Mnoho budov v Jindřichově Hradci je dodnes ozdobeno reliéfně pojatými městskými znaky.
Asi ten nejznámější a nejviditelnější se nachází na průčelí staré radnice. Původní stavba byla užší, mezi ní a sousedním domem č. p. 89/I se nacházela až do počátku 17. století ulička, užívaná pro prodej chleba, která byla později zaklenuta. Díky této architektonické úpravě vznikl průchod užívající stále své původní pojmenování Chlebnice. K nedílným součástem renesanční i barokní podoby radnice patřily i hraběcí a městský znak. Po požáru v roce 1801 byla radnice nákladně obnovena a přestavěna Josefem Schafferem v klasicistním stylu. Od této doby se nachází nad průchodem bohatě zdobený reliéf povýšeného městského znaku se dvěma lvy držícími růži, nad níž je umístěno W s královskou korunou. Rozměrný reliéf je krytý obloukovou římsou po krajích nesenou dvěma poprsími atlantů. Od roku 1848 do roku 1904 sídlilo na radnici okresní hejtmanství, městské úřady byly přemístěny do protějšího domu č. p. 136/I nazývaného „Na váze“. V roce 1904 totiž získalo okresní hejtmanství kanceláře v nájemním domě č. p. 147/II a uvolnilo tak prostory staré radnice městu. Městská rada následně rozhodla o přestavbě interiérů. Zasedací síň rady v roce 1905 vyprojektoval přední český architekt Jan Kotěra ve stylu secese.
Zmiňovaný dům „Na váze“ vlastnilo již od roku 1560 město, v 18. století v něm sídlil městský písař dohlížející na váhu, odtud i jeho název. Mezi léty 1848 až 1905 se do druhého patra domu přestěhovaly úřadovny radnice a okresního zastupitelstva, v roce 1864 v domě sídlila Spořitelna a roku 1889 sloužilo první patro i jako depozitář městského muzea. V 2. polovině 19. století byl boční vchod obohacen o reliéf s městským znakem. Průčelí domu od počátku 20. století zdobil reliéfně pojatý český lev, po vzniku Československa odstraněný. Poslední úprava domu se uskutečnila v roce 1915, kdy získal dnešní podobu s vrcholovou obloukovitě členěnou trojúhelníkovitou atikou s hlubokým reliéfem zdobené vázy amforovitého tvaru. Nedaleko vstupu do budovy došlo na konci II. světové války k tragické události, na níž upomíná žulová pamětní deska.
Další významnou budovou, kterou odzdobil městský znak, byla chlapecká škola v Janderově ulici. Nad mohutným vstupem se v patře nachází letopočet 1896 odkazující na dokončení budovy stavitelem Josefem Krudencem. Právě do obloukové římsy nad ním je umístěn ústřední reliéf s městským znakem. Nadokenní římsy sdružených oken po pravici i levici jsou ozdobeny portréty významných českých myslitelů, napravo se nachází Tomáš Štítný ze Štítného a vlevo učitel národů Jan Amos Komenský. Zajímavostí je, že reliéfy byly dodány a osazeny nedlouho po dokončení a kolaudaci samotné stavby.
Jakub Valášek (NOVUM 2023/6)