2.4 C
Jindřichův Hradec
27.02. 2024
Zajímavosti Hradecka

Městské znaky a další reliéfy (část 3) | Jindřichohradecké sochy a památníky

Další zajímavou budovou se štukovými reliéfy, jejíž návrh pochází z pera Antonína Mečíře, je stavba dnes nazývaná „zubárna“.Její původní využití bylo ovšem jiné, vznikla totiž jako činžovní dům s kancelářskými místnostmi pro Okresní nemocenskou pokladnu, jak zní v jejím architektonickém plánu datovaného do května 1923. Povolení pro výstavbu domu č. p. 352/II vydalo město dne 13. června téhož roku. Stavební práce prováděl stavitel Josef Šonský ve spolupráci se stavebním družstvem „Domov“, budova byla schválena a shledána obyvatelnou 1. října 1924. Celý projekt, který v sobě zahrnoval i plastickou ozdobu kruhového okna ve štítu, štukové rohy hojnosti v tympanonech nad okny ve vyvýšeném patře a hlavně figurální reliéf vstupního portálu v podobě dvou stojících putti držících vzájemně propletenou girlandu. Stylově se tak blíží reliéfům z domu, v minulých dílech zmiňovaného, bývalého sokolského kina ve Sládkově ulici č. p. 319/II.

Bohatou reliéfní výzdobu má i výrazná rohová stavba na začátku Staré cesty č. p. 253/II. Jedná se o bývalé sídlo Živnostenské záložny. Na schůzi 28. prosince 1928 schválila rada záložny zakázku a zadala ji městskému architektovi Antonínu Mečířovi, který je vyhotovil do dubna 1929, dne 16. května povolil městský úřad stavbu živnostenského domu. Stavební práce opět provedla během druhé poloviny roku 1929 firma Josefa Šonského. Slavnostní otevření nové budovy záložny se uskutečnilo s velkou pompou v rámci jubilejní 25. valné hromady dne 6. července 1930.

Zaoblené průčelí, v němž na první pohled zaujme výrazný antikizující vstup se dvěma kanelovanými řeckými sloupy, má v patře trojdílné okno, po jehož bocích se nacházejí čtyři, dva a dva, výrazné štukové reliéfy se znaky zakládajících jindřichohradeckých společenstev živnostníků – pekařů, zámečníků, obuvníků a hostinských. Nad bočními okny v přízemí se nachází trojúhelníkovité tympanony, které v sobě ukrývají střídavě reliéf s žardiniérou a s rohy hojnosti, nad boční vchod byl umístěn znak záložny se včelami a úlem. Na vrcholové atice se opakují medailony s velkým písmenem Z (záložna) a medailony s hvězdou. Samotné průčelí budovy je zakončeno výraznou kruhovou věžičkou, připomínající lucernu. Po roce 1948 došlo na odstranění plasticky provedených nápisů nad vchodovou částí, jejichž pozůstatky jsou přesto při správném světle rozpoznatelné. Svému původnímu účelu budova sloužila až do konce 40. let 20. století, a to i přes brzké snahy o její prodej. Nyní zde sídlí Okresní státní zastupitelství.

Autory reliéfní výzdoby na sídle bývalé Okresní nemocenské pokladny a na Živnostenské záložně prozatím neznáme, ale nejspíše se bude jednat o jednoho z nám již představených sochařů, buď o Václava Neubauera, nebo Rudolfa Kabeše. Indicie zatím směřují spíše ke druhému jmenovanému.

Jakub Valášek (NOVUM 2023/08)