Žirovnické století v samostatné republice /#1/

V roce 2018 si budeme připomínat 100. výročí vzniku samostatného československého státu. Vyslechneme, přečteme si, uvidíme a uslyšíme toho o tomto zrodu naší moderní státnosti jistě hodně. Pro Žirovničáky, se ale nabízí také téma, jak žilo a jak se rozvíjelo v těch sto letech jejich město. Než toto téma otevřeme, je potřeba připomenout alespoň ve  zkratce, co předcházelo vyhlášení samostatné Československé republiky 28. října 1918. 

Zámecký areál ŽirovniceRozbuškou, která rozmetala rakousko-uherskou monarchii, byla I. světová válka. Žirovnice byla už před válkou známá jako perleťářské město. Perleťářství mělo od roku 1906 statut samostatné řemeslné živnosti a  perleťářští učni se vzdělávali v  Živnostenské škole pokračovací, která ve  městě fungovala od  roku 1894 a od roku 1912 v ní byla odborná dílna pro perleťáře. Rozvoji perleťářství pomohlo také to, že v 90. letech 19. století odešlo mnoho žirovnických perleťářů pracovat do Spojených států amerických. S  pracovními a  výrobními zkušenostmi i s určitým kapitálem se pak většina z nich z Ameriky vrátila, založili si dílny s moderními stroji a někteří z nich jako Jan Fišer a  Tomáš Buček vybudovali i  první větší továrny na knoflíky v Žirovnici a v okolí. Pro zlepšení odbytu knoflíků a lepší zabezpečení výdělků čamrdářů mělo velký význam založení Výrobního družstva soustružníků perletě, které bylo členem Ústřední jednoty hospodářských družstev v  Praze.

V  květnu 1914 na  mimořádné valné hromadě se členové družstva usnesli na změně názvu družstva, jehož německý název byl doplněn českým. Než stačila být změna názvu schválena, začala válka. Mnozí z perleťářů byli mezi těmi třemi stovkami mužů, kteří odešli z města na frontu a na domov mohli na haličské, ruské nebo italské frontě jen teskně vzpomínat při zpěvu písniček Sbohem, městečko mé nebo Vzpomínka na rodné město, kde se zpívá mimo jiné: Pozdravte ode mne cestičku do Hájku,/kudy jsem vodíval svou milou Amálku./Pozdravte ode mne mé milé Babory, / vzpomínám, vrátím se, všem strastem navzdory.

Perleť se za války nedovážela a vyvrtávání knoflíků ze šálek už použitých bylo obtížné a málo produktivní. Výrobní družstvo se snažilo udržet alespoň minimální výrobu, neboť i malý výdělek byl pro rodiny perleťářů, kteří byli na frontě, potřebný k  přežití. Válka byla totiž pro většinu lidí jedna velká bída. Byl nedostatek potravin a špatná výživa živila nemoce. Někteří lidé zneužívali potravinové nouze a tak zvaně keťasili, obohacovali se na úkor bídy druhých. I do Žirovnice zalétl v této situaci ohlas generální stávky v lednu 1918, kdy tisíce demonstrantů v Plzni, v Praze, v Brně, na Kladně a na Ostravsku žádaly mír, chléb a demokratické změny. Do stávky šli demonstrující podpořeni Tříkrálovou deklarací, vydanou 6. ledna 1918 na  generálním sněmu českých poslanců říšské rady a zemských sněmů království českého. Tato deklarace, jejímž autorem byl Alois Rašín, se postavila za požadavek sebeurčení národů a spojení českých zemí se Slovenskem. Mezi lidmi se rychle rozšířila, i když byla rakouskou policií zabavena jako vlastizrádná. Povzbuzením pro domácí odboj proti habsburské monarchii byl úspěch zahraničního odboje, který vedl Tomáš Garrigue Masaryk spolu s  Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem.

Československá národní rada, která byla reprezentativním orgánem zahraničního odboje, byla dohodovými státy v roce 1918 uznána „jako nejvyšší orgán spravující veškeré zájmy národa a jako první základ příští vlády československé.“ Tomuto uznání napomohlo zapojení našich vojáků do československých legií, které bojovaly na straně Dohody v Rusku, ve Francii a v Itálii. Bojovali v nich i Žirovničáci. V čs. legiích v Rusku to byli Karel Bednář, Stanislav Bednář, František Blažek, Jaroslav Dubský, Karel Fišer, Karel Hlava, Karel Jinoch, Jan Kalina, Otakar Klaška, Rudolf Koudelka, Rudolf Kubele, Rudolf Procházka, Václav Hajný, Josef Kešner a Vojtěch Pokorný. V čs. legii ve Francii bojoval Petr Emr a v čs. legii v Itálii František Fišer, Antonín Kopecký, Albert Krásl, Bohumil Krásl, Josef Kroupa, Jan Píšan, Jan Severa, Karel Slavík a Leopold Povolný.

Z  událostí, které byly významné pro vznik republiky, připomeňme ještě ustavení prozatímní československé vlády 26. září 1918 v Paříži. Prezidentem, předsedou ministerské rady a ministrem financí se stal v této prozatímní vládě T. G. Masaryk, ministrem zahraničních věcí E. Beneš a  ministrem vojenství M. R. Štefánik. Byli také určeni diplomatičtí zástupci: Štefan Osuský v Londýně, Lev Sychrava v Paříži, Lev Borský v Římě, Karel Pergler ve Washingtonu a Bohdan Pavlů v Petrohradě. Prozatímní vládu uznaly v říjnu 1918 Francie, Velká Británie, Srbsko a  Itálie, v  listopadu Kuba, USA a Belgie. Dne 18. října byla v Paříži publikována Washingtonská deklarace, kterou zformuloval ve Washingtonu T. G. Masaryk a předal ji americké vládě, aby získal její podporu pro vyhlášení samostatného československého státu. Deklarace se inspirovala americkými demokratickými tradicemi a budoucí československou republiku charakterizovala jako stát, který zaručí svobodu svědomí, náboženství, vědy, tisku a práva shromažďovacího a petičního, v němž bude církev odloučena od státu a budou zde provedeny zásadní hospodářské a sociální reformy, týkající se mimo jiné vyvlastnění velkostatků a  zrušení šlechtických výsad. V  USA, konkrétně ve  Filadelfii, jednal T. G. Masaryk také se zástupci amerických Rusínů o  připojení Podkarpatské Rusi k novému československému státu. Dovršením akcí zahraničního i domácího odboje byl 28. říjen 1918, kdy byla vyhlášena československá samostatnost. Jak tato dějinná událost probíhala v Praze a poté i v našem městě a jaké byly počátky nové republiky, o tom si povíme v příštím Žirovničanu.

Autor: Marie Fronková – Zdroj: Žirovničan

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjadříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít