Archeologové muzea Jindřichohradecka měli v loňském roce opět napilno. Velkou část pracovní náplně archeologa představují archeologické dohledy různých stavebních činností, kdy se snaží zachránit movité i nemovité artefakty uložené pod zemí před jejich nenávratným zničením. Většinu dohledů lze považovat za negativní, kdy jsou terénní práce prováděny z archeologického hlediska ve sterilním terénu, nebo byly historické vrstvy odstraněny již v minulosti nedávnou stavební činností. I tak je stále co objevovat.
Mezi nejzajímavější akce v loňském roce náležel výzkum v proboštství v Jindřichově Hradci, které prochází rozsáhlou rekonstrukcí. Při odstranění podlah se podařilo odhalit starší dispozici objektu, který vzniká roku 1616 jako děkanství na základech jednoho či více starších domů. Stavba byla dokončena až po roce 1630, kdy mezitím bylo děkanství povýšeno na proboštství. Vývoj objektu se však po jeho dostavbě rozhodně nezastavil. Odhaleno bylo několik starších zdiv tvořených z kamene nebo z kombinace pálených cihel a kamene, dosvědčujících rozsáhlejší změnu původní dispozice. Nejvýznamnější zásah do podoby objektu přinesl ničivý požár z roku 1801, kdy následně došlo ke komplexnější přestavbě. Vedle starších zdiv bylo objeveno také několik základů novověkých zařízení (pecí a kachlových kamen) a starší cihlová podlaha. Dvěma sondami byla zjištěna hloubka založení obvodového zdiva, která oproti současné úrovni podlah sahá do hloubky více jak dva metry. V zásypových vrstvách se podařilo objevit větší množství především keramických artefaktů datovaných do 13. až 16. století.
K nejrozsáhlejším záchranným výzkumům loňského roku patřil průzkum na Masarykově náměstí v Třeboni.
V místě budoucí technologické šachty se podařilo zachytit výrazné středověké souvrství, obsahující vedlevelkého množství zlomků užitkové a stavební keramiky také mnoho kusů opracovaných i neopracovaných dřev. Těsně nad podložím pak byla zachycena nejstarší uměle vytvořená pochozí úroveň. Ta se skládala z větších kamenů, zlomků silnostěnných nádob (tzv. zásobnic) a stavební keramiky. Mezi nejzajímavější kovové nálezy pak lze zařadit deformovaný cínový zvonek a kovový stilus, sloužící jako pisátko na voskové destičky. Mezi významnější archeologické akce lze také řadit výzkum při realizaci I. etapy odvlhčení kostela Nanebevzetí Panny Marie ve Slavonicích, při kterém bylo odhaleno celkem 19 kostrových hrobů z původního hřbitova a základy jižní lodi kostela. Zajímavým byl také průzkum při výkopových pracích přípojky kabelu nízkého napětí do domu čp. 162/I na náměstí Míru v Jindřichově Hradci, při kterém se podařilo zachytit zdivo a několik kulturních vrstev datovatelných do přelomu 13. a 14. století. Velké množství novověké keramické produkce pak bylo vyzvednuto ze zavezené studny nalezené při renovaci Janderovy ulice v Jindřichově Hradci. Mezi běžným keramickým zbožím vynikají především dvě torza džbánů tzv. kameniny typu Westerwald, pocházející z německého Porýní. Již s netrpělivostí vyhlížíme nově započatý rok, který jistě přinese nové nálezy, a hlavně nové výzvy.
Jan Kocina )NOVUM 2025/02)