Sousoší Nanebevzetí Panny Marie, vysoké dvacet metrů, vystavěl dačický sochař Matouš Strachovský celé na symbolice trojky – trojjedinosti Boha, proto má trojúhelníkovitý půdorys nasměrovaný tak, že západní strana je obrácena k bývalé jezuitské koleji, jižní k sídlu vrchnosti a svatováclavskému předměstí a východní k městu.
Sousoší v podobě sloupu je děleno do tří částí a pater, přičemž z hmoty každého patra vystupují ze zkosených rohů volutové postavce konsol osazené vždy sochami světců. Nejspodnější patro má tři výklenky, v nichž jsou umístěny sochy symbolizující život, vědění a lásku. Život zpodobňuje na městské straně ochránkyně proti moru sv. Rozálie, vědění představuje na straně jezuitské sv. Anna učící Pannu Marii a lásku symbolizuje sv. Josef držící malého Ježíška. Prostor lemující vršky obloukových říms mezi prvním a druhým patrem zaplnily sochy andílků držících tři symboly ctností: lásku v podobě srdce, naději jako kotvu a víru jako kříž.
Ve svislé ose se sousoší dělí do skupin svatých. Na ose orientované k jezuitům jsou odspoda nahoru bojovník proti kacířství sv. Jiří, spoluzakladatel jezuitského řádu sv. František Xaverský a držitel zpovědního tajemství sv. Jan Nepomucký. Směr k radnici obsadil patron českých zemí sv. Prokop, osobní patron Prokopa Vojtěcha Černína, patron města sv. Hippolyt a nejvýše ční socha ochránce proti požárům sv. Floriána. Na rohu obráceného směrem k Rybniční ulici je umístěna socha sv. Vojtěcha, též patrona vrchnosti, socha sv. Expedita, patrona poštovnictví, a nad ním stojí nejvyšší zemský patron sv. Václav. Vrchol sousoší tvoří samotný výjev Korunování Panny Marie, kde Bohorodičku nesenou anděly do nebe očekávají Bůh Otec a Bůh Syn, kteří v rukou drží korunu k jejímu korunování. Celému výjevu vévodí Duch svatý v podobě letící holubice obklopené paprsky. Pod korunovanou Marií se nacházejí sochy archandělů Michaela a Gabriela.
Na toto pozoruhodné dílo byly použity dva druhy kamene. Hmota dříku byla vystavěna ze žulových kvádrů a sochařskou výzdobu vytvořil dačický umělec z měkkého vápence pocházejícího pravděpodobně z Maďarska. Bohužel vzhledem k malé odolnosti materiálu, z něhož jsou sochy vytesány, se v současné době jejich originály nacházejí v lapidáriu umístěném v budově bývalého jezuitského semináře, v dnešním muzeu.
František Fürbach, Jakub Valášek
Muzeum Jindřichohradecka připravilo pro čtenáře zpravodaje NOVUM nový seriál, který bude věnován jindřichohradeckým památníkům, sochám a podobným uměleckým dílům, které v průběhu staletí vznikaly na území města Jindřichova Hradce. Tento budete moci číst ve zpravodaji NOVUM a na Hradecžije.cz.
Předchozí díly:
