Osobnosti jejichž osudy jsou spjaty s Žirovnicí.
-
Iva Janžurová Iva Janžurová
se narodila 19. května 1941 v Žirovnici. Po vzoru rodičů (oba byli učitelé) nastoupila na pedagogické gymnázium v Českých Budějovicích, ale nakonec zvítězila láska k divadlu a v roce 1963 absolvovala pražskou DAMU. Po ročním angažmá v libereckém divadle F. X. Šaldy se stala v roce 1964 přední členkou Divadla na Vinohradech, kde působila do poloviny 80 let. Od roku 1988 je členkou činohry Národního divadla.
- Josef Žampach
zakladatel perleťářské výroby v Žirovnici Josef Žampach patřil mezi perleťářské dělníky, kteří se kolem roku 1860 stěhovali z Vídně. Tito dělníci se chtěli osamostatnit a přicházeli na venkov, aby získali levnější pracovní sílu. A právě jedním z nich byl i Josef Žampach, který se roku 1863 ve svých 24 letech oženil s Antonií, dcerou žirovnického občana. Žampach si přivezl z Vídně soustruh a perleťářské náčiní, perleť nosíval v pytli na zádech z daleké Vídně a zpět nosil odvádět své výrobky. V roce 1869 měl Josef Žampach malou dílnu a v ní 6 soustruhů.
- Tomáš Štítný ze Štítného
(*kolem 1333, † mezi 1401 a 1409 Praha) byl český šlechtic (chudá větev benešovců), spisovatel, církevní reformátor, překladatel a kazatel. Pocházel z nižší šlchty z tvrze Štítné u Žirovnice. Psal o náboženských otázkách – česky. Je považován za prvního českého klasika. ve svých kázáních a dílech se obrací především na nižší šlechtu, která by měla působit na lidi. Překládal z latiny, ale jeho překlady jsou síše vlastními adaptacemi. Jako prvenství v Čechách se mu přisuzuje založní vědy etiky (morálky). Ve Štítném má pomník.
- Doc. PaedDr. ThDr. MUDr. etMudr. Jaroslav Maxmilián Kašparů, Ph. D., Dr. h. c.
jako spisovatel známý též pod autorským jménem Max Kašparů (narozen 14. května 1950 Žirovnice) je český psychiatr, pedagog, premonstrátský diakon a esperantista. Působí v Pelhřimově. Je autorem duchovní literatury. Je externím spolupracovníkem Českého rozhlasu, kde pravidelně vystupuje v pořadu „Jak to vidí“. Příležitostně vystupuje také v pořadech České televize.Po gymnáziu se rozhodl ke studiu stomatologie na Fakultě všeobecného lékařství v Praze. V průběhu studia ho ale zaujala psychiatrie a po absolvování stomatologie se rozhodl studovat všeobecné lékařství na Komenského Univerzitě v Bratislavě, která mu umožnila jako jediná studovat dálkově. V podstatě se studium stomatologie a všeobecného lékařství vůbec nelišilo do 4. semestru, odkdy docházelo k hlubší specializaci, takže studoval jeden obor částečně dvakrát. Dále vystudoval obory teologie a pedagogika na Teologické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Ve studiu teologie dále pokračoval a získal doktorát (Ph.D.). Habilitoval se (tj. stal docentem) na univerzitě v Košicích v oboru pastorální teologie prací, která vyšla v upravené podobě knižně pod názvem Hypnóza – Pastorální kauza. Doktorát z pedagogiky získal na GTF PU v roce 2012. Čestný titul Doctor honoris causa (Dr. h. c.) obdržel roku 2011 v Bratislavě. Dne 4. dubna 2012 byl zapsaný do České knihy rekordů jako držitel největšího počtu vysokoškolských titulů. Žije v Rynárci, svou psychiatrickou praxi provozuje v Pelhřimově. Ordinaci má na netradičním místě, totiž v kostele Panny Marie Sedmibolestné. Je velmi žádaný i jako vedoucí duchovních cvičení. Při pražských vysokoškolských studiích se seznámil s Tomášem Halíkem. Bydleli ve stejném domě. Tomáš Halík mu šel na svatbě za svědka, jeho vůbec prvním křtem po jeho tajném kněžském svěcení byly křtiny dcery Maxe Kašparů Bernadetty. Kromě ní má Max Kašparů ještě dceru Terezii. Jméno Maxmilián mu v roce 1984 při tajném vstupu do sekulárního řádu želivských premonstrátů udělil opat Želivského kláštera Bohumil Vít Tajovský. Získal je po polském světci sv. Maxmiliánovi Kolbem. V říjnu 2012 byl preferenčními hlasy zvolen do krajského zastupitelstva kraje Vysočina za TOP 09. Věnuje se studiu jazyka esperanto. Je členem Mezinárodního sdružení katolických esperantistů a čestným členem České esperantské mládeže. Jako psychiatr je také členem UMEA (Mezinárodní sdružení lékařů-esperantistů) a doporučuje studium esperanta především svým starším pacientům, protože studium jazyků je podle něj dobrou prevencí proti demenci, ovšem národní jazyky jsou pro studium v pozdějším věku již obtížné. Další přínos esperanta pro seniory vidí v možnosti rozšíření jejich společenských kontaktů.
Díla: Hovory o sobě, Věroměr Maxe Kašparů, Malý kompas víry, O radostech lidské duše s Maxem Kašparů, Základy pastorální psychiatrie pro zpovědníky, Do výšky volím pád, Sedmero zastavení u klíčové dírky, Vánoční paradoxy, Vánoční proč-kdy-jak-kde, Šum z pěn, Hypnóza, pastorální kauza – upravená disertační práce, Z pláště a dalmatiky, Třicet případů… aneb Malé, bílé, kulaté, Zápisník potulného kazatele, Ve zpětném zrcátku Jindřicha Štreita, O bludných kruzích a bludných kamenech, Stručný esperantsko-český psychiatrický slovník
- Eduard Škoda
Spisovatel
Dílavýběr: Cesty české alternativní léčby, Pražský chodec v metru, Pražský chodec vypráví I. – III.Pražské svatyně, Už vím proč – encyklopedie pro děti, Kapitoly o Žirovnici
- Miloš Konáš
*20.12. 1938 Žirovnice
Spisovatel, fotograf
Díla: Čamrdáři, aneb Nový svět, Kronika malého světa, Zimní srst a letní křídla, aneb Městečko zvichřené bigbítem
- PhDr. Marie Fronková, CSc.
Kronikářka Města Žirovnice, spisovatelku
Díla: Z pamětí jakubínského sedláka Ferdinanda Vránka, Žirovnické perleťářství
- Jaroslav Drobný
(* 18. října 1979, Počátky) je český fotbalista – brankář, v současné době hrající za Hamburk. Za reprezentační A tým Česka odehrál první zápas 11. září 2009 proti Maroku. Na olympijských hrách v Sydney chytal proti USA a Kuvajtu.
- Petr Konáš
(*2. dubna 1983, Žirovnice) je český filmový a divadelní herec
Filmografie – Zdivočelá země, Ordinace v růžové zahradě, Cesty domů
- Pavlína Cabadajová
Rodačka ze Žirovnice. Jako jedna z mála lidí v ČR hraje na citeru.
Více informací zde. A rozhovor z roku 2012 zde.
- Akad. arch. David Vávra
* 9. 3. 1957
je český herec, architekt a spisovatel. Absolvoval stavební fakultu ČVUT a Akademii výtvarných umění v Praze. Společně s Milanem Šteindlerem v 70. letech 20. století v Praze spoluzakládal divadlo Sklep. Pochází z Prahy. Je znám jako spoluautor a průvodce úspěšného TV seriálu Šumná města a seriál a film Česká soda. Působí též jako příležitostný básník, obzvláště při slavnostních příležitostech. Vítězný návrh nové budovy Národní knihovny od Jana Kaplického označil za vizionářskou stavbu s velkým potenciálem pro význam české architektury. Podle Davida Vávry je kvalitní architektura hodna být v kontextu se starší architekturou. Moderní (a dobré) může koexistovat se starým. V jeho dílech je v pozadí cítit inspiraci z období moderních proudů architektury ze začátku dvacátého století. Nenásilně a harmonicky působí například prvky kubistické prvky osvětlení ve vstupním foyer Švandovo divadla a interiér baru kulturního domu Dobeška navržen v decentním retro-stylu. David Vávra trávý volný čas na své chalupě ve Štítném u Žirovnice.
Díla:
Budovy: Kulturní dům Dobeška (rekonstrukce, interiér), Muzeum voskových figurín na Karlštejně, Švandovo divadlo v Praze (rekonstrukce, interiér), Kino Drahomíra v Karlových Varech (rekonstrukce, interiér), Rekonstrukce sborového domu evangelické církve v Modřanech, Rekonstrukce sborového domu církve evangelické v Bráníku
Interiáry: Palác Akropolis (spolupráce s Františkem Skálou), Bar Práce, Praha, Divadelní scéna, hřiště a dřevěná archa dětského koutku ZOO Praha, Památník Dr. Emila Holuba, Holice
Jiné: Pomník Franze Kafky v Praze (spolupráce s Jaroslavem Ronem), Dřevěná vyhlídková plošina na Branické skále.
Do Štítného jezdí na chalupu.