Farní Kostel sv. Filipa a Jakuba – Žirovnice
Nejstarší zpráva o dosazení kněze k tomuto kostelu pochází z r. 1358. V tarasu kostela na náměstí v Žirovnici je zasazena deska se znakem prvního počáteckého děkana Víta Bernarda Loutkovského, který zemřel po r. 1670. Jak již bylo zmíněno, z nápisu na zvonu, nacházejícího se ve věži farního kostela a pocházejícího z r. 1638 vyplývá, že Loutkovský byl tehdy v Žirovnici farářem. O deset let později byl kostel sv. Filipa a Jakuba pouze filiálním, zřejmě také v důsledku jeho zchátralosti či poničení za švédského vpádu, takže byl včleněn do počátecké farnosti. Protože v době děkanova úmrtí byl počátecký kostel také v troskách, našel Loutkovský své poslední spočinutí v kostele žirovnickém. Starý a léty zanedbaný kostel byl obnoven za hraběte Františka Leopolda ze Šternberka a tak se stal opět farním. Jelikož později již svojí velikostí nevyhovoval, bylo rozhodnuto jej zbořit a postavit kostel nový. A to kostel s věží osazenou věžními hodinami vystavěn v novogotickém slohu v roce 1872.
Kaple sv. Jiljí, hřbitov – Žirovnice
Původně osamoceně stojící kapli sv. Jiljí nechal postavit Václav Vencelík jako pohřební stánek svého rodu na místě bývalé poustevny. Z období, v nemž žirovnické panství patřilo pánům z Gutštejna, se ve vížce kaple zachoval malý zvon, na kterém je nápis a pod ním štítek z erbu pánů tohoto rodu, tj. tři jelení parohy. Vencelíkové sídlící na Včelnici si patronát nad kostelíkem podrželi i po r. 1564, kdy žirovnické panství zakoupili páni z Hradce katolického vyznání, a dosazovali k němu nadále kněze luteránského vyznání. V r. 1605 Jindřich Kundrát Vencelík nařídil vyhnat jezuitu z jindřichohradecké koleje, který se zde pokusil převzít duchovní správu a kostelík nechal vyzdobit protikatolickými nápisy. Po bitvě na Bílé Hoře byl naopak vyhnán zdejší luteránský kněz Hodňovský, který tak byl posledním nekatolickým duchovním, jenž zde působil, a vstup do kostelíka byl zatarasen. Léty poničená kaple byla obnovena až počátkem 18. století za hrabat Šternberků, kteří ji obdrželi r. 1693 darem od Benedikta Paradise de la Saga, tehdejšího majitele Včelnice. Po zrušení původního hřbitova kolem farního kostela v Žirovnici pak byl zřízen nový kolem kaple. Uvnitř kaple se na lévé zdi nachází celkem devět renesančních náhrobních kamenů. Původně byly vloženy do podlahy, ale v r. 1973 byly vyzdviženy a připevněny na vnitřní zeď kaple, která byla tehdy na náklady města přeměněna na obřadní pohřební síň. Přestože přemístění náhrobníků bylo jistě dobrou myšlenkou, jejíž uskutečnění napomohlo ochraně těchto památek i v budoucnosti, nebylo provedeno zcela šťastně, neboť dvě kamenné desky tvořící původně kryt vstupu do Vencelíkovské rodové krypty byly na zeď připevněny odděleně. Tak se první z nich dostala na samý začátek řady náhrobníků, zatímco druhá na její konec. Ačkoliv náhrobky ležely v podlaze kaple několik století, nejeví vesměs žádné vážnější známky sešlapání či jiného opotřebení, což lze vysvětlit nízkou frekvencí duchovních služeb a tím i malou návštěvností kaple. V r. 1997 byly všechny náhrobníky opatřeny Novými tabulkami s popisem, které nahradily předchozí, obsahující částečně nesprávné daje.
Kostel sv. Petra a Pavla – Popelín
Klasicistní, jednoduchá, jednolodní stavba se zvonicí orientovanou k jihu, dostavěn a vysvěcen koncem roku 1788. V zadní části presbyteria se nachází dvě naproti sobě situované kaple, stojící na východní a západní straně kostela. Na kostele můžete vidět sluneční hodiny.
Kaple sv. Jana Nepomuckého – Vlčetín
Kaple stojí na poměrně nenápadném a hůře přístupném místě nad silnicí vedoucí do Popelína. Byla založena roku 1784 spolumajitelkou žirovnicekého panství, do něhož Vlčetín patřil, hraběnkou Marianou ze Šternberka. Postavena je v barokním slohu.Při jedné cestě vedoucí přes Vlčetín domů, se koně táhnoucí hraběnčin kočár splašili. Stalo se tak v místě, kde cesta vede přes 30 metrů vysokou příkrou stráň a kočár i s hraběnkou spadl z této stráně do říčky Žirovnice, dole tekoucí. Není známo, zda hraběnka vyvázla bez zranění, pád však přežila. Na památku své záchrany dala postavit kapli zasvěcenou Janu Nepomuckému na místě, kde kočár spadl. Stala se tak donátorkou této kaple. Mobiliář kaple se nachází v muzejních sbírkách Zámku Žirovnice. Uvnitř kaple se nedávno restaurovala barokní fresková výmalba, stejně tak je opravena i venkovní fasáda. Do kaple lze v letních měsících nahlédnout přes dveřní mříž.
Kostel sv. Bartoloměje – Stranná
Kostel byl v polovině 13. století patrně nejstarším a největším farním svatostánkem v okolí. Bohužel, však přibližně do roku 1500 nejsou dochovány žádné stavební ani dějinné zprávy a první místopisné zmínky o tomto kostele jsou až z konce 15. století, kdy zdejší farnost upadá a význam kostela tak postupně zaniká. Ale už v roce 1500 byl kostel znova obnoven.
Zajímavostí je i popis inventáře kostela, o nějž se starali a rozšiřovali jej i obyvatelé obce a jeho ocenění. Poprvé je seznam inventáře zmiňován v roce 1816. Inventář je rozdělen podle účelu na bohoslužebné předměty, roucha, nádobí atd. Není ale oceněn finančně. Poprvé až v roce 1841 je v inventáři zařízení stanovena částka a celkový inventář je oceněn na 72,375 zlatých. Rozkvět kostela potvrzuje i fakt, že roku 1878 již výše inventáře činila celých 87,763 zlatých.
Zdroj: Město Žirovnice