Aktuálně

Sousoší Nanebevzetí Panny Marie II (Jindřichohradecké sochy a památníky #1)

Dominantní jindřichohradecká sochařská památka prošla v průběhu své existence několika úpravami a restaurátorskými zásahy.

Sousoší Nanebevzetí Panny Marie II (Jindřichohradecké sochy a památníky #1)První výraznější úprava se odehrála ve 20. letech 19. století, kdy městská rada rozhodla, že kolem sousoší „postaví se nová společná kašna podle plánu J. Schaff era.“ Byly zhotoveny tři kašny, které lemovaly sousoší až do počátku 20. století. Rozsáhlá renovace sousoší proběhla na počátku 70. let 19. století péčí okrašlovacího spolku Vesna. Opravy a doplnění poškozených soch byly zadány sochaři Jindřichu Čapkovi. Při opravě byly mimo jiné „přičiněním pánů c. k. gymn. profesorů“ obnoveny místy již nečitelné nápisy s chronogramy. V neděli 27. října 1872 pak obnovené dílo posvětil probošt Josef Zátka. Již v této době se objevila myšlenka odstranit kašny obepínající sousoší, provedení toho záměru však bylo odloženo.

Sousoší Nanebevzetí Panny Marie II (Jindřichohradecké sochy a památníky #1)
Oprava v roce 1940

Kašny byly odstraněny až o 30 let později, ale „odstraněním bývalých nádržek vodních nepřispělo se nikterak k větší ozdobě tohoto překrásného sousoší,“ referoval v listopadu 1902 místní týdeník, „by spodní jeho část stala se architektonicky přímo ohyzdnou, nyní pak mimo to ještě stávají se koutky tam vzniklé veřejnými záchodky.“ Proto se okrašlovací spolek Vesna rozhodl požádat architekta Jana Kotěru, aby vypracoval projekt na novou podobu spodní části sousoší. Kotěra plány ochotně vyhotovil a podle nich byly úpravy v průběhu roku 1903 provedeny. Když bylo koncem 30. let 20. století konstatováno, že sousoší „povážlivě chátrá,“ ujal se oprav spolek Přátelé starého Jindřichova Hradce. Na jeho výzvu se uskutečnila sbírka a v roce 1940 sousoší opravil sochař Karel Zentner. Ani tato oprava však neochránila Strachovského dílo nadlouho. Již v roce 1954 muselo město přistoupit k novým opravám a v 90. letech 20. století pak k radikálnímu restaurátorskému zásahu, při němž byly ohrožené sochy nahrazeny jejich věrnými kopiemi a originály umístěny do ambitu budovy muzea. Další práce na dominantě náměstí na počátku tohoto století se týkaly instalace osvětlení, opravy schodů, usazení sloupků s řetězy a drobných oprav.

Sousoší Nanebevzetí Panny Marie II (Jindřichohradecké sochy a památníky #1)
Detail plánu J. Kotěry

Zajímavý artefakt vznikl v roce 1877 a občané města si ho mohli prohlédnou ve výkladu cukrárny. Cukrář Václav Albrecht a pozlacovač František Tomasko tehdy vytvořili metr vysoký model sousoší, který pak v roce 1931 získalo jindřichohradecké muzeum, jež ho po nezbytné opravě vystavilo v expozici. Z křehkého modelu se do dnešní doby však dochovalo jen torzo.

František Fürbach, Jakub Valášek

Muzeum Jindřichohradecka připravilo pro čtenáře zpravodaje NOVUM nový seriál, který bude věnován jindřichohradeckým památníkům, sochám a podobným uměleckým dílům, které v průběhu staletí vznikaly na území města Jindřichova Hradce. Tento budete moci číst ve zpravodaji NOVUM a na Hradecžije.cz.

Předchozí díly:

Jezuitský seminář (Krýzovy jesličky) - Muzeum Jindřichohradecka

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. více informací

V nastavení souborů cookie na těchto webových stránkách je zvoleno „povolit soubory cookie“, abyste si mohli jejich prohlížení užít co nejlépe. Jestliže budete dále používat tyto webové stránky, aniž byste změnili nastavení souborů cookie, nebo kliknete na tlačítko „Přijmout“ níže, vyjádříte tak svůj souhlas s tímto nastavením.

Zavřít