Informace, které vám předáváme, jsou získané z almanachu 100 let rozvoje školství v Počátkách, které zpracovala tehdejší paní ředitelka Marie Snížková. Za zprostředkování informací o historii mateřské školy a opatrovny a zapůjčení fotografií, děkujeme paní Jitce Zlukyové a Jaroslavu Ledvinkovi.
27. listopadu v roce 1874 převzaly opatrovnu řádové sestry kongregace sv. Karla Boromejského z mateřského domu v Praze pod Petřínem. Nastoupily sem krátce poté, co obě školy – opatrovna i průmyslová škola pro dívky – byly úředně povoleny, a to 28. října 1874 pod č. 33146 c. k. místodržitelstvím v Praze a dne 2. listopadu téhož roku pod č. 7583 biskupským ordinariátem v Českých Budějovicích.
Skutečný počátek opatrovny sahá však až do roku 1873, kdy byly obě školy provizorně otevřeny od 1. července tohoto roku. Vznik obou škol je spjat s existencí počáteckého ženského spolku, založeného podle stanov Spolku paní a dívek chrudimských na ustavující valné hromadě 20. dubna 1873. Byl to spolek převážně dobročinný, i když původně byly činěny návrhy, aby to byl spolek pro vzdělání a zábavu. Jeho jednatelkou byla paní Josefína Brdlíková, která navštívila pražské opatrovny, aby se seznámila s těmito ústavy, podle jejichž vzoru by pak mohla být zřízena podobná opatrovna v Počátkách. Poporadě s děkanem Dr. Augustinem Svobodou bylo rozhodnuto, aby opatrovna i průmyslová škola byly svěřeny řádovým sestrám. Protože však řád v té době neměl vhodné síly, které by mohl do Počátek poslat, ujaly se této práce
z ochoty místní dámy. V opatrovně sl. Marie Kubešová s pomocnicemi Leontinou Brdlíkovou a Františkou Brdlíkovou. Průmyslové školy dívčí se ujala sl. Marie Svobodová. Spolek se rozhodl, aby děti členů byly v opatrovně vychovávány zdarma, ostatní děti měly platit 50 kr. měsíčně. Chudé děti byly z této povinnosti vyjmuty a spolek si předsevzal, že bude o ně i jinak postaráno. Náklady na provoz byly hrazeny z členských příspěvků, z vybraných peněz od rodičů, městské zastupitelstvo věnovalo částku 100 zl. a okresní školní rada 200 zl. Celkový roční příjem na obě školy činil 800 zl.
V době založení měl spolek 20 zakládajících a 132 přispívajících členů, kteří měsíčně platili 25 kr. Mnoho členů vložilo najednou 10 zl. Mezi nimi byl např. Josef Mourek z Prahy, otec Josefíny Brdlíkové, Ferdinand Náprstek z Prahy, bratr známého mecenáše Vojty Náprstka, Marie Nováková, choť lékaře v Počátkách a matka budoucího skladatele Vítězslava Nováka, dr. Augustin Svoboda, děkan a mnoho jiných.
První útulek našla opatrovna v budově národní školy. Pro zapsaných 50 dětí byla vyhrazena 1 místnost. Od září přebrala vedení opatrovny paní Šilhavá, manželka učitele, nejdříve za plat 200, později 300 zlatých. Protože dětí stále přibývalo, rozhodl se spolek se svým protektorem dr. Augustinem Svobodou přestěhovat opatrovnu od 15. září 1874 do volné místnosti v nemocnici. V souvislosti s přemístěním se pí Šilhavá zřekla místa. Proto do příchodu sester vedla opatrovnu po dva měsíce Leontina Brdlíková, Julie Kubešová a Karolina Melionová.
Převzetí řádovými sestrami nebylo jednoznačně ve veřejnosti přijato. Ženský spolek a pan děkan o to velice usilovali, ale část veřejnosti byla proti. Nesouhlas s příchodem řádových sester vyslovil i článek otištěný v Národních listech č. 44 z roku 1875. Nicméně stanovisko spolku tím nebylo ovlivněno a opatrovna byla řádovými sestrami spravována až do roku 1949.
Dne 31. 1. 1985 rozhodla místní školní rada, aby měšťanské školy byly umístěny ve volných prostorách nemocnice a aby tam také bydlela rodina ředitele. Tím se opatrovna dostala do stísněných poměrů. Ve snaze opatřit pro opatrovnu vlastní budovu, zakoupil p. děkan 1. dubna 1875 za cenu 3 700 zlatých dům č. 347 se zahradou, dal jej nákladem 300 zl. opravit a bezplatně jej propůjčil opatrovně. Ta se sem přestěhovala
slavnostním průvodem dne 31. května téhož roku. K tomuto datu měla opatrovna 120 zapsaných dětí.
První nadšení pro ušlechtilou myšlenku pozvolna ochabovalo a ubývalo členů, kteří přispívali na udržování opatrovny. Bylo proto nutné hledat jiné zdroje příjmů. Jedním z nich se stala věcná loterie. Spolku bylo povoleno rozprodat 6 000 ks losů po 30 kr. na 300 věcných cen. Tyto losy byly většinou rozeslány takto: 319 okresním hejtmanstvím v celém Rakousko-Uhersku, klášterům a šlechtickým rodinám. Čistý výnos byl 1 320 zl. 65 kr. tah této loterie se konal 18. srpna 1875 v sále děkanství za přítomnosti vládního komisaře Václava Wiesnera. Po třech letech existence měla již opatrovna dobrý zvuk. V roce 1876 byla na dvoře přistavěna dřevěná herna nákladem 220 zl. Opatrovna měla 44 hochů a 64 děvčat. Vyučovalo se 280 dnů v roce. Spolek měl v této době 102 členů. Smrtí mecenáše opatrovny dr. Augustina Svobody v roce 1880 končí první období rozvoje. Založit opatrovnu v té době bylo pokrokovým činem a slouží ke cti jak samotným zakladatelům – dr. Augustinu Svobodovi a Ženskému spolku – tak i ostatním představitelům hospodářského a kulturního života našeho města, že usilovali o to, aby o počátecké děti bylo dobře postaráno a aby byl zajištěn jejich zdárný rozvoj.
Po smrti svého protektora obstarával Ženský spolek opatrovnu sám ještě několik roků. Teprve v roce 1885 ji odevzdal do správy obci počátecké. Ta v roce 1899 dala ke staré budově přistavět velkou učebnu a prostornou hernu. V pozdějších letech ji vybavila potřebným zařízením a pomůckami k zaměstnání dětí. Tyto věci se většinou kupovaly z dobročinných příspěvků počátecké záložny, Kroužku rodáků a přátel města Počátky v Praze a dlouhé řady soukromých osob. Ve dvacátých letech se píše v kronice, že na potřeby opatrovny přispívali i studenti, kteří o Vánocích hráli v místnostech opatrovny loutkové divadlo a výtěžek věnovali opatrovně.
V roce 1928 se opatrovna podílela i na živnostensko-hospodářské výstavě školy, která byla v Počátkách zahájena začátkem července 1928 na počest desetiletí trvání republiky. Byly v ní vystaveny věci, na kterých děti z opatrovny pracovaly.
Dne 24. prosince 1931 dostala opatrovna od okresního školního výboru v Kamenici nad Lipou nové stanovy a osnovu a zároveň oznámení, že se dnem 14. srpna 1930 změnila zdejší opatrovna v mateřskou školu. Tím končí období činnosti, které mělo charitativní charakter a začíná další etapa ve vývoji péče o předškolní děti.
Jak to bylo dál s mateřskou školou po roce 1930, se dozvíte v příštím vydání Počáteckého zpravodaje.
Kolektiv učitelek mateřské školy Počátky (Počátecký zpravodaj 2024/02)