Křížová cesta – část I. (Jindřichohradecké sochy a památníky #5)

Původní křížová cesta ke kostelu sv. Jakuba v Jindřichově Hradci vznikla v roce 1518 z iniciativy zdejších měšťanů Matouše Marchala, Ondřeje Počáteckého, Kašpara Slavonického a Kašpara řečeného Heinold. Na přímluvu tehdejšího faráře Jana Kaplického a místních františkánů ji pak papež Lev X. obdařil „velikými odpustky“. Časem ale zřejmě zanikla, neboť na počátku 17. století ji nechala Maxmiliana z Hohenzollernu, manželka Jáchyma Oldřicha z Hradce, „znovu zřídit“ při opravě kostela sv. Jakuba.

Zásadní úpravy se pak křížové cestě dostalo na konci téhož století, kdy náklady na její opravu byly hrazeny z pozůstalosti jindřichohradecké měšťanky Anny Beerové. Původních deset zastavení, neboť první dvě obsahovala po dvou obrazech křížové cesty, bylo rozšířeno o jedenácté, na němž nápis dodnes svědčí, že křížovou cestu v roce 1695 posvětil probošt Jerolím Althan de Pozzi.

Jednotlivá barokní zastavení dostala podobu kapliček na vysokém kvádrovém podstavci s výklenkem obstoupeným dvěma toskánskými sloupy a zakončeným římsou a obloukem. Oblouk zdobila hlava cheruba s křídly a zvenku dvojice proti sobě směřujících volut. Na vrcholu kapličky byl vztyčen kovový kříž umístěný na kamenné kouli.

V polovině 19. století byla kamenná architektura znovu opravována a Jan Scheffel namaloval na plechu nové obrazy křížové cesty podle obrazů z proboštského kostela Nanebevzetí Panny Marie, které podle Führichovy předlohy vytvořili, jak uvádí Jan Novák v Soupisu památek, Jan Steinhauser se svým zetěm Janem Baumrukem. V roce 1869 pak obrazy restauroval Karel Novák a Jaromír Černín s chotí Karolinou Schaffgotschovou nechali přistavět nové zastavení na místo zbořené „kapličky s Božím hrobem“. Zhotovil je Pavel Jonák, obraz Pohřbu Páně pak namaloval Jan See, na podstavci jsou vytesány znaky rodů Černínů a Schaffgotschů.

František Fürbach, Jakub Valášek