Ve správě státu | Proměny zámku Dačice #8

Dačický zámek jako součást velkostatku Dačice byl na základě dekretu prezidenta ČSR Edvarda Beneše č.12/1945 Sb. rodině Salmů zkonfiskován. Novým vlastníkem se stal Národní pozemkový fond, vystřídaný od roku 1947 Národní kulturní komisí, která nechala o tři roky později zpřístupnit hlavní severní křídlo.

Jižní, východní a 2. patro západního křídla obsadila kromě dalších místních organizací (Pracovní úřad, Svaz mládeže, Sbor národní bezpečnosti) vojenská posádka, vystřídaná v roce 1955 Okresním vojenským velitelstvím. O bezohledném chování vojáků vypovídá řada stížností zámeckých správců, které končí až odchodem armády v roce 1960. Ze strany městské samosprávy byly činěny opakované ataky na využití celého zámku pro utilitární účely (školní jídelna, městská knihovna apod.). Městské organizace, především knihovna, lidová škola umění a dům pionýrů a mládeže pak obývaly prostory bočních a jižního křídla až do roku 1990.

Zvláště vojenská správa se na stavu zámku výrazně podepsala, přes opravu omítek severního průčelí zámku v roce 1953 se stav ostatních budov výrazně zhoršoval. V roce 1957 referovala krajskému odboru kultury kastelánka Žofie Hertlová slovy: „Je holou skutečností a pravdou, že budova zámku z východní, jižní a západní strany nemá vzhled zámku, ale pazderny. Omítka opadána, sklo z oken vypadáno, ježto ve shnilých rámech nedrží.“ Přesto byla oprava dalších fasád odkládána. Od roku 1966 až do konce 80. let se nebezpečí pádu kusů omítky řešilo jejím otloukáním. Generální rekonstrukce zámeckého parku mezi roky 1965–1968 zastřela původní vzhled parku odstraněním všech stop po bývalých zahradních altánech (např. kopec Schneckenberg, zbytky altánu na ostrově) a množstvím zasazených jehličnatých keřů. V letech 1971–1972 byla provedena oprava střechy, o tři roky později bylo nutno znovu vybudovat zřícené stropy nad koupelnou v jižním křídle zámku.

V 80. letech byla nejskloňovanějším slovem demolice. V roce 1981 byl kvůli havarijnímu stavu zbourán altán v parku. Krov hospodářské budovy a přilehlého přístavku s depozitářem byl stržen v roce 1987. Pozvolné chátrání zastavila až změna politického režimu. Od roku 1990 probíhala v následujících třech letech generální rekonstrukce celého objektu, která přes mnohé nedostatky, především nešťastně zvolenou barvu fasád, zachránila stavební podstatu zámku pro budoucnost. Reinstalace prohlídkové trasy prvního patra je jedním z kroků ve snaze rehabilitovat také památkovou hodnotu zámeckého areálu.