10.5 C
Jindřichův Hradec
4.05. 2024
Archivní

Síla ukrytá v energetických pádech, kataklyzmatech | Martina Solemar

V naší DNA jsou ukryta všechna zranění týkající se lidstva. Některá si umíme uvědomit, zaměříme-li na ně svou pozornost. Některá ovšem vůbec. Jsou tak hluboko skryta. A některá jako něco, co nás brzdí, ani neumíme vidět, natož si přiznat.

Na aktuálnosti nabývají v dnešní době, kdy se dějí obrovské změny. Probíhají na všech úrovních. A rozhodně neminou lidstvo. Ostatně to je velmi zjevné. A vlastně i jedním z důvodů.

Veškeré změny, které probíhají na kolektivní úrovni, jsou zároveň výsledkem změn, jež se dějí skrze jednotlivce. Bez přispění a oddanosti mnoha jednotlivců, nemůže změna na úrovni lidstva proběhnout. Co není ukotveno skrze naše těla, emoce, prožitky, pocity, individuální vědomí, DNA mnoha, se jednoduše „jen“ pomocí jiných sfér nestane.

Vše, co si (ne)uzdravujeme, (ne)měníme, (ne)přenastavujeme v Sobě, pro Sebe, pro to, aby nám bylo lépe, abychom byli lepším člověkem, lepší a lepší verzí Sebe sama, více a více Já, My, abychom sem stáhli svou esenci v plném potenciálu … prostě vše na individuální úrovni, s jakkoliv velkým vědomým či nevědomým obrazem všeho, činíme pro všechny. Vším přispíváme do kolektivního vědomí. Každou myšlenkou, slovem, činem, emocí, postojem, vyjádřením.

Tímto setkáním zahájíme sérii dalších velmi hluboce léčivých (trans)misí, které ovlivní naši DNA, postupně aktivují ty její části (na úrovni, na kterou jsme individuálně a kolektivně připraveni), o kterých věda tvrdí, že jsou odpadní.

Každý v Sobě neseme obrovský potenciál. Každý jsme přišli s dary a talenty, které čekají na vynesení z temnoty stínů, zranění. Zvědoměním těchto esenciálních stínů a zranění lidstva na osobní úrovni, jejich uzdravením a přeměnou na dary, pochopení, měníme DNA a úroveň vědomí našeho druhu. To, co jsme se sem přišli naučit a skrze co vyrůst na individuální úrovni, jsme přišli učinit pro všechny a všechno.

Máte-li chuť se přidat, zvu vás na první setkání tohoto typu.

Budeme se v něm věnovat zraněním, která máme jako lidstvo zapsaná v DNA z prožitků z velkých energetických pádů, kataklyzmat a konců civilizací, epoch.

Patří k těm nejaktuálnějším v dnešní době, kdy potřebujeme vize a činy plné odvahy, naděje, víry, jasnosti, síly, jednoznačnosti, pravdivosti, zpět přijaté moci. Na hluboké úrovni nám v nich mohou bránit pocity zmaru, bezmoci, strachu, zrady, viny, oběti. Ale i uvěznění v tělech spojené se ztrátou schopností, úrovně vědomí i odpojení, oddělenost. Je mnohem těžší udělat velké kroky s takovými břemeny. Pojďme taková břemena sejmout.

Těším se na vás

Martina Solemar