Na nárožním domě s novodobým arkýřem v Klášterské ulici lze nad obrovským nápisem Labužník vidět nenápadný obdélníkový reliéf se zamyšlenou mužskou postavou držící v levé ruce hudební nástroj.
Zhruba metr široký reliéf totiž upomíná na původního majitele domu Andrease (Ondřeje) Wolfa, který již v roce 1845 začal v Jindřichově Hradci vyrábět hudební nástroje. Po jeho smrti převzal firmu syn František a dále pokračoval v rodinné tradici zhotovitele různých druhů hudebních nástrojů. V dílně v domě č. p. 145/II vznikaly jak smyčcové – housle, violoncella a basy, tak strunné drnkací citery či mosazné a dřevěné dechové nástroje. Specialitou firmy byla distribuce hudebních automatů pro hotely, restaurace, kavárny a hostince. František Wolf stejně jako jeho otec nástroje i opravoval. Když roku 1913 zemřel, slibně prosperující obchod a firmu převzala jeho žena Antonie. Ta ji vedla pod jménem svého manžela až do roku 1937, kdy „hudební závod“ převzal mistr houslař Václav Fuchs. Zásadní úprava domu proběhla v roce 1932, kdy byl na nově vzniklou fasádu patrové budovy umístěn i zmiňovaný reliéf dnes neznámého autora.
Při romantické procházce kolem bývalých koželužských domů v podzámčí můžeme narazit na bustu zakladatelky světoznámých textilních dílen Marie Hoppe-Teinitzerové (1879–1960). Domu č. p. 124/III, původně panskému dvoru, se dnes neřekne jinak než „Gobelínka“, jelikož ho právě pro účel textilních dílen zakoupila Marie Teinitzerová. Prvotní ambiciosní projekt dílen a centra textilní výroby z pera architekta Karla Filsaka byl zamítnut a uskutečnila se jen úprava stávajícího objektu. Budova, na jejíž úpravě se podílel i architekt Antonín Mečíř, tak získala svou dnešní podobu. Textilní dílny se do ní přestěhovaly v roce 1953 z rodinného domu č. p. 3/II na rohu Masarykova náměstí, kde sídlily od svého založení v roce 1910. Bustu textilní výtvarnice a pamětní desku vytvořil absolvent ateliéru profesora Malejovského na VŠUP, známý akademický sochař a restaurátor Vladimír Krninský (1951). Její odhalení proběhlo v rámci slavnostního odpoledne věnovaného 125. výročí narození Marie Hoppe-Teinitzerové 27. května 2004 za účasti tehdejšího starosty Karla Matouška, ředitele muzea Jaroslava Pikala, neteře Olgy Teinitzerové a dalších hostů.
Svou pamětní desku získaly v průběhu času i další významné umělecké osobnosti Jindřichova Hradce. Připomeňme Hanuše Schwaigera (1854–1912), na jehož rodném domě visí deska již od roku 1937. Tehdy ji u příležitosti 25. výročí malířova úmrtí na rodný dům umístil spolek Přátelé starého Jindřichova Hradce. Bronzovou desku s vtepaným nápisem vytvořil na objednávku jaroměřický sochař Jaroslav Krula. V Jáchymově ulici se na ohradní zdi nachází deska upomínající na pobyt další umělecké osobnosti, Václava Vojtěcha Nováka (1901–1969), akademického malíře, který si na tomto místě nechal za pomoci svých uměleckých přátel v roce 1964 zbudovat zahradní ateliér, v němž tvořil během častých letních pobytů až do své smrti. Poslední, zde zmíněná pamětní deska se nachází na ohradní zdi bývalého hřbitova u kostela Nejsvětější Trojice. Původně se ovšem nejednalo o desku pamětní, ale o desku náhrobní, kterou se podařilo zachránit z neplaceného hrobu malíře Františka Prchlíka (1909–1965). Na zdi se objevila v srpnu roku 2009, kdy proběhlo za přítomnosti představitelů města, muzea a rodinných příslušníků její slavnostní odhalení a uvedení do nové funkce u příležitosti zakončení výstavy ke 100. výročí malířova narození.
Jakub Valášek (NOVUM 2023/09)