Reliéfně řešený znak má na svém průčelí i budova jindřichohradeckého proboštství, které na žádost Viléma Slavaty získalo v roce 1625 svůj ojedinělý status vydáním krátké listiny – breve papežem Urbanem VIII. Proboštství se původně nacházelo blíž k Nežárecké bráně, avšak po vzniku rozsáhlé jezuitské koleje bylo přemístěno na dnešní místo. Výstavba budovy o půdorysu písmene L, s dvorem a zadní bránou proběhla mezi léty 1629–1630. Katastrofální požár v roce 1801 výrazně zasáhl i proboštství. Během následných oprav za probošta Vojtěcha Benedikta Juhna došlo pravděpodobně i na umístění zdobného reliéfu s biskupskými insigniemi.
Dalším příkladem je výrazná dvoupatrová stavba na Zakosteleckém náměstí. Roku 1736 ji nechal se svolením vrchnosti, díky čemuž byl zřejmě na východní stranu umístěn zdobný malovaný reliéf s černínským znakem, postavit probošt Jan Kristián Khun. Budova sloužila od svého založení jako škola. Roku 1765 se z ní stal vojenský lazaret, později kasárna a za napoleonských válek nemocnice. V roce 1832 vyhořela, poté zde mělo třídy gymnázium, pak průmyslová a nakonec chlapecká škola, navíc se k nim přidalo i muzeum. Po jejich postupném přemístění se stala v letech 1897 – 1913 sídlem městského sirotčince, v dalších letech se vrátila ke svému původnímu účelu, působila v ní obchodní a živnostenská škola. Během II. světové války byla sídlem německé říšské ochranné policie, po jejím skončení začala být znovu užívána k účelům spojeným se školstvím, například jako jídelna. Nyní jsou zde byty pro seniory.
Výčet městských znaků pokračuje na dalších stavbách ve městě, například na jediné dochované městské bráně, k reliéfu existuje nákres pocházející z ruky Rudolfa Kabeše, či reliéfy na fasádě bývalé hasičské zbrojnice, které vytesal sochař Václav Neubauer. I hlavní dominanta horního náměstí budova Střelnice má ve štítu městský znak, dodán byl však na místo až v 2. polovině 20. století, jelikož samotná budova prošla několika zásadními přestavbami. První proběhla v roce 1891, po níž získala na několik desetiletí svůj novorenesanční plášť. Vrchol fasády byl ozdoben figurálním ženským sousoším nesoucím městský znak. Další přestavba se uskutečnila během 20. let 20. století, kdy Střelnice přešla pod Českou obec sokolskou. Ta ihned započala s modernější úpravou budovy. V nově vzniklém trojúhelníkovitém štítu vytvořil sochař Václav Neubauer monumentální reliéfní alegorii podle obrazu Jana Preislera. Poslední zásadní přestavba byla provedena ve 40. letech 20. století za Protektorátu Čechy a Morava, když se budova Střelnice stala německým domem tzv. Deutsches Haus. Tehdy získala strohou geometricky členěnou podobu, která paradoxně vydržela s menšími změnami až dodnes. Během krátké doby byl nahrazen hákový kříž znakem Sokola a později kovovým znakem města, který je, jak již bylo zmíněno, ve štítu stále možné vidět.
Jakub Valášek (NOVUM 2023/6)