Lidstvo nese ve své DNA strach z událostí, jakou je třeba zatmění slunce. Jednak archetypálně, jednak jako strach ze změn, které s sebou přirozeně nesou.
Zatmění slunce, které nás brzy čeká, se prostě stane. A následovat budou i změny, jejichž potenciál v události je. Na nás je, jak se k tomu celému postavíme.
Zda si vybereme strach, který je mnoha lidmi sdílen a jinými skupinami úmyslně podporován. Co všechno se může stát, co všechno někdo chystá… A tím tedy přispějeme svou energií něčemu, co vlastně nechceme.
Nebo si neustále udržujeme jasný směr, kam jdeme. Za Sebe, za všechny a všechno. A takový den i jiné s velkým potenciálem a každý jiný využijeme smysluplně tak, aby byl prospěšný. Aby naše záměry tvořily to, co chceme opravdu žít v nejvyšším možném potenciálu, co slouží všemu a všem.
To není naivní pozitivita. To je zodpovědnost!
Kam posíláme svou energii, to živíme. Volme pečlivě.
Harmonie je volba.
V dobách změn (a nejen v nich) je třeba mít jasný pevný žebříček hodnot a je třeba si za nimi stát. Bez nich jsme jen haluz ve větru.
My jsme ta změna.
Martina Solemar (článek v rámci inzerce)