Svatý Jan Nepomucký a svatý Teodor (Jindřichohradecké sochy a památníky #3)

Barokní sochařství zanechalo v Jindřichově Hradci kromě vrcholné tvorby Matouše Strachovského i další díla méně významných a dnes již neznámých sochařů. Zajímavé je, že se ve městě hned dvakrát vedle sebe potkaly sochy dvou stejných světců, sv. Jana Nepomuckého a sv. Theodora.

Zatímco Nepomucký byl v období baroka oblíbeným a velmi často zpodobňovaným světcem nejen v Čechách, Theodorovy sochy jsou naopak velmi řídké. To, že se Jindřichův Hradec může pochlubit dvěma, je způsobeno tím, že ostatky tohoto světce získali v roce 1682 jindřichohradečtí františkáni a sv. Theodor se stal druhým patronem města.

První dvojice světců původně stála u jedné ze tří městských bran, u tzv. Pražské, přibližně na místě dnešní Střelnice, jak dokládá nejstarší vyobrazení tohoto místa z rukopisu Claudiových dějin města Hradce. Polychromované kamenné sochy mají různé stáří, svatý Jan Nepomucký pochází z roku 1725 a svatý Theodor má vročenou dataci 1731. Navíc se na podstavcích nachází vytesaná počáteční písmena donátorů M. F. B. D. B. T. Když byla roku 1827 při rozsáhlé asanaci hradebního příkopu gotická brána zbourána a uvolnila tak místo budově ostrostřeleckého sboru, došlo na přemístění soch do výklenků sousedního domu č.p. 1/II, kde jsou k vidění dodnes.

Druhou dvojici svatých můžeme vidět před františkánským klášterem u vstupu do kostela sv. Kateřiny, kde dnes obklopují kamenný kříž s litinovým korpusem Krista a Pannou Marií z 19. století. Kamenný kříž na tomto místě stával dříve než sochy, již v roce 1751 byl vyměněn za nový a roku 1793 společně se sochami obnoven. Pravděpodobně během 19. století byl nahrazen současným. Samotné sochy věnoval františkánskému řádu, který se nejvíce zasloužil o získání ostatků dalšího patrona města, jindřichohradecký měšťan Vít Kolman v roce 1738. Sochy z mušlového vá-pence v typické barokní dynamické póze stojí na vysokých podstavcích, které umocňují celou kompozici. Vtesané nápisy na podstavcích do pergamenů nesených anděly ve znění: „Sv. Jane…Sv. Theodore oroduj za nás.“ se do dnešních dnů nedochovaly. Podstavce obou soch ukrývají lucernu v podobě srdce s kouřovodem. Dle Josefa Nováka, autora Soupisu památek historických a uměleckých v politickém okresu jindřichohradeckém, „mohly by býti od Kaisra nebo Steyrera“. Pravděpodobně je vytvořil kameník Šebestián Kryštof Steyer, který zde v Jindřichově Hradci tvořil a 5. února 1751 také zemřel. Popisované sochy a kříž stojí i přes několikeré úpravy Klášterské ulice na svých původních místech.

František Fürbach, Jakub Valášek