitální knihovně MANUSCRIPTORIUM.
Štěpánka Běhalová
Foto: Archiv Muzea Jindřichohradecka