Fond Cín se obecně řadí se svými 263 položkami mezi menší fondy Muzea Jindřichohradecka. Nejstarší předměty lze datovat do druhé poloviny 16. století, nejmladší do počátku století dvacátého, přičemž nejvýznamnějšího rozkvětu zaznamenalo užívání cínového nádobí v období od druhé poloviny 18. století až do poloviny 19. století. Z cínu se vyráběly nejen reprezentativní džbány, holby a poháry, ale také běžné užitkové předměty jako talíře, teriny, naběračky a konvice na čaj. Dále se z cínu odlévaly liturgické předměty – kropenky, svícny a kadidelnice. Používán byl též k výrobě lékárenských nebo lékařských pomůcek, např. měrek, klystýrů či ohřívadel a kupodivu i nočníků.
Nejdůležitější součástí fondu je bezesporu soubor zdobných cechovních konvic, holeb, pohárů, či tzv. vilkumů, slavnostních vítacích pohárů. Zvláště tyto předměty dodnes dokumentují bohatství a společenskou prestiž jednotlivých městských cechů. Nádoby vznikaly již v době renesance a v rámci příslušných cechů se dědily po celé generace. Velmi často docházelo k opakovaným opravám, jež byly na ně i poctivě zaznamenávány. Typickou ukázkou může být honosná kónická konvice soukenického cechu se třemi figurálními nožkami v podobě sedících lvů a s víkem s výraznou úchytkou se stejným motivem. Sedmdesáti centimetrová konvice má po celém povrchu bohatý rytý figurální a ornamentální dekor soustředěný do čtyř nad sebou umístěných polí. Naletovaný reliéfně tvarovaný mosazný štít soukenického cechu s letopočtem 1581 se nachází ve druhém horním poli. Důležitým vodítkem pro určení jsou tzv. cínařské značky nacházející se velmi často na dně nádoby nebo na jejím víku. Značky pomáhají nejen k identifikaci samotné osoby cínaře, ale ukazují také na jejího výrobce či na kvalitu a původ cínu použitého jako výchozí materiál. V případě námi zmiňované nádoby se jedná o ryté značky umístěné vně na uchu konvice: dvě konvářské s pětilistými růžemi označujícími město Jindřichův Hradec a korunované S.S. – monogram cínaře Sebastiana Schobera, který byl ve městě činný v letech 1739–1780. Do tohoto období lze datovat opravu konvice soukenického cechu.
Za podrobnou zmínku stojí i vilkum stejného cechu se jmény jednotlivých členů pocházející z roku 1693. Kulovitý pohár na vysoké noze s kruhovou patkou ozdobený čtyřmi plastickými hlavami lvů měří i s figurálně zdobeným víkem téměř padesát centimetrů. I přes tuto výšku působí velmi subtilním dojmem, který je dán z části velmi úzkou odsazenou nohou a z části i postavou rytíře ve zbroji, se štítem a s kopím umístěný na víku poháru. Vilkum byl též označen, tentokrát na vnější straně víka. Značky zobrazují šestilistou růži s korunkou, lva držícího v tlapách konvici a monogram G. I. náležící Gotfriedu Jenischovi, cínaři v Jindřichově Hradci. Kromě toho je na něm v podhrdlí vyryt i rok 1751, letopočet kdy došlo k jeho opětovnému renovování. Oba dva velmi cenné a bohatě zdobené sbírkové předměty lze v současné době nalézt ve stálé expozici cechů a řemesel v prvním patře muzea na Balbínově náměstí.
Jakub Valášek (NOVUM 2024/3)