Osudy školních budov v Počátkách nebyly vždy optimistické. V 1. světové válce byla v budově měšťanské školy zřízena náhradní vojenská nemocnice, později k tomuto účelu sloužila jen školní tělocvična.
Ke konci 2. sv. války byly obě budovy obsazeny posádkou SS, vyučovalo se v budově záložny a na jiných místech ve městě. Od 7. do 28. května 1945 bylo vyučování zcela zastaveno. Po zatčení ředitele školy Richarda Zvánovce dne 4. 3. 1942 se ujal vedení školy Rudolf Hron, který byl ve funkci ředitele až do června 1953. Od 1. 9. 1953 až do dubna 1965 byl ředitelem školy Jan Jirků. Po jeho smrti se od 21. 4. 1965 stal ředitelem Vojtěch Houška, do té doby zástupce ředitele. Ten setrval ve funkci do 1. 8. 1966, kdy na jeho místo nastoupil Dušan Snížek a jeho zástupcem zůstal Jan Poula, který tuto funkci zastával od 1. 9. 1965.
Děti stále plnily povinnou školní docházku ve škole národní a měšťanské. Od 1. září 1948 podle zákona o úpravě jednotného školství z 21. dubna 1948 nesla měšťanská škola jméno střední škola. Podle zákona z 24. dubna 1953 došlo od školního roku 1953/1954 ke sloučení národní školy a měšťanské školy v osmiletou střední školu. Další změna nastala ve školním roce 1959/1960, kdy byla na zdejší škole zřízena IX. třída s 26 žáky, do které docházeli i žáci ze Žirovnice. Povinná devítiletá školní docházka byla uzákoněna od školního roku 1960/1961 podle zákona z 15. prosince 1960 č. 186 Sb. Od tohoto data bylo zavedeno bezplatné poskytování učebnic a školních potřeb pro žáky všeobecně vzdělávacích škol, odborných učilišť, učňovských a odborných škol.
Ve školním roce 1960/61 byl název školy Devítiletá střední škola v Počátkách a od dalšího školního roku nesla škola název Základní devítiletá škola Počátky. Ve školním roce 1961/62 byla při škole dočasně zřízena Večerní průmyslová škola strojnická, kde se vzdělávali zaměstnanci n. p. Agrostroj a Průmyslového podniku perleťářského Žirovnice. Vyučování zajišťovali tři učitelé počátecké školy a učitelé průmyslové školy strojní z Jihlavy.
V těchto letech měla škola velký počet žáků. Ve šk. r. 1960/61 bylo 481 žáků, 1961/62 dokonce 519 žáků, 1962/63 jich bylo 499. Tehdy bylo 19 a 20 tříd. Ve školním roce 1963/64 bylo 484 žáků a v dalších letech až do šk. roku 1967/68 neklesl počet žáků pod 450 a počet tříd byl 18. V té době se škola potýkala s nedostatkem učeben. Učilo se ve větší školní jídelně, byly zrušeny byty a využity pro školní družinu, sklad učebnic a pomůcek. Některé třídy se musely učit na směny (třída A dopoledne, třída B odpoledne a střídaly se po týdnech).
V roce 1965/66 se začalo s přípravou úprav budovy čp. 387, která měla zajistit prostory pro nové šatny, nářaďovnu u tělocvičny a kabinety. Úpravy se týkaly i školního pozemku. Bylo postaveno oplocení, pomocí elektrické pumpy ze studny rozvedena voda pro zalévání. Na těchto pracích se velkou měrou podíleli učitelé L. Kočovský a L. Urban a také žáci 8. a 9. tříd. V těchto letech se na pozemku pěstovaly léčivé byliny a zelenina.
Žáci pomáhali při sklizni brambor, sbírali odpadové suroviny, starali se o park u školy a dokonce pomáhali při
stavbě čekárny na autobusovém nádraží a základů chat na Valše. V září 1967 se svépomocí započalo s výstavbou šaten u čp. 387.
Ve školním roce 1967/68 měla škola 468 žáků, v 1. až 5. ročníku bylo 8 tříd a v 6. až 9. ročníku 9 tříd. Byl zaveden jedenáctidenní vyučovací cyklus s 1 volnou sobotou. Došlo k úpravám počtu vyučovacích hodin, byl snížen počet hodin vlastivědy a pracovního vyučování na prvním stupni a počet hodin matematiky, českého jazyka, pracovního vyučování na druhém stupni. Od prosince 1967 byly zavedeny mléčné svačiny pro žáky. Dále zůstaly brigády na pomoc zemědělcům, sběr surovin a pěstování bylin.
Zahájení školního roku 1968/69 se vzhledem k srpnovým událostem nekonalo v kině, ale jen ve třídách. Škola měla 445 žáků v 18 třídách. Pracovní týden byl zkrácen na pětidenní. Byly zavedeny nepovinné předměty Pohybové hry, Sportovní hry a Praktika z biologie a chemie. Pokud to vyžadovaly okolnosti, byla školní družina otevřena i v sobotu.
Významnou událostí tohoto školního roku byly Oslavy 100. výročí narození Otokara Březiny. Řídila je komise vedená Jaroslavem Blochem, ředitelem městského muzea. Oslavy byly celostátní, podílelo se na nich také muzeum v Jaroměřicích nad Rokytnou a Památník národního písemnictví v Praze. Zahrnovaly přednášky, koncert, výstavu sochařských prací Františka Bílka, veřejnou oslavu 14. září v počáteckém kině a vzpomínkový večer v březnu 1969 k 40 letům od úmrtí básníka. Na zářijové oslavě recitoval Březinovy verše herec Národního divadla Praha Miroslav Doležal, vystoupili básníci František Hrubín a Vilém Závada. Ministerstvo kultury udělilo řediteli a kolektivu školy medaili Otokara Březiny za práci a pomoc při oslavách a propagaci Březinova díla mezi mládeží.
Přípisem ze dne 28. 3. 1968 sdělila okresní školská rada a kulturní komise ONV v Pelhřimově, že vzhledem k významu osobnosti a díla Otokara Březiny považuje za správné, aby základní devítiletá škola měla i nadále čestný název Základní devítiletá škola Otokara Březiny, který před tím patřil pouze národní škole, která se stala součástí základní devítileté školy.
Ve školním roce 1969/70 měla škola 439 žáků, 3 oddělení školní družiny. Dne 1. 9. 1969 byly uvedeny do provozu šatny v čp. 387, pokračovaly práce na přístavbě nářaďovny a kabinetů, byla opravena fasáda budovy čp. 361, dokončovala se přístavba šaten čp. 387, uskutečnily se úpravy ve školní jídelně. Bylo zřízeno vydávací okénko v chodbě a v jídelně okénko pro odkládání použitého nádobí. V té době se ve školní jídelně stravovalo asi 190 žáků.
Ve vyučovacích plánech nedošlo ke změnám, nastaly však některé změny jako dopad událostí roku 1968. Bylo zavedeno politické školení učitelů a vychovatelů zaměřené na dílo marxismu – leninismu a pochopení dokumentů událostí posledních dvou let a jako dopad těchto událostí byly prováděny stranické prověrky.
Rada ONV v Pelhřimově rozhodla o zavedení povinných brigád pro žáky sedmých až devátých tříd. Jednalo se o pět pracovních dní a jednu volnou sobotu.
Koncem dubna byla vyhlášena Národní směna mládeže. Žáci pracovali na úklidu okolí školy, přijel zástupce redakce televizního vysílání Vlaštovka a 16. května byla tato fotoreportáž v televizi odvysílána.
Od poloviny šedesátých let měl okres Pelhřimov družbu se slovenským okresem Dolný Kubín. Jako součást této družby bylo v našem městě vystoupení souboru Goral pro žáky školy i veřejnost. V dalších letech se rozvinula spolupráce naší školy se školou v Lokci.
V tomto školním roce byly zimní prázdniny vzhledem k epidemii chřipky od 22. 12. 1969 do 18. 1. 1970, a proto byly zrušeny pololetní prázdniny. Další zajímavostí tohoto roku byl přelom měsíce února a března, kdy nastala sněhová kalamita. Dne 5. 3. byly zaváté silnice, přerušena vlaková i autobusová doprava a žáci z Horních Dubenek a Janštejna museli zůstat v Počátkách. Spali v rodinách spolužáků. Ani 6. března nebyla doprava obnovena a děti, po dohodě s jejich rodiči, šly domů pěšky.
Potěšilo by nás, kdyby si při čtení tohoto okénka bývalí žáci zavzpomínali na roky prožité v naší škole a ti mladší se zamysleli nad tím, jaké to před těmi mnoha lety bylo.
Mgr. Marie Blechová a Mgr. Blanka Lahodná