Vážení návštěvníci,
vítáme vás u dalšího dílu našeho předvolebního seriálu, ve kterém jsme se rozhodli položit desítce lídrů jindřichohradeckých kandidátek dotazy týkající se života ve městě. Lídři na prvních pět odpovědí měli sedm dní. Délka odpovědí záležela pouze na nich, všechny reakce jsou zveřejňované přesně v takové podobě a v takovém pořadí, v jaké k nám dorazily (lídři byli upozorněni, že odpovědi nesmí obsahovat obrázky ani odkazy – pokud se tyto věci v některé z odpovědí nacházely, byly v rámci rovné hry vymazány).
Otázka #3: Co by podle vás mělo vzniknout v zámeckém pivovaru?
JUDr. Tomeš Vytiska (KSČM):
Zámecký pivovar je s ohledem na výši částky nutné pro jeho rekonstrukci ( hovoří se o částce přesahují 500 milionu korun) nešťastnou investicí, kterou zastupitelstvo schválilo bez toho, aby byl znám budoucí účel pro provozování nakupované nemovitosti. I výše kupní ceny byla přinejmenším sporná. Bez zajištění dotačních finančních prostředků město samo nebude schopné cokoli financovat. V úvahu přichází i jednání s třetími subjekty o společném projektu. Od zajištění peněz se tak odvíjí možný zatím nedohodnutý účel.
Ing. Stanislav Mrvka (ČSSD):
Veřejnost i odborníci již svá stanoviska řekli. Nejpodstatnější je, že byl započat proces záchrany této významné části jedinečné památkové linie. Pokud bychom včas nekonali, už tam dnes mohla být jen hromada ruin. Co všechno bylo navrženo ve veřejné diskusi se tam prostě nevejde. Shoda je na vybudování minipivovaru s restaurací, konferenčním sálem se sály doplňkovými a pak je otázka otevřená. Je potřeba řešit kino, parkování tam asi památkáři nepovolí, muzeí již má dostatek a dávat tam činnosti, které by se tam nehodily, například sociální služby by bylo kontraproduktivní. Z mého pohledu tam musejí být aktivity, které by přinášely zisk a nezvyšovali tak zátěž rozpočtu města.
Mgr. Vladislav Burian (SNK-ED):
Na to se snažila odpovědět komise ustanovená vedením města. Každý jistě chápe, že celá záležitost je o dobrém nápadu a penězích. Osobně bych tam rád viděl pěkné wellnes pobytové centrum, ale možností využití je jistě více.
Mgr. Jan Jirků, MBA (KDU-ČSL + Zelení):
Stav, umístění i rozsah zámeckého pivovaru nedává příliš možností. Osobně bych si na tom místě uměl představit kombinaci využití společenského a bytového, například divadlo v jedné části a byty ve druhé. Vzhledem k tomu, že investiční výstavba je přímo můj obor, navrhl bych proces výběru nejvhodnějšího využití a vyvolal celospolečenskou diskusi nad ekonomicky vhodnými variantami.
Pavel Baránek (SPD):
V zámeckém pivovaru by měl být, co jiného než pivovar, areál by také mohl sloužit k dalším kulturním zážitkům, jako jsou pivní slavnosti, výročí města Hradce, hudební festivaly, ochotnické divadlo a další.
Ing. Magda Blížilová (ANO):
Asi většina z nás dotázaných nebude vědět, co by bylo opravdu TOP pro tento objekt. Je to problém, který bude vyžadovat opravdové zamyšlení. Můj osobní návrh je využití tohoto prostoru na nějaké sociální služby. Například by zde mohlo vzniknou Alzheimer centrum nebo zařízení pro seniory. Buďme upřímní, město stárne, mladí lidé odcházejí za bydlením a prací do jiných měst a seniorů prostě v Hradci přibývá a přibývat bude. Čím dál více narážíme na problém – jak se postarat o své blízké, když už naše síly na to nestačí. Lokalita, ve které se zámecký pivovar nachází, nenabízí moc využití – a to jak z důvodu dopravní obslužnosti, tak z důvodů parkování. Investice to budou v každém případě nemalé. Ale s dotací bychom to měli zvládnout.
Bc. Radim Staněk (ODS):
Projekt, který zvýší atraktivitu města pro jeho návštěvníky, ale zároveň nebude zatěžovat rozpočet města provozními výdaji (např. Techmánia nebo Peklo Čertovina). Zároveň se může použít i jeden z návrhů, který vyšel z městské ankety „život na Marsu“.
Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem + Svobodní):
Jako pravicově a ekonomicky smýšlející člověk bych se snažila najít takové řešení, aby se vhodně a citlivě doplnil ráz celého komplexu zámeckých budov, tedy aby se ten prostor vhodně zachránil, když už ho město muselo kupovat, ale aby to občany nestálo ruku a nohu, jak se říká. Věřím, že na investiční část výstavby by město jistě našlo financování, ale co pak s tím následným provozem? Kdo bude platit ten? Dnes již to vidíme u budov, jako jsou Dům Gobelínů, Muzeum fotografie atp. Ano, i takové atrakce pro návštěvníky jsou potřeba, obzvlášť když staví na naší tradici a vytváří konkurenceschopný prvek našeho města. Odlišují nás od ostatních měst. A je dobře, že je máme. Nutno si však uvědomit, že podobné budovy generují a budou generovat spoustu účtů za provoz a údržbu, které se nevrátí. Možná to bude příležitost pro pár lidí, najít si v těchto městských objektech práci, ale mám pocit, že i toto je problém. Proto je na místě vyváženost.
Tak jako pár zvolených jedinců nemůže operovat lidi nebo projektovat domy, stejně tak nemůže město dobře podnikat. Lidé na úřadech jsou specializovaní a dobří v jiných typech práce, než je podnikání. Z podstaty věci, že do podnikání nemohou dát svůj osobní kapitál, nepodnikají na vlastní riziko, které by je nutilo dodržovat „dvakrát měř, jednou řež“, vyplývá, že město nemá podnikat. Jinak to bude takové pseudopodnikání, kdy výnosy z této činnosti jdou k rukám radních a výdaje platí daňoví poplatníci, tedy občané J. Hradce. Bude to další prostor pro trafikanty bez potřebných předpokladů, ale s veškerým komfortem na vrub občana.
Možná by nejlepším zhodnocením toho místa bylo vybudovat tam např. luxusní byty, na dobré zámecké adrese, na krásném místě s veškerým zázemím od parkování po bezpečné rezidenční bydlení. A ty byty se ziskem prodat s tím, že by město mělo jakousi možnost „veta“, po které by sáhlo v krajním případě, kdyby se v této části mělo dít něco pro město nepříznivého. Tím by se nám vrátily prostředky do městské pokladny a účty za provoz celého komplexu by měli v rukách noví majitelé bytů. Nevyjídalo by nám to pokladnu a přispělo by to k získání dalších lidí do centra, kteří budou větším přínosem než nájemníci ubytoven.
Pokud bychom přeci jen uvažovali o tom, že tento komplex zůstane ve vlastnictví města a bude ho muset provozovat, pak bych uvažovala o službách, které tady pro občany chybí a které by mohly pomoci zaplatit ty provozní účty formou pronájmu prostor pro takové účely vyprojektované. S nějakým zkušeným investorem/pivovarníkem vybudovat pivovar, který by byl pronajat, vytvořit k tomu multifunkční zařízení pro nejrůznější vyžití rodin s dětmi, na oslavy atp. Aby si lidé mohli pronajmout dostatečně velké prostory pro 20, 30, 50, 100 lidí, měli k tomu technické a audiovizuální zázemí k dispozici, případně prostory typu dětský koutek či hopsárium, propojit činnost DDM, škol atp. Od věci by nebyla ani úvaha o integraci městské knihovny propojené s posezením ve stylové kavárně, která by mohla částečně převzít úlohu čítárny. Nebo „muzeum vědění“, kde by se mohli zapojit školy, žáci, učitelé a popularizovat např. na pokusech důležité zákonitosti v našem životě a získat si tak širokou veřejnost pro vzdělávání. Šikovný architekt by jistě našel způsob, jak vytvořit vhodný multifunkční prostor.
Ing. Jan Mlčák, MBA (PATRIOTI):
Prioritou je zpracování objemové studie komplexu Střelnice ke zjištění možností její koncepční přestavby a využitelnosti, i za předpokladu budoucího etapového řešení a odstranění nevkusných přílepků a ke zjištění co by se ve prospěch kultury mělo řešit v Zámeckém pivovaru (zadání studie využitelnosti Zámeckého pivovaru). Sami jsme navrhovali návrat knihovny (byla zpracována i v jedné ze studentských prací ČVUT) v obsahové kombinaci s píseckou Sladovnou a přirozeně restaurace a minipivovar.
Ing. Miroslava Mácová (Piráti):
Co by mělo vzniknout? Současné zastupitelstvo schválilo koupi tohoto objektu, což kvituji, neboť město může být zodpovědným vlastníkem na rozdíl od původního majitele. Objekt patří do areálu zámku a v tomto duchu by s ním mělo být nakládáno.